Marco Rubio

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Generální tajemník NATO Mark Rutte očekává v příštích dnech nové příspěvky od spojenců do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu. Rutte uvítal úsilí Spojených států o ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl, je přesvědčen, že toto úsilí nakonec obnoví mír v Evropě.

Na Floridě v neděli jednaly ukrajinská a americká strana o plánu Washingtonu na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Šéf americké diplomacie Marco Rubio rozhovory označil za velmi produktivní, ale ještě je podle něj zapotřebí další práce, aby mohlo být dosaženo míru. Vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov schůzku pokládá za úspěšnou. Podle agentury AP jednání trvalo asi čtyři hodiny.

Americká imigrační služba USCIS v pátek pozastavila udělování azylu všem cizincům. Den poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že zastaví přijímaní migrantů ze zemí třetího světa do Spojených států, to podle agentury Reuters oznámil šéf služby Joseph Edlow. Ministerstvo zahraničí zároveň přestalo vydávat víza Afgháncům v reakci na středeční střelbu, při níž podle úřadů afghánský imigrant nedaleko Bílého domu zastřelil příslušnici Národní gardy a těžce zranil jejího kolegu.

Generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga ve funkci vyslance na Ukrajině nejspíše vystřídá náměstek ministra obrany bez zkušeností s diplomacií Daniel Driscoll. Ten již stihl navštívit Kyjev a předat prezidentovi Volodymyru Zelenskému americko-ruský plán na ukončení ruské války na Ukrajině. Driscoll chce coby důvěrník Donalda Trumpa pomoci šéfovi Bílého domu v dosažení jeho cílů. Ukrajinu chválí za její výrobu dronů.

Takzvaný mírový plán ukončení války na Ukrajině, který představily Spojené státy a který byl zveřejněn minulý týden, ve skutečnosti vychází z dokumentu, který vypracovalo Rusko a který Moskva v říjnu předložila administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsala to ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři informované zdroje. Podle Reuters se tak poprvé potvrdilo, že dokument se stal klíčovým podkladem pro „americký mírový plán“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio tvrdí, že 28bodový plán na ukončení ruské války na Ukrajině byl vypracován Spojenými státy, přičemž je založen na podnětech z ruské strany, ale také na předchozích a aktuálních podnětech z ukrajinské strany. Dokument podle něj představuje rámec pro probíhající jednání. Podle dosavadních dostupných informací plán vypracovali zástupci USA a Ruska a Ukrajina ani EU k jeho přípravě nebyly přizvány.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Americko-ruský návrh plánu pro ukončení ruské války proti Ukrajině mimo jiné předpokládá, že okupovaný Krym a celá Doněcká a Luhanská republika budou de facto uznány za ruské. Plán také počítá s výraznou redukcí ukrajinské armády, ale nikoli ruské, dále s amnestií pro Rusko, zákazem dalšího rozšiřování NATO či zřízením rusko-amerického investičního fondu. Uvádějí to agentury AP a AFP, které tvrdí, že kopii plánu viděly. Analytici z Institutu pro studium války návrh označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny. Kyjev podle Financial Times čelí tlaku USA, aby plán rychle přijal.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Hurikán Melissa, který se tento týden přehnal přes Karibik, si vyžádal nejméně 49 životů. Jamajská vláda zatím informovala nejméně o devatenácti mrtvých. Dalších třicet obětí, včetně deseti dětí, evidují na Haiti, kde se pohřešuje dvacet osob. Informovala o tom agentura AFP, podle níž už do postižených zemí začaly posílat pomoc Spojené státy či Spojené království. Nad ránem byl hurikán Melissa, který postupně slábne, západně od souostroví Bermudy, které by ale zasáhnout neměl.

Izrael ví, kde se v Pásmu Gazy nachází devět ze třinácti dosud zadržovaných těl rukojmí, která má ještě vydat teroristické hnutí Hamás v rámci nynější dohody o příměří. Jeruzalém se současně snaží přesvědčit Spojené státy americké o tom, že pro pokračování příměří je nanejvýš důležité, aby palestinské teroristické hnutí zbývající těla vrátilo, napsal server The Times of Israel (ToI), který se odvolává na zprávu veřejnoprávní stanice.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem do Izraele varoval, že hlasování tamního parlamentu o návrzích zákonů rozšiřujících svrchovanost na Západním břehu by mohlo ohrozit příměří v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AFP. Křehké příměří platí od 10. října a podle médií už bylo několikrát porušeno.

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem se v bezprostřední době neplánuje, uvedl dle agentury Reuters nejmenovaný vysoký představitel Bílého domu. Trump přitom před týdnem po telefonátu s Putinem prohlásil, že summit by se mohl uskutečnit do dvou týdnů. V úterý večer pak Trump řekl, že nechce, aby schůzka byla ztrátou času.

Americký prezident Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se sejdou v Budapešti, aby se pokusili ukončit válku, kterou Moskva rozpoutala na Ukrajině, informují agentury AP a Reuters s odvoláním na vyjádření šéfa Bílého domu po telefonátu s Putinem. Schůzka by se měla uskutečnit během následujících dvou týdnů. Příští týden se pak mají sejít vysoce postavení zástupci Washingtonu a Moskvy.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Za přísných bezpečnostních opatření se několik desítek tisíc lidí shromáždilo na stadionu v Glendale v Arizoně, kde se konalo poslední rozloučení s nedávno zastřeleným pravicovým aktivistou Charliem Kirkem. Vedle vdovy Eriky promluvili i prezident USA Donald Trump, viceprezident JD Vance a další členové Trumpovy administrativy. Řečníci vzpomínali na Kirkovu víru v boha i na jeho snahu prosazovat konzervativní hodnoty v americké společnosti.

Izraelská armáda zahájila rozšířenou operaci ve městě Gaza s cílem zničit vojenskou infrastrukturu teroristického Hamásu a vyzvala tamní obyvatele, aby se okamžitě evakuovali na jih, píše AP s odvoláním na mluvčího armády, který město označil za nebezpečnou bojovou zónu. Začátek intenzivní operace v Gaze podle serveru Ynet potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Média s odkazem na zdravotníky uvádí, že od půlnoci z pondělí na úterý do úterního večera při úderech v oblasti zahynuly desítky Palestinců.