Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nvidia v úterý oznámila, že její tržby ve třetím čtvrtletí poprvé překročily sto miliard dolarů, což je dvojnásobek oproti předchozímu roku. Nezakryje to ale úplně situaci se skandálem kolem Huanga, která v listopadu ovládla zprávy kolem Nvidie a která vedla k jeho konci v čele firmy.
Huangova aféra ovlivnila trhy. Akcie Nvidie se z hodnoty nad dvě stě dolary, kde byly ještě v říjnu, propadly až k úrovni 150 dolarů (asi 3330 korun). Firmě, jejíž akcie za posledních pět let narostly o zhruba 440 procent, tak během pár dnů klesla tržní hodnota o stovky miliard dolarů.
Podle agentury AP měli investoři obavy, zda Huang bude ve firmě pokračovat a jak si společnost povede bez něj. První otázka byla jeho rezignací zodpovězena, na odpověď na druhou z nich zatím trh čeká, dodala AP.
„Tato nejistota se vznáší nad celým trhem, neboť Nvidia a širší odvětví umělé inteligence byly hlavními hybateli, díky nimž americký akciový trh v posledních letech dosáhl mnoha rekordů,“ uvedla dále AP s tím, že Nvidia nicméně nadále prodává čipy pro umělou inteligenci vysokým tempem, a to bez ohledu na to, kdo ji zrovna vede a její produkty propaguje.
Huangův pád
Huangova pozice v čele Nvidie začala oslabovat, když se objevily první informace o jeho nevěře a vztahu s čínskou byznysmenkou, kterou podle médií americké zpravodajské služby podezírají ze špionáže pro Čínu. Kvůli tomu se případem zabývá i americká FBI. Peking ale jakékoliv podezření odmítl.
List The New York Times (NYT) následně napsal, že Huang měl také vztah s podřízenou manažerkou v Nvidii, a agentura Reuters přidala, že odhalila ještě třetí poměr, stejně jako ve druhém případě má jít o zaměstnankyni Nvidie.
Situace vyústila v to, že ve čtvrtek 12. listopadu Nvidia v tiskové zprávě oznámila, že Huang s okamžitou platností odstupuje z funkce prezidenta, výkonného ředitele i člena správní rady. Nvidia uvedla, že firmu zatím povede Colette Kressová. Ta dosud působila jako výkonná viceprezidentka a zároveň jako finanční ředitelka, v této funkci i zůstane. Společnost zároveň jmenovala Harveye Jonese, bývalého šéfa společnosti Synopsys a člena správní rady Nvidie, svým vůbec prvním předsedou správní rady.
Huangův návrat podporuje Trump i Musk
Jen pár dní po rezignaci ale Huang otočil. Uvedl, že vzhledem k množství výzev k návratu je připraven vrátit se do funkce generálního ředitele, pokud by správní rada rozhodla, že je to v nejlepším zájmu akcionářů a zaměstnanců.
V prohlášení dodal, že hluboce lituje toho, jaké správní radě způsobil problémy, a za své chyby prý bere plnou odpovědnost. Pokud by správní rada rozhodla o jeho návratu, bylo by to pro něj ctí.
Huang je nicméně podezírán z ohrožení národní bezpečnosti a Komise pro cenné papíry a burzu údajně nyní vyšetřuje, zda Nvidia porušila zákony o informování investorů. Americký Kongres zároveň oznámil, že Huang souhlasil, že 1. prosince vystoupí před výbory, které prodej pokročilých čipů prověřují.
Od Huangova odchodu podepsalo více než 175 tisíc lidí otevřený dopis vyzývající představenstvo, aby jej přijalo zpět do funkce, a to i během probíhajícího interního vyšetřování, připomíná BBC. Kampaň odstartovali současní i bývalí zaměstnanci, partneři, akcionáři či příznivci společnosti Nvidia.
Huanga v této snaze podpořil například nejbohatší člověk planety Elon Musk. „Jensen skvěle řídil dodavatelský řetězec v Nvidii, ale mnohé z těch obchodů byly založené na podání ruky s Jensenem, nikoli na písemné smlouvě. Bez něho bude přinejmenším část těchto zásadních obchodů ztracena,“ uvedl v příspěvku na síti X, kterou vlastní. Firmy spojené s Muskem patří k významným zákazníkům Nvidie.
Podporu Huangovi vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Ten naznačil, že by uvítal Huangův návrat do funkce generálního ředitele technologické společnosti. „Rozhodně by mi nevadilo to vidět. Myslím, že si z toho vzal velké ponaučení,“ řekl.
Trump obvinění, že by Huangová pracovala jako špionka, zpochybnil. „Nevím, jestli je špionka. Obvykle to chodí tak, že o každé krásné ženě, která do země přijde z Číny, řeknou, že je špionka,“ uvedl. Odmítl také zprávy, že by ho na zpravodajské informace o jejím napojení na Peking upozornil americký ministr zahraničí Marco Rubio. „O tom jsem neslyšel,“ prohlásil šéf Bílého domu.
Firma s Huangem nepočítá
Huangovy ambice nicméně narážejí na vedení společnosti. To společně se silnými výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí, které překonaly očekávání analytiků oznámilo, že návrat Huanga do svého čela neplánuje.
Jones po zveřejnění výsledků oznámil, že správní rada nemá v úmyslu Huanga znovu do funkce jmenovat. Firma podle něj chce jmenovat nového generálního ředitele co nejdříve. „Nechceme ale uspěchat jmenování generálního ředitele, než nalezneme tu skutečně vhodnou osobu,“ uvedl podle Reuters.
Otázkou tak zůstává, kdo by se do čela technologického giganta mohl postavit. Podle deníku FT firma oslovila ředitele výrobce čipů Arm Holdings Reného Haase. List NYT sestavil seznam sedmi možných kandidátů. Ten kromě Haase či Kressové zahrnuje i exšéfa společnosti Apple Tima Cooka, jehož navrhl Trump.
Spor se přesunul i do Bílého domu
Kauza navíc vyvolala napětí v Bílém domě. Prezidentovy názory ohledně návratu Huanga totiž nesdílí všichni členové americké administrativy. Podle ministra financí Scotta Bessenta by správní rada Nvidie měla nového ředitele hledat mimo firmu.
S ohledem na to, co se uvnitř firmy dělo, podle něj Nvidia potřebuje „dramatickou reorganizaci“. Nezáleží na tom, zda Huangová je špionka, ale zda Nvidia dodržovala americká vývozní omezení, řekl ministr stanici Fox News.
Bessent navíc obvinil úřad ministra obchodu Howarda Lutnicka, že dostatečně nevymáhá dodržování pravidel vývozu nejvýkonnějších čipů.
Lutnickovo ministerstvo v reakci napravilo mezeru v pravidlech, aby čínským firmám zabránilo využívat americké čipy umístěné v datových centrech v jiných zemích. Trump k rozporům uvedl, že Lutnick a Bessent mají na věc odlišný pohled, a dodal, že zatím nelze určit, který je správný.
Podle analytika deníku The Guardian Blakea Montgomeryho skandál poukázal na rozpory mezi dvěma významnými osobnostmi v Trumpově administrativě, z nichž každá usiluje o to, aby USA zaujaly vůči Číně postoj. Odchod Huanga se podle něj stává politickou „proxy“ válkou.
Americká vláda navíc v pondělí 16. listopadu vydala nová omezení týkající se vývozu čipů do zahraničních datových center, která údajně sloužila čínským firmám jako způsob, jak získat přístup k pokročilým čipům pro trénování modelů AI.
Krok předcházel schůzce, která se tento týden koná mezi Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, jejichž země mezi sebou soupeří o vedoucí pozici ve vývoji umělé inteligence, uvádí stanice BBC.
Největší zkouška v historii Nvidie
Přes „ohromují růst“, který Nvidia v současnosti zažívá, nyní podle NYT čelí největší zkoušce ve své historii. Huang ze společnosti vybudoval velmoc v tomto odvětví, firma se ale teď ocitá v nejistotě, dodává Reuters.
Odchod Huanga, který zůstává největším individuálním akcionářem společnosti s podílem přibližně 3,61 procenta, totiž podle listu vyvolává otázky ohledně budoucího růstu, který společnost podporovala investicemi s cílem podnítit „boom“ v oblasti umělé inteligence.
„Riziko nespočívá v tom, že by Nvidia náhle ztratila svůj technologický plán (…) ten je do značné míry jasný na několik příštích let. Riziko spočívá v realizaci. Jensen byl hlavním dirigentem mimořádně komplexního systému,“ komentoval situaci Michael Feldman, správce portfolia ve firmě ClearBridge Investments.
Gene Munster ze společnosti Deepwater Asset Management, která se zabývá investicemi do technologického sektoru, odhaduje, že Nvidia vyčlenila až 250 miliard dolarů (asi 5,56 bilionu korun) na podporu nových cloudových firem a vývojářů AI. Společnost získávala až padesát procent těchto prostředků zpět prostřednictvím prodeje čipů.
Huang tyto obchody prosadil a byl přesvědčen, že jde o správnou strategii, uvedl Munster pro NYT. Nyní však podle něj „existuje možnost, že přijde někdo nový a řekne: ‚Tohle už dělat nebudeme.‘ To by mohlo brzdit růst“.
Sektor umělé inteligence, a tím pádem i celá americká ekonomika jsou na čipech této firmy silně závislé. „Nvidia drží velkou část finančního systému jako rukojmí,“ napsal Charlie Warzel pro The Atlantic. „Huang je takzvaně příliš velký na to, aby padl. Možná právě proto se zdá, že se ho v současné době tolik lidí snaží bagatelizovat nebo chránit,“ dodal.
Společnost Nvidia se specializuje na výrobu grafických čipů, grafických procesorů (GPU) pro herní i profesionální trh a systémů pro mobilní zařízení a automobilový trh. Společnost založili v dubnu 1993 američtí inženýři Curtis Priem, Chris Malachowsky a rodák z Tchaj-wanu Huang, který řídil firmu až do letošního listopadu.
Čipy společnosti jsou páteří moderních datových center a pohánějí prakticky vše – od modelů generativní AI až po automatizované továrny, zdravotnictví a robotiku. Firma také už není jen dodavatelem hardwaru, ale investuje do významných softwarových hráčů v oboru, čímž si zajišťuje podíl na každém dalším průlomu.
K odběratelům výrobků Nvidie patří giganti jako Google, Amazon v rámci služby Amazon Web Services (také cloud) nebo Microsoft. Poté, co se v roce 2024 Nvidia stala společností s nejvyšší tržní kapitalizací na světě, o tuto pozici soupeří s americkými technologickými giganty Apple a Microsoft.
Loni v říjnu se například Nvidia stala první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů amerických dolarů (zhruba 104,5 bilionu korun).


















