Čipy

Český premiér Petr Fiala (ODS) se saským kolegou Michaelem Kretschmerem při návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu debatoval o možné spolupráci ve výrobě polovodičů. Fiala na tiskové konferenci novinářům řekl, že továrny na čipy v Drážďanech a rozšíření výroby v podobném závodě amerického výrobce onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nevnímá jako konkurenční projekty, ale jako důvod k prohloubení spolupráce. Společně také varovali před narůstajícím vlivem populistických stran.

Společnost Nvidia, která se specializuje na výrobu výkonných počítačových čipů, překonala konkurenci a stala se nejhodnotnějším podnikem na světě. Rostoucí zájem o špičkové technologie nastartoval vývoj umělé inteligence, který vyžaduje právě mikročipy pro trénink a provoz rozsáhlých jazykových modelů.

Česko čeká největší zahraniční investice v samostatné historii. Americká společnost onsemi chce v tuzemsku mít kompletní výrobu čipů, investovat plánuje 44 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v Událostech, komentářích řekl, že když jde o největší investici v historii Česka, mělo by jít i o největší veřejnou pobídku. „Zatím jenom působíte otazníky,“ oponoval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Pro Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku je rozšíření výroby společnosti Onsemi podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) mimořádná příležitost. Město s více než šestnácti tisíci obyvateli chystá rozšíření kapacity škol, školek, přibydou byty. Americký výrobce polovodičů oznámil, že do rozšíření výroby v tamním závodě investuje dvě miliardy dolarů, tedy asi čtyřicet šest miliard korun. Přibýt by měla tisícovka zaměstnanců, nyní jich v závodu pracují dva tisíce.

Americká společnost Onsemi rozšíří výrobu čipů ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Plánuje investovat dvě miliardy dolarů, což je v aktuálním přepočtu 46,3 miliardy korun. Jde tak o jednu z nejvýznamnějších zahraničních investic v tuzemsku. Kromě Česka se firma rozhodovala ještě mezi Spojenými státy a Jižní Koreou, kde má své další závody. Onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek.

Společnost onsemi, která stojí za rekordní investicí v České republice, patří mezi největší a nejvýznamnější výrobce polovodičů na světě. Firma se v minulosti například dostala do žebříčku Fortune 500, který seřazuje největší americké společnosti podle jejich hrubého obratu. Investice společnosti posílí také Evropskou unii, která se snaží v oblasti mikročipů vybudovat svou konkurenceschopnost vedle Asie a USA.

Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.

Zájem o umělé inteligence (AI) prudce zvedl zisk společnosti Nvidia. Právě ona totiž vyrábí většinu čipů, které se využívají v tomto oboru, který zaznamenal v posledním roce boom zejména díky společnosti OpenAI a jejímu chatbotu ChatGPT.

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Škoda Auto v rámci mateřského koncernu Volkswagen převezme strategické řízení a budoucí expanzi značek Škoda, Volkswagen a Seat v regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Ten vedle Vietnamu zahrnuje například Kambodžu, Laos, Singapur, Malajsii nebo Filipíny. Na trhu chce dosáhnout podílu pět procent. Informovali o tom zástupci společnosti. Podobnou roli v rámci koncernu již má automobilka v Indii. Škodovka podle šéfa Klause Zellmera jedná také o prodeji svých aktiv v Rusku, tedy výrobních závodů a prodejní sítě. Jednání jsou v závěrečné fázi.

V moderním automobilu je přes tisíc čipů, které zajišťují jeho provoz, bez čipů se neobejdou led zářivky, elektronika, telefony nebo třeba stíhačky F-35, které chce pořizovat česká armáda. Jenže čipů je málo. Přibrzdila se rychlost a síla dodávek z míst, kde se vyrábějí, do míst spotřeby. Této i dalším podobným výzvám globalizace se věnuje nový díl publicistického pořadu Bilance. Premiéra je ve čtvrtek ve 21:05 na ČT1.

Státy Evropské unie se v pátek shodly na tom, že omezí dovoz polovodičů z mimoevropských zemí a zároveň do konce desetiletí zdvojnásobí svůj podíl na světovém trhu s touto momentálně nedostatkovou komoditou. Hodlají tak získat nejméně 20 procent trhu.

Zatímco Moskva pokračuje ve válečném tažení způsobem, který ve 21. století očekával jen málokdo, Washington s Pekingem vedou souboj daleko současnější. Administrativa prezidenta Joea Bidena zakázala vývoz čipů a souvisejících technologií do Číny a tento trend dopadá i na evropské transakce. Důvod je prostý – obavy o národní bezpečnost.

Německá vláda zamítla převzetí dortmundské továrny na čipy Elmos švédskou firmou Silex, kterou plně vlastní čínský koncern Sai Microelectronics. Oznámil to ministr hospodářství Robert Habeck, podle kterého vláda zablokovala prodej ještě další neupřesněné společnosti do rukou čínských investorů. Podle německých médií je dotčenou firmou bavorská ERS Electronic, která se věnuje rovněž polovodičům.

Americká vláda nařídila dvěma předním výrobcům čipů, aby omezili vývoz svých výkonných produktů do Číny. Společnost Nvidia oznámila, že ji americké úřady informovaly o změnách pravidel vývozu čipů do asijské země a podobnou informaci potvrdila i společnost AMD, napsala ve čtvrtek agentura Reuters. Cílem opatření je Číně ztížit přístup k technologiím, které by mohla využít ve vojenské oblasti.

Nejnovější ruské zbraně, používané při ruském vpádu na Ukrajinu, se neobejdou bez západní elektroniky. Část součástek získává Rusko i nyní, bez ohledu na sankce a vývozní omezení, upozornil britský ústav RUSI, analytické středisko zaměřené na výzkum obrany. Informovala o tom stanice BBC.

Energetická bezpečnost, Zelená dohoda, poválečná obnova Ukrajiny nebo takzvaný akt o čipech jsou priority, které by při českém předsednictví rádi viděli zástupci tuzemských firem. Zmiňují také další dohody o volném obchodu tak, aby měly více příležitostí k exportu svého zboží.

Med by se mohl stát řešením pro vývoj ekologicky šetrných komponent pro nové počítače navržené tak, aby napodobovaly přirozené neurony a synapse v lidském mozku. První prototypy přesně tohle dokázaly, ukazuje americká studie.

V automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku se na jeden den zastavila výroba. Důvodem je výpadek dílů. Zaměstnanci vynechají tři směny.

Americká společnost Intel postaví v německém městě Magdeburg závod na výrobu mikročipů za 17 miliard eur (více než 422 miliard korun). V Evropě pak hodlá do deseti let investovat až 80 miliard eur, zejména v Německu. Intel se rozhodoval mezi více zeměmi, o továrnu stála například Francie, Itálie nebo Polsko.

Evropská unie ve snaze snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů uvolní 11 miliard eur (266 miliard korun) na podporu jejich vývoje v Evropě. Plán masivních subvencí klíčového technologického odvětví představila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Komise má návrh do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu přes 43 miliard eur (téměř 1,1 bilionu korun).

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto dodala v loňském roce celosvětově 878 200 vozů. Meziročně jde o pokles o 126 600 aut. Důvodem poklesu je pandemie koronaviru i krize s nedostatkem čipů do palubní elektroniky. Škoda Auto o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Automobilka Škoda Auto po Vánocích obnovuje provoz. Už v prvním lednovém týdnu podnik začal s montáží vozů, kterým chyběly čipy. Většina zaměstnanců ale přišla na první pracovní směnu po 22. prosinci až v pondělí. Kvůli výpadkům dodávek polovodičů vedení Škodovky zatím nedokáže odhadnout, zda letos udrží výrobu v plném režimu.