Čína

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.

Myanmar, Thajsko a částečně i Čínu zasáhlo v pátek silné zemětřesení. V Myanmaru si vyžádalo nejméně 144 mrtvých a přes 730 zraněných, oznámil šéf tamní vládnoucí vojenské junty. Upozornil, že počet obětí se ještě zvýší. Geologická služba USA (USGS) má za pravděpodobné, že jich bude více než tisíc. Thajsko prozatím oznámilo nejméně devět mrtvých, pohřešuje se 117 lidí. Tuzemské ministerstvo zahraničí nemá zprávy, že by zemětřesení zasáhlo české občany, v podobném duchu se vyjádřily i cestovní kanceláře.

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.

Peking se snaží zabránit prodeji přístavů v Panamě Spojeným státům. Aktiva patří významné hongkongské společnosti. Ta přijala americkou nabídku na odkup potom, co prezident USA Donald Trump projevil zájem o průplav spojující Atlantik s Tichým oceánem. Obchod prověřují čínské regulační úřady.

„O ničem nevím,“ řekl americký prezident Donald Trump k pondělní zprávě, že se vrcholní představitelé národní bezpečnosti „podělili“ s šéfredaktorem časopisu The Atlantic Jeffreym Goldbergem o citlivé vojenské plány k chystaným úderům na jemenské povstalce. Šéfové tajných služeb, kteří byli součástí skupiny, tvrdí, že američtí činitelé v chatu utajované informace nesdíleli. Z řad demokratů se ozývá kritika a volání po vyšetřování. Negativně věc vnímají ale i někteří republikáni.

Vláda zakázala čínské firmě Emposat provozovat satelitní stanici na Hodonínsku. Kontrarozvědka varovala, že zařízení může sloužit ke špionáži dění na oběžné dráze Země, napsal v úterý web Seznam Zprávy. Podle něj jde o první případ, kdy ministři využili nejtvrdší opatření zákona umožňujícího prověřovat zahraniční investice.

Evropa musí nejdříve říci, co je její strategie pro jednání na Ukrajině, uvedl v Otázkách Václava Moravce výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Dodal, že USA chtějí konflikt na Ukrajině vyřešit především proto, že pomáhá Číně. Europoslanec Jan Farský (STAN) pak o jednání Spojené státy – Rusko soudí, že Kreml proti sobě necítí sílu, aby uvažoval o příměří.

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, který má vést ke zrušení federálního ministerstva školství. Šéf Bílého domu zároveň přislíbil, že o učitele bude „lépe postaráno“. Příslušný dokument podle záběrů televize CNN podepsal obklopen několika školáky sedícími v lavicích. Zpravodajský server The New York Times však poznamenal, že ministerstvo školství prezident nemůže zcela zrušit bez souhlasu Kongresu.

V Hongkongu se chýlí ke konci ostře sledovaný proces s prodemokratickým aktivistou a bývalým mediálním magnátem Jimmym Laiem. Ve vězení je už čtyři roky. Žaloba ho viní z publikování pobuřujících materiálů a spiknutí s cizími mocnostmi s cílem rozvrátit stát. Podle kontroverzního zákona o státní bezpečnosti mu hrozí trest doživotí, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.

Ve vztazích mezi Austrálií a Čínou znovu přituhuje. Canberra žádá Peking o vysvětlení původu dopisů, které dostali někteří obyvatelé Sydney a Adelaide z Hongkongu. Anonym v nich nabízí vysokou odměnu za informace o dvou prodemokratických aktivistech, kteří ve městech žijí. Čína se proti australskému postupu ostře ohradila.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam nebudou vládnout teroristé, míní premiér Petr Fiala (ODS). Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.

Evropská komise (EK) povolila České republice uvolnit ve formě státní podpory 960 milionů eur (24 miliard korun) na podporu investic do strategických odvětví. Peníze mají usnadnit přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Podpora se bude udílet ve formě přímých grantů a je určena podnikům všech velikostí.

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.

Koronavirová omezení v Německu dávno skončila, covid-19 ale z veřejné debaty nezmizel. Otázky si kladou média, politici i veřejnost. Jedna aktuálně přibyla. Veřejnost se ptá, proč se vláda už na začátku pandemie nepodělila s poslanci o tehdejší zjištění Spolkové zpravodajské služby (BND), že virus mohl s velkou pravděpodobností uniknout z laboratoře v čínském Wu-chanu. BND o tajných výsledcích pátrání informovala již v roce 2020 nejbližší spolupracovníky kancléřky Angely Merkelové. Na konci roku 2021 pak i jejího nástupce Olafa Scholze.

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.

Stovky měst a obcí v Česku vyvěsily tibetskou vlajku. Připomínají si tím potlačení protičínského povstání v tibetském správním centru Lhase v roce 1959, po kterém odešel do exilu nejvyšší představitel Tibetu, čtrnáctý dalajláma. Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. Už v sobotu si tibetské události připomněly desítky lidí v Krkonoších výstupem na Sněžku při akci Tibetská vlajka na střeše republiky. Spolu s ní zavlála i vlajka ukrajinská.

Dovoz zbraní do Evropy v období let 2020 až 2024 stoupl oproti předchozímu období o 155 procent a Ukrajina se po ruské invazi v roce 2022 stala největším dovozcem zbraní na světě. Spojené státy pak nadále dominují globální scéně, tamní společnosti zvýšily svůj podíl na celosvětovém vývozu zbraní v letech 2020 až 2024 na 43 procent z pětatřiceti v období 2015 až 2019. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Výzkum čínských vědců výrazně obohatil poznání života, který obývá hlubiny pozemských oceánů. Devadesát procent druhů, které tam našli, věda doposud neznala.