Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.

Skleněná manufaktura (Gläserne Manufaktur) v saském hlavním městě slavnostně zahájila provoz v prosinci 2001. Do roku 2016 se v ní vyráběly vozy Phaeton, následně do roku 2020 automobily e-Golf. V lednu 2021 začala sériová výroba plně elektrických vozů ID.3. Továrna podle agentury DPA za 24 let provozu vyrobila přes 165 500 aut.

Architektonicky ojedinělá továrna se stala i turistickým lákadlem Drážďan. Ročně přivítá přes sto tisíc návštěvníků. Saští politici do moderního závodu rádi zvali i zahraniční návštěvy včetně těch z Česka. V roce 2019 jej tak navštívil tehdejší a nynější premiér Andrej Babiš, už v roce 2007 si ji prohlédl tehdejší prezident Václav Klaus.

„Skleněná manufaktura“ Volkswagen na snímku z roku 2017
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Plán na přestavbu

Od ledna 2026 se Skleněná manufaktura začne přestavovat. Koncern Volkswagen, spolková země Sasko a drážďanská Technická univerzita z ní hodlají vybudovat inovační centrum pro umělou inteligenci, robotiku, čipy a mikroelektroniku. Podle agentury DPA 230 zaměstnanců závodu zatím propouštění nečeká. Co budou dál dělat, ale není známo. Na vrcholu kapacity zaměstnávala Skleněná manufaktura 800 lidí.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka je rozhodnutí uzavřít závod v Drážďanech symbolický a velmi příznačný okamžik pro evropský automobilový průmysl. „Spíše než jako ojedinělá událost by se mělo zavření továrny vnímat jako důsledek několika strukturálních tlaků, které se v posledních letech zintenzivnily: vysoké náklady na energii, zrychlený přechod k elektrifikaci, rostoucí konkurence ze strany Číny a v poslední době také stále nepřátelštější mezinárodní obchodní prostředí charakterizované cly a geopolitickými napětími,“ uvedl. Německo – považované za průmyslové srdce Evropy – začíná podle Tylečka ztrácet část své přitažlivosti jako výrobní základna pro automobilový průmysl.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. Mnoho českých firem patří mezi subdodavatele německých automobilek, které se potýkají s konkurencí z Číny, cly na dovoz do Spojených států i s potížemi při přechodu k elektromobilitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...