Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.

Skleněná manufaktura (Gläserne Manufaktur) v saském hlavním městě slavnostně zahájila provoz v prosinci 2001. Do roku 2016 se v ní vyráběly vozy Phaeton, následně do roku 2020 automobily e-Golf. V lednu 2021 začala sériová výroba plně elektrických vozů ID.3. Továrna podle agentury DPA za 24 let provozu vyrobila přes 165 500 aut.

Architektonicky ojedinělá továrna se stala i turistickým lákadlem Drážďan. Ročně přivítá přes sto tisíc návštěvníků. Saští politici do moderního závodu rádi zvali i zahraniční návštěvy včetně těch z Česka. V roce 2019 jej tak navštívil tehdejší a nynější premiér Andrej Babiš, už v roce 2007 si ji prohlédl tehdejší prezident Václav Klaus.

„Skleněná manufaktura“ Volkswagen na snímku z roku 2017
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Plán na přestavbu

Od ledna 2026 se Skleněná manufaktura začne přestavovat. Koncern Volkswagen, spolková země Sasko a drážďanská Technická univerzita z ní hodlají vybudovat inovační centrum pro umělou inteligenci, robotiku, čipy a mikroelektroniku. Podle agentury DPA 230 zaměstnanců závodu zatím propouštění nečeká. Co budou dál dělat, ale není známo. Na vrcholu kapacity zaměstnávala Skleněná manufaktura 800 lidí.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je rozhodnutí uzavřít závod v Drážďanech symbolický a velmi příznačný okamžik pro evropský automobilový průmysl. „Spíše než jako ojedinělá událost by se mělo zavření továrny vnímat jako důsledek několika strukturálních tlaků, které se v posledních letech zintenzivnily: vysoké náklady na energii, zrychlený přechod k elektrifikaci, rostoucí konkurence ze strany Číny a v poslední době také stále nepřátelštější mezinárodní obchodní prostředí charakterizované cly a geopolitickými napětími,“ uvedl. Německo – považované za průmyslové srdce Evropy – začíná podle Tylečka ztrácet část své přitažlivosti jako výrobní základna pro automobilový průmysl.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Mnoho českých firem patří mezi subdodavatele německých automobilek, které se potýkají s konkurencí z Číny, cly na dovoz do Spojených států i s potížemi při přechodu k elektromobilitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 8 hhodinami

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
před 9 hhodinami

Vláda představila hospodářskou strategii. Opozice ji vítá, upozorňuje na finance

Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, řekl při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos. Premiér Andrej Babiš (ANO) při představení hospodářské strategie řekl, že považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Podle opozice jde strategie správným směrem, ale problémy vidí v jejím naplňování či finančním krytí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Příjmy VZP za ukrajinské uprchlíky byly o 5,3 miliardy vyšší než náklady na péči

Příjmy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za pojištěné ukrajinské uprchlíky byly loni o 5,34 miliardy korun vyšší než náklady, které vynaložila na jejich zdravotní péči. Informaci poskytla mluvčí pojišťovny Viktorie Plívová. Od začátku ruské války na Ukrajině do konce září loňského roku byly příjmy celého zdravotnického systému za pojištění uprchlíků 26,2 miliardy korun, výdaje třináct miliard. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto navrhl peníze od VZP, která jich registrovala většinu, přerozdělit ostatním pojišťovnám.
před 15 hhodinami

Španělská policie zatkla hackera, který bydlel v luxusních hotelech za jeden cent

Španělská policie zadržela dvacetiletého mladíka, který si užíval pobytu v luxusních hotelových pokojích. Ubytování v nich měl doslova za hubičku – rezervace prováděl za pouhý jeden cent (asi 25 haléřů) díky tomu, že hacknul hotelové rezervační stránky. Podle policie jde o první známý případ kybernetického zločinu tohoto druhu, informovala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Maďarsko zvažuje i zastavení vývozu elektřiny a plynu na Ukrajinu

Budapešť zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu. Kyjev navíc dle Bratislavy odložil termín obnovení dodávek ropy na sobotu, což je posun o další den oproti termínu, se kterým Bratislava naposledy počítala.
19. 2. 2026Aktualizováno19. 2. 2026
Načítání...