Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.

Skleněná manufaktura (Gläserne Manufaktur) v saském hlavním městě slavnostně zahájila provoz v prosinci 2001. Do roku 2016 se v ní vyráběly vozy Phaeton, následně do roku 2020 automobily e-Golf. V lednu 2021 začala sériová výroba plně elektrických vozů ID.3. Továrna podle agentury DPA za 24 let provozu vyrobila přes 165 500 aut.

Architektonicky ojedinělá továrna se stala i turistickým lákadlem Drážďan. Ročně přivítá přes sto tisíc návštěvníků. Saští politici do moderního závodu rádi zvali i zahraniční návštěvy včetně těch z Česka. V roce 2019 jej tak navštívil tehdejší a nynější premiér Andrej Babiš, už v roce 2007 si ji prohlédl tehdejší prezident Václav Klaus.

„Skleněná manufaktura“ Volkswagen na snímku z roku 2017
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Plán na přestavbu

Od ledna 2026 se Skleněná manufaktura začne přestavovat. Koncern Volkswagen, spolková země Sasko a drážďanská Technická univerzita z ní hodlají vybudovat inovační centrum pro umělou inteligenci, robotiku, čipy a mikroelektroniku. Podle agentury DPA 230 zaměstnanců závodu zatím propouštění nečeká. Co budou dál dělat, ale není známo. Na vrcholu kapacity zaměstnávala Skleněná manufaktura 800 lidí.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je rozhodnutí uzavřít závod v Drážďanech symbolický a velmi příznačný okamžik pro evropský automobilový průmysl. „Spíše než jako ojedinělá událost by se mělo zavření továrny vnímat jako důsledek několika strukturálních tlaků, které se v posledních letech zintenzivnily: vysoké náklady na energii, zrychlený přechod k elektrifikaci, rostoucí konkurence ze strany Číny a v poslední době také stále nepřátelštější mezinárodní obchodní prostředí charakterizované cly a geopolitickými napětími,“ uvedl. Německo – považované za průmyslové srdce Evropy – začíná podle Tylečka ztrácet část své přitažlivosti jako výrobní základna pro automobilový průmysl.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Mnoho českých firem patří mezi subdodavatele německých automobilek, které se potýkají s konkurencí z Číny, cly na dovoz do Spojených států i s potížemi při přechodu k elektromobilitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Středula byl znovu zvolen do čela odborové konfederace ČMKOS

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů. Místopředsedy byli znovuzvoleni Radka Sokolová a vedoucí oddělení lidských zdrojů centrály Lukáš Němec.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Potřebujeme nové zdroje, uvedla k rozpočtu šéfka Evropské komise

Pokud chce Evropská unie financovat všechny své priority a zachovat výši příspěvků jednotlivých členských států do rozpočtu, potřebuje nové vlastní zdroje. Po skončení neformálního summitu EU na Kypru to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise již dříve hovořila o příjmech z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
před 9 hhodinami

ČEZ představil detaily vzniku dceřiné firmy

Nová firma, do níž chce ČEZ vyčlenit svou nevýrobní část, by měla vzniknout do konce 1. čtvrtletí příštího roku, sdělil v pátek šéf společnosti Daniel Beneš. Následně bude hledat investory. ČEZ chce do dceřiné společnosti vyčlenit ze své současné struktury prodej a distribuci energií, obchodování či energetické služby. Podle analytiků jde o zásadní krok pro připravované zestátnění společnosti. Rozhodovat o něm bude červnová valná hromada firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Poslanci přehlasovali senátní veto zákona o regulaci cen paliv

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maximální ceny paliv o víkendu opět o vyšší desítky haléřů vzrostou

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
před 11 hhodinami

VideoK jednotnému měsíčnímu hlášení se zatím přihlásila polovina zaměstnavatelů

Firmy mají poslední týden na registraci k jednotnému měsíčnímu hlášení. Systém, který má nahrazovat až 25 formulářů pro různé úřady, spustil stát 1. dubna. K hlášení se zatím registrovala asi polovina zaměstnavatelů z více než čtyř set tisíc. Podobně jsou na tom zaslané údaje o zaměstnancích, těch má být kolem šesti milionů. Firmy se do konce dubna musejí registrovat a nahlásit všechny zaměstnance. Do 20. května pak podat první měsíční hlášení a nejpozději do konce června doplnit hlášení za první tři měsíce roku. Všechny účetní systémy ale nejsou připravené, což výrazně komplikuje práci mzdovým účetním.
23. 4. 2026

VideoTo opatření mělo přijít mnohem dřív, míní Šlachta o cenových stropech paliv

„Je to nástroj, který vláda potřebuje,“ reagoval senátor z klubu ANO a předseda Přísahy Róbert Šlachta na dotaz, proč hlasoval pro zákon o vládní regulaci pohonných hmot. Vadila mu však reakční doba vlády, než zavedla cenové stropy pohonných hmot. „To opatření mělo přijít mnohem dřív,“ domnívá se. Podle Šlachty by měla Evropa urychlit svůj odklon od fosilních paliv. „Když se budeme k Rusku přiklánět a budeme se bavit o ruské ropě, tak Rusku to bude jenom pomáhat,“ vysvětlil. Dále v Interview ČT24 odpovídal na otázky Jiřího Václavka ohledně dostavby dálnice z Brna do Vídně či budoucnosti hnutí Přísaha.
23. 4. 2026

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
23. 4. 2026
Načítání...