Marco Rubio

Šéf společnosti SpaceX Elon Musk obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, prohlásil ve čtvrtek večer podle tiskových agentur americký prezident Donald Trump. Odmítl však říci, zda s Muskem o věci přímo hovořil. Kyjev si v posledních dnech stěžoval na omezení rychlosti připojení k systému, na kterém je ukrajinská armáda závislá při obraně proti ruské agresi a který využívá ke komunikaci na bojišti i k provozu dronů.

Ruské drony zabily v Charkovské oblasti dva lidi a zasáhly univerzitní budovu v Kremenčuku v Poltavské oblasti v centrální části země, informovaly místní úřady podle serveru Kyiv Independent. V Kyjevě Rusové zasáhli výškovou budovu, při útoku začala hořet i řada aut. Zemřeli dva lidé, sdělil starosta Vitalij Klyčko. Další dvě oběti hlásí Záporožská oblast. Rusko tvrdí, že sestřelilo několik dronů v okolí Petrohradu.

Zpomalení vojenské verze Starlinku (Starshield) na Ukrajině nařídil miliardář a šéf společnosti SpaceX Elon Musk, řekli listu The Wall Street Journal (WSJ) američtí úředníci a lidé obeznámení s touto záležitostí. Rozhodnutí podle nich vyvolalo paniku v Kyjevě a zmatek v americké administrativě. Musk dříve tvrdil, že o omezení rychlosti rozhoduje armáda USA, potažmo Bílý dům. Americká diplomacie to odmítla. SpaceX na žádost WSJ o komentář nereagovala. Krok ohrozil ukrajinské obranné operace.

Ukrajinská delegace v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským jednala v Oslu se zvláštními zmocněnci amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, který se připojil dálkově, o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Norský premiér Jonas Gahr Störe avizoval, že cílem jednání je přivést diplomatické snahy o ukončení konfliktu „na konstruktivnější cestu“. Witkoff z Osla zamíří jednat do Ruska.

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.

Téměř okamžitě poté, co byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Navi Pillayová oznámena jako letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Trumpova administrativa uvalila na soud rozsáhlé sankce. Pro soudkyni ICC Kimberly Prostovou však tlak z Washingtonu není ničím novým. Kanadská soudkyně čelí osobním americkým sankcím už téměř dva roky. „Jde o poměrně mimořádný útok na soud,“ řekla v exkluzivním rozhovoru pro LRT.lt.

Letiště v saúdskoarabském Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, někteří z nich jsou v kritickém stavu, uvedl podle Reuters tamní úřad pro civilní letectví. Podle AP šlo o nejkrvavější útok v zemích Perského zálivu od začátku války s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily. Americký prezident Donald Trump podle AP připustil, že by se jeho země mohla připojit k úderům proti hútíům.

Spojené státy v pátek uvalily na Mezinárodní trestní soud (ICC) sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí, oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Agentura Reuters připomíná, že krok přichází několik hodin poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem „Navi“ Pillayová získala Nobelovu cenu míru. ICC v reakci uvedl, že sankce jsou útokem na vládu práva.

Spojené státy stáhly všechny bombardéry svého letectva umístěné na letecké základně Fairford na západě Anglie. Učinily tak po incidentu, který britské úřady vyšetřují jako možný pokus o teroristický útok na základnu využívanou Američany k náletům na cíle v Íránu. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na představitele Pentagonu. Prezident Donald Trump v pondělí podle AFP prohlásil, že USA bombardéry přemístily kvůli hrozbě, kterou však neupřesnil.

Ve vozidlech prohledaných v souvislosti s incidentem u britské letecké základny Fairford využívané americkým letectvem, se nenašly výbušniny, ale bezpečnostní složky zajistily množství benzinu. Podle stanice Sky News to v úterý večer uvedla britská protiteroristická policie. Policisté zároveň vysvětlovali rozhodnutí propustit na kauci pět podezřelých, napsala agentura AP.

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Spojené státy přesouvají miliony dolarů z vojenské pomoci určené zemím v Evropě, včetně Slovenska, a na Blízkém východě do latinskoamerických zemí s konzervativními vládami nakloněnými prezidentovi Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo zahraničí o tom v úterý podle agentury AP informovalo Kongres.

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.

Spojené státy dojednávají s Venezuelou smlouvu, která jim zaručí dlouhodobý přístup k ropným zásobám v zemi. Ve čtvrtek večer to napsala agentura Reuters s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. USA nyní kontrolují venezuelský ropný export.

USA nyní nechystají nové útoky na Írán, tlak na něj budou vyvíjet jiným způsobem, řekl podle zpravodajského webu Axios americký ministr zahraničí Marco Rubio kolegům ze spojeneckých zemí. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí naopak do Washingtonu vzkázal, že jestli se chtějí USA dočkat otevření Hormuzského průlivu, musí napravit své chyby a plnit závazky, napsala agentura Reuters.

Demokratické primárky na Floridě před doplňovacími volbami do Senátu vyhrála demokratická socialistka Angie Nixonová, informují média. Agentura Reuters píše o překvapivém vítězství nad bývalým činitelem Rady pro národní bezpečnost Alexem Vindmanem, který navíc na reklamu v kampani vybral šestnáctkrát víc peněz. Primárky se konaly také na Aljašce a ve Wyomingu.

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.

Nová dohoda mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií o spolupráci na budoucím civilním jaderném programu království budí vášně. Podle některých expertů hrozí závody ve zbrojení v už tak neklidném regionu. Jiní analytici naopak oceňují, že se Západu podařilo předstihnout Čínu a Rusko. Realizace dohody zůstává nejistá poté, co ji Bílý dům zpětně podmínil uznáním Izraele ze strany Rijádu. Ten aktuálně už týden mlčí, dříve ale takový krok odmítal bez vytvoření palestinského státu. Diplomatický pat tak prozatím trvá.

Členské státy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v pátek schválily odvolání hlavního prokurátora Karima Khana, který čelí obvinění ze sexuálního obtěžování, píše agentura Reuters s odkazem na dva diplomatické zdroje. Pro Khanovo odvolání podle nich hlasovalo 82 ze 125 členských států. Khan, který obvinění odmítá, se bude proti svému odvolání bránit veškerými právními prostředky, sdělil v prohlášení na síti X jeho právník.