Čipy

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.

Čína hrozí omezením vývozu vzácných zemin, nezbytných pro výrobu čipů, baterií a elektromobilů. Pokud opatření vejde 8. listopadu v platnost, dotkne se i evropského průmyslu. „Evropa se stává obětí ekonomické války mezi USA a Čínou,“ uvedl ekonom Radek Špicar v Otázkách Václava Moravce. Vyjednávání amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu může podle ekonoma Petra Knapa sice „krátkodobě dopadnout dobře“, dlouhodobě je však Evropa ve slabší pozici. Oba hosté se shodli, že existují řešení a jedním z nich mohou být nové příležitosti v Africe.

Peking zpřísnil kontroly vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo omezení exportu technologií souvisejících s těmito strategickými prvky. Podle BBC Peking zablokuje vývoz zahraničním výrobcům zbraní a některým firmám zabývajícím se polovodiči. Regulace exportu zvyšují napětí mezi Čínou a Západem.

Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Podle zpravodajských agentur to oznámili americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard korun).

Spojené státy a Evropská unie ve čtvrtek uzavřely rámcovou obchodní smlouvu. Ta potvrzuje předběžnou ústní dohodu, na které se obě strany shodly v červenci. Zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily.

Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA, informují agentury. Tarify začaly platit o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ. Trump si od opatření slibuje výnos ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.

Některým asijským zemím se podařilo dojednat se Spojenými státy zhruba poloviční cla oproti těm, které americký prezident Donald Trump vyhlásil v dubnu. Čína ovšem není jednou z nich a její obchodní příměří s USA vyprší 12. srpna. Delegace obou stran jednají o jeho prodloužení. Tchaj-wan s dovozními cly ve výši 20 procent věří, že jde o dočasné tarify, která se mu podaří ještě snížit. Nejvyšší cla v Asii dopadla na Myanmar a Laos zejména z politických a bezpečnostních důvodů.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.

Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nezavedly Spojené státy žádné nové sankce proti Rusku. Některé naopak administrativa uvolnila. Moskvě to umožňuje získávat technologie pro její válku proti Ukrajině. Tři demokratičtí senátoři už kvůli Trumpově přestávce v sankcích spustili vyšetřování.

Spojené státy ustoupily od pravidel, která omezovala vývoz vyspělých čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI), píše server listu The Wall Street Journal (WSJ). Pravidla, která by dopadla i na Českou republiku, vypracovala ještě administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena. Začít platit měla od čtvrtka.

V Bučovicích na Vyškovsku začali čipovat popelnice. Evidence nádob, ale i hmotnosti komunálního odpadu by spolu s tříděním přímo v domácnostech měla pomoci v Bučovicích výrazně snížit celkové množství odpadu vyváženého na skládku. To bylo totiž dosud výrazně vyšší, než je limit stanovený zákonem.

Obyvatelé Vyššího Brodu na Českokrumlovsku loni vytřídili meziročně více odpadů, rozdíl je skoro čtyřicet šest procent. Radnice na začátku minulého roku zavedla nový systém placení. Lidé neplatí roční paušální částku 550 korun za osobu, ale čtyři koruny za každý vyvezený kilogram směsného komunálního odpadu. Svozové auto ho u každého domu zváží a data odcházejí městu. Čtyřčlenná rodina v paušálním systému platila 2200 korun, v novém systému při důsledném třídění podle zástupců města ročně asi šest set korun.

Firma onsemi propustí v České republice 170 lidí, z toho v Rožnově pod Radhoštěm 149. Další pobočku má firma v Brně. Lidé by měli odejít k 1. dubnu. Důvodem je tlak na efektivitu práce a snižování nákladů, řekli v rožnovském závodě zástupci odborů po jednání s vedením firmy, která vyrábí polovodiče.

Senát ve čtvrtek navrhl doplnit novelu, která mění sledování ochranných limitů pro doplatky částečně hrazených léků. Horní komora také schválila nová pravidla pro kulturní instituce či návrh zákona na podporu výroby čipů a navrhla také zmírnění podmínek pro případné slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. K dalšímu plenárnímu jednání se senátoři zřejmě sejdou v druhém říjnovém týdnu, tedy až po zářijové volební obměně třetiny horní komory, ale ještě naposled v předvolebním složení.

V Pekingu začalo třetí plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Číny. Odkládané jednání má nastavit ekonomickou politiku na dalších pět let. A to v situaci, kdy hospodářský růst zpomaluje. Situaci komplikují zejména realitní krize, nízké investice a slabá domácí spotřeba.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se saským kolegou Michaelem Kretschmerem při návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu debatoval o možné spolupráci ve výrobě polovodičů. Fiala na tiskové konferenci novinářům řekl, že továrny na čipy v Drážďanech a rozšíření výroby v podobném závodě amerického výrobce onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nevnímá jako konkurenční projekty, ale jako důvod k prohloubení spolupráce. Společně také varovali před narůstajícím vlivem populistických stran.

Společnost Nvidia, která se specializuje na výrobu výkonných počítačových čipů, překonala konkurenci a stala se nejhodnotnějším podnikem na světě. Rostoucí zájem o špičkové technologie nastartoval vývoj umělé inteligence, který vyžaduje právě mikročipy pro trénink a provoz rozsáhlých jazykových modelů.

Česko čeká největší zahraniční investice v samostatné historii. Americká společnost onsemi chce v tuzemsku mít kompletní výrobu čipů, investovat plánuje 44 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v Událostech, komentářích řekl, že když jde o největší investici v historii Česka, mělo by jít i o největší veřejnou pobídku. „Zatím jenom působíte otazníky,“ oponoval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Pro Rožnov pod Radhoštěm na Vsetínsku je rozšíření výroby společnosti Onsemi podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) mimořádná příležitost. Město s více než šestnácti tisíci obyvateli chystá rozšíření kapacity škol, školek, přibydou byty. Americký výrobce polovodičů oznámil, že do rozšíření výroby v tamním závodě investuje dvě miliardy dolarů, tedy asi čtyřicet šest miliard korun. Přibýt by měla tisícovka zaměstnanců, nyní jich v závodu pracují dva tisíce.

Americká společnost Onsemi rozšíří výrobu čipů ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Plánuje investovat dvě miliardy dolarů, což je v aktuálním přepočtu 46,3 miliardy korun. Jde tak o jednu z nejvýznamnějších zahraničních investic v tuzemsku. Kromě Česka se firma rozhodovala ještě mezi Spojenými státy a Jižní Koreou, kde má své další závody. Onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek.

Společnost onsemi, která stojí za rekordní investicí v České republice, patří mezi největší a nejvýznamnější výrobce polovodičů na světě. Firma se v minulosti například dostala do žebříčku Fortune 500, který seřazuje největší americké společnosti podle jejich hrubého obratu. Investice společnosti posílí také Evropskou unii, která se snaží v oblasti mikročipů vybudovat svou konkurenceschopnost vedle Asie a USA.

Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.

Zájem o umělé inteligence (AI) prudce zvedl zisk společnosti Nvidia. Právě ona totiž vyrábí většinu čipů, které se využívají v tomto oboru, který zaznamenal v posledním roce boom zejména díky společnosti OpenAI a jejímu chatbotu ChatGPT.