Venezuela rozmístila tisíce raket, ruské zbraně ale na USA nestačí

Venezuela zahájila v reakci na koncentraci amerických válečných lodí v Karibiku masivní mobilizaci. Režim autoritáře Nicoláse Madura nechal v zemi rozmístit tisíce raket. Caracas disponuje hlavně zastaralými zbraněmi, které by mu v možném konfliktu s USA zřejmě příliš nepomohly. Venezuela tak plánuje v případě útoku zahájit partyzánskou válku či zasít chaos, zjistila agentura Reuters.

Tlak Washingtonu na Madurův režim v posledních týdnech roste. Kromě opakovaných úderů na údajné pašerácké lodě americký prezident Donald Trump v říjnu povolil CIA tajné operace ve Venezuele – podle listu The New York Times dostali agenti zelenou i zabíjet.

Dramaticky se zvyšuje také americká vojenská přítomnost v Karibiku. Tento týden k Latinské Americe dorazila námořní úderná síla soustředěná kolem největší válečné lodi světa USS Gerald R. Ford.

Pentagon uvedl, že přítomnost plavidla pomůže „narušit obchodování s drogami a pokořit a rozbít nadnárodní zločinecké organizace“. USA už přitom mají v Karibiku dalších osm válečných lodí, jadernou ponorku a letouny F-35.

Podle americké stanice CNN se v regionu nyní nachází asi 15 tisíc amerických vojáků. Americké bombardéry už provedly několik cvičných misí poblíž venezuelského pobřeží, včetně „ukázky útoku“ koncem října.

„Masivní mobilizace“ ve Venezuele

Maduro tvrdí, že Spojené státy se připravují na agresi proti Venezuele a násilnou změnu režimu. USA obvinil z „podněcování převratů ve světě“. Venezuelský autoritářský prezident varoval, že občané a armáda se jakémukoli pokusu o změnu režimu postaví na odpor. Caracas tento týden ohlásil „masivní mobilizaci“ vojenského personálu, zbraní a vybavení a po celé zemi rozmisťuje rakety.

Vojenského cvičení se podle CNN účastní i Bolívarovská milice – záložní síla složená z civilistů, kterou vytvořil zesnulý vůdce Hugo Chávez a která je pojmenována po revolucionáři Simonu Bolívarovi, jenž zajistil nezávislost mnoha latinskoamerických zemí na Španělsku.

Vojáci venezuelské armády a členové Bolívarovské milice
Zdroj: Reuters/Manaure Quintero

Americká armáda by nicméně venezuelské konvenční síly zastínila nasazením bombardérů B-52, dronů Reaper a elitních zvláštních jednotek jako „Night Stalkers“, podotýká list The New York Times. Madurova armáda je sice robustní, ale nemá dostatečný výcvik, je špatně placená a používá převážně zastaralé vojenské vybavení, sdělilo agentuře Reuters šest zdrojů obeznámených se situací.

Řadoví venezuelští vojáci vydělávají jen asi sto dolarů (2093 korun) měsíčně a řada z nich by mohla být náchylná k dezerci. Někteří velitelé jednotek byli v poslední době nuceni vyjednávat s místními producenty potravin, aby mohli nasytit své vojáky kvůli nedostatku vládních zásob. „V konvenční válce bychom nevydrželi ani dvě hodiny,“ řekl Reuters zdroj blízký vládě.

Guerillová válka či rozpoutání chaosu

Caracas se proto už roky připravuje na asymetrickou válku a v případě amerického úderu plánuje zahájit spíše guerillovou válku, případně zasít chaos, píše Reuters s odkazem na zdroje obeznámené s tímto úsilím a příslušnými dokumenty.

Obrana v guerillovém stylu, kterou venezuelská vláda nazvala „prodlouženým odporem“ a zmínila se o ní ve vysílání státní televize, by zahrnovala malé vojenské jednotky na více než 280 místech provádějící sabotáže a další partyzánskou taktiku.

Druhá strategie, nazvaná „anarchizace“, by využila zpravodajské služby a ozbrojené stoupence vládnoucí strany k vyvolání nepořádku v ulicích hlavního města, a učinila tak Venezuelu neovladatelnou pro zahraniční síly, prozradil Reuters jeden zdroj obeznámený s obranným úsilím a další zdroj blízký opozici. Jakákoli z těchto strategií má podle těchto zdrojů malou šanci na úspěch. Není ani jasné, za jakých okolností by byl jeden či druhý plán spuštěn.

Maduro tvrdí, že v milicích k obraně Venezuely absolvuje výcvik osm milionů civilistů. Zdroj obeznámený s obranou a bezpečností však odhadl, že v anarchistickém scénáři by šlo do akce jen asi pět tisíc až sedm tisíc lidí, včetně členů zpravodajských služeb, ozbrojených stoupenců vládnoucí strany a členů milicí.

Asi 60 tisíc členů armády a Národní gardy by pak vláda nasadila do své „války odporu“ v guerillovém stylu, sdělil tento zdroj Reuters. Celkem disponuje venezuelská konvenční armáda 123 tisíci vojáky, uvádí CNN.

Zastaralá sovětská technika

Venezuele v minulosti dodávalo zbraně Rusko, vybavení je ale z většiny staré desítky let. V roce 2000 zakoupil Caracas asi dvacet ruských stíhaček typu Suchoj. Ruské vrtulníky, tanky a rakety schopné ničit nízko letící letouny jsou rovněž zastaralé, píše Reuters. Jeden ze zdrojů uvedl, že Venezuela už rozmístila po celé zemi na pět tisíc ruských raket Igla.

Ty však nejsou tak zásadní, řekl webu ČT24 vojenský analytik Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Igly minimálně v první fázi (potenciálního amerického útoku) moc nepomůžou. Určitě mohou pomoct v tom, že budou držet Američany, zejména třeba jejich vrtulníky, v nějaké vzdálenosti, ale bez solidního přikrytí vzdušného prostoru většími systémy s větším doletem to příliš věcí neovlivní,“ soudí Kofroň.

„Pro ex post fázi by to už roli hrát mohlo, protože třeba vrtulníky, které by si sedaly, musely by přivážet a odvážet vojáky, tak tam ta šance na sestřel by už byla docela velká. Ale to je specifická situace, z pohledu celkové vojenské síly to asi moc neovlivní. Větší systémy jako Buk nebo S-300, tak ty s tím už dokážou výrazně zamávat, ale zase – Američané tohle cvičí hodně často, jsou hodně dobří v potlačení protivzdušné obrany a kvantitativně by to pro Venezuelu bylo hodně těžké,“ míní expert.

Maduro už v souvislosti s rostoucím napětím mezi Caracasem a Washingtonem požádal Moskvu o pomoc. Konkrétně apeloval na Kreml, aby se postaral o opravu suchojů, modernizaci radarových systémů a dodal latinskoamerickému spojenci raketové systémy protivzdušné obrany.

Nové dodávky ruských systémů

Začátkem tohoto týdne první místopředseda obranného výboru Státní dumy Alexej Žuravlev uvedl pro ruský deník Gazeta.Ru, že Moskva již posílá do Venezuely systémy S-300VM (Antej-2500), Pancir-S1 a Buk-M2E, které podle něj byly dovezeny v říjnu ruskými transportními letouny Il-76. Ty mohou převážet až padesát tun vojenského materiálu.

Zákonodárce sdělil, že informace o tom, jaké objemy zbraní Rusko dodává Venezuele, jsou tajné a že „Američany čekají překvapení“, citoval ruského politika server EurAsian Times.

„Je možné, že Rusové poslali pár raket nebo třeba celý systém Buk, to asi možné je. Celkem jsem si ale jist, že nejsou schopni tam poslat v krátké době třeba celý oddíl těchto systémů. O čím menších typech se budeme bavit, tím pravděpodobnější je, že to mohou být desítky (kusů). Mohli poslat třeba dvacet raket do buků,“ míní Kofroň.

„Jinak by to ale všechno (větší množství systémů) muselo jít po moři. Už u těch S-300 bych chtěl vidět, jak to převážejí letecky, protože to jsou velké objemné rakety, zřejmě v nějakých kontejnerech, takže ne že by to nešlo přepravit, ale bylo by to velmi složité,“ poznamenal expert. I jeden nebo dva přehledové radary ale podle Kofroně mohou posílit pozici Venezuely.

Žuravlev přitom nevyloučil ani dodávky střel Orešnik, což jsou ruské hypersonické střely schopné nést jaderné zbraně. Raketa má údajně dolet téměř 5500 kilometrů. Pokud by byla odpálena z Venezuely, mohla by dosáhnout mnoha částí kontinentálních Spojených států.

Maduro v poslední době požádal o pomoc rovněž Peking, na který apeloval, aby čínské společnosti urychlily výrobu radarových detekčních systémů. Z interních dokumentů vlády USA také vyplývá, že venezuelský ministr dopravy Ramón Celestino Velásquez nedávno koordinoval dodávku vojenského vybavení a dronů z Íránu, napsal The Washington Post.

Podle deníku The New York Times Caracas disponuje mimo jiné íránskými raketami s plochou dráhou letu i čínskými obrněnými vozidly.

Ropa v centru pozornosti

Trumpovo stanovisko k možným úderům proti Venezuele zůstává nejasné. Pozemní operaci nejprve nevyloučil, později uvedl, že si nemyslí, že jeho země půjde do války s touto latinskoamerickou zemí. Senát USA nicméně nedávno zamítl rezoluci z pera republikánů i demokratů, která by blokovala Trumpovu vojenskou akci proti Venezuele.

Úředníci v americké administrativě mezitím připravili sérii vojenských plánů týkajících se této karibské země. Mezi hlavní navrhované cíle patří útoky na venezuelské vojenské jednotky chránící Madura a snaha o kontrolu nad ropnými poli, která jsou klíčová pro chřadnoucí ekonomiku latinskoamerického státu, uvedlo pro The New York Times několik nejmenovaných amerických úředníků.

Obrovské zásoby ropy ve Venezuele jsou v centru pozornosti nynější vlády USA. Trump údajně odmítl Madurovu nabídku na udělení ropných koncesí americkým společnostem, zatímco americký energetický gigant Chevron čekal na další politické pokyny USA ohledně svých operací ve Venezuele. Kritici americké administrativy, včetně venezuelských představitelů a opozičních osobností, míní, že kroky USA slouží jako záminka k zabavení energetických aktiv země, napsal magazín Newsweek.

Klíčová role šéfa diplomacie Rubia

Vlivní Trumpovi poradci, zejména Stephen Miller a ministr zahraničí Marco Rubio, tvrdí, že Madurovo odstranění je nezbytné jak pro zájmy USA, tak pro regionální stabilitu.

Podle magazínu The Atlantic Rubio chová dlouhodobý odpor k levicovým latinskoamerickým diktátorům a zasazuje se o svržení Madura. Aby Trumpa získal na svou stranu, vykreslil venezuelského vůdce jako šéfa narkopodniku, který do USA dováží drogy, a také jako destabilizační faktor, jenž přiživuje migraci.

Venezuela však není důležitým hráčem ve výrobě drog, přestože kartelům umožňuje využívat zemi jako tranzitní bod. Rubio tak rázné kroky proti Madurovi prezentoval spíše jako způsob boje proti nelegálnímu obchodu, popisuje The Atlantic.

Americké údery na lodě si už vyžádaly desítky obětí a stále více zemí postup Washingtonu kritizuje. Kolumbie i Velká Británie tento týden oznámily, že přestaly sdílet s USA zpravodajské informace o pohybu lodí v oblasti, protože považují údery na nezákonné.

Otazníky kolem „postmadurovské“ éry

Pokud by došlo na přímý americký úder proti Venezuele a možnou změnu vlády, scénářů dalšího vývoje je hned několik. Někteří experti poukazují na hluboké ideologické rozpory ve venezuelské společnosti. Tvrdí, že by se země měla poučit z Iráku poté, co Spojené státy svrhly diktátora Saddáma Husajna a v zemi vypuklo povstání.

Naopak bývalý nejvyšší venezuelský prokurátor Zair Mundaray řekl listu The New York Times, že Venezuela se liší od států jako Libye nebo Sýrie, kde existuje sektářské pnutí. Bratrovražedné boje proto neočekává.

Reálným scénářem je podle amerického deníku i obnovení guerillové války. V některých částech Venezuely již operují povstalecké skupiny ze sousední Kolumbie a venezuelští civilisté, o nichž se říká, že byli těmito skupinami vycvičeni, se během minulých krizí postavili za Madura.

Podle bezpečnostního analytika Andreie Serbina Ponta se venezuelský vůdce možná snaží varovat před riziky invaze prostřednictvím svých vystoupení ve státní televizi, kde pravidelně předvádí vojenskou techniku.

„Základním poselstvím nejsou skutečné vojenské schopnosti, ale odstrašování skrze chaos: hrozba, že by se toto vybavení mohlo dostat do rukou ozbrojených skupin, partyzánů, paramilitárních skupin nebo reorganizovaných bývalých vojenských pracovníků, což by zhoršilo násilí a nestabilitu během potenciální transformace,“ konstatoval Serbin podle Reuters.

Možné dopady na ruskou ekonomiku i „konec Kuby“

Pokud by se Trump rozhodl k úderu proti Venezuele a Madurův režim by padl, bude to mít dramatický dopad na globální ekonomiku, píše server The Telegraph. Karibská země má totiž podle amerického Úřadu pro energetické informace největší prokázané zásoby ropy na světě, které se pod zemí odhadují na 303 miliard barelů, v současné době ale kvůli zanedbání odvětví ze strany Caracasu a platným sankcím téměř nic nevyváží.

Pokud by se novému režimu s podporou Washingtonu podařilo zprovoznit vrty a znovu otevřít ropovody, mohla by země produkovat miliony barelů ropy denně. Kdyby se následně „černé zlato“ dostalo na trh, znamenalo by to zlom. S 60 dolary za barel je už nyní cena ropy velmi nízká a příval venezuelské suroviny by ji srazil ještě mnohem níž, podotýká The Telegraph s tím, že podobný vývoj by mohl vést i ke kolapsu ruské ekonomiky.

Změna vlády v Caracasu by mohla znamenat problémy i pro režim na Kubě, jejíž hospodářství chřadne a která získává stále určité množství ropy z Venezuely. Podle magazínu Foreign Policy by navíc možné americké údery na venezuelská vládní zařízení přímo ohrozila životy Kubánců, kteří ve spřátelené zemi pracují jako vojenští a zpravodajští poradci.

Americký republikánský senátor Rick Scott nedávno v pořadu CBS News 60 Minutes řekl, že pokud by Spojené státy dokázaly odstranit Madura a zastavit příliv ropy do Havany, „byl by to konec Kuby“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 15 mminutami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 24 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 48 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...