Marco Rubio

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.

Nad chystaným pátečním jednáním mezi Íránem a Spojenými státy v Ománu visel podle médií v uplynulých hodinách otazník. Ve středu večer však íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí informoval, že jednání začnou v pátek dopoledne. Agentuře Reuters následně konání rozhovorů potvrdil i nejmenovaný americký představitel.

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.

Pokud Moskva zastaví útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Kyjev přestane s útoky na ruskou energetiku, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V odpovědi na nabídku Kremlu, aby přijel do Moskvy k jednání s ruským vůdcem, pozval na oplátku Vladimira Putina do Kyjeva. Datum a místo dalšího kola třístranných rozhovorů o americkém plánu na ukončení války, které je naplánované na neděli v Abú Dhabí, se podle Zelenského ještě mohou změnit.

Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.

Americké velvyslanectví v Itálii v úterý potvrdilo, že na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou mít bezpečnostní úlohu agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Informovala o tom agentura AP.

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

Írán navrhl jednání se Spojenými státy poté, co Washington zvažoval i použití síly vůči tamnímu režimu, uvedl v neděli podle agentur americký prezident Donald Trump. Přípravy na schůzku jsou v procesu. V Íránu pokračují protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů zahynulo nejméně 648 lidí, uvedla v pondělí pozdě odpoledne SEČ nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Neoficiální údaje hovoří i o více než šesti tisících mrtvých. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti.

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 544 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je omezena pouze jeho vlastní morálkou a že nepotřebuje mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Tmes (NYT). Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Útok na Venezuelu nevyžadoval schválení Kongresem, protože se jednalo o operaci s cílem vymáhat právo, ne o dlouhodobou invazi do cizí země. Šéf diplomacie USA Marco Rubio to řekl stanicí ABC News. Podle některých zákonodárců vojenská akce, včetně únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA, představuje porušení amerického práva.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

USA v sobotu zajaly autoritářského vládce Nicoláse Madura. Horká fáze příprav zásahu v Caracasu začala už v polovině prosince a samotná vize vznikla ještě o měsíce dřív, tedy před prvním útokem americké armády na venezuelskou loď, která údajně pašovala drogy. CIA Madura dlouhodobě sledovala a vojáci čekali na vhodné okolnosti, mezi něž patřilo i počasí.