Latinská Amerika

Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V pondělním projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce.

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.

Do funkce mexické prezidentky nastoupila Claudia Sheinbaumová, která v červnových volbách zvítězila s historicky nejvyšším výsledkem přesahujícím šedesát procent hlasů. Ve svém inauguračním projevu prohlásila, že bude vládnout v linii svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora. Uklidnila také zahraniční investory a odmítla kritiku nové justiční reformy. Její mandát má skončit v roce 2030. Zvolena může být jen jednou.

Český ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) má být nově komisařem pro mezinárodní partnerství. Personální složení nové Evropské komise v úterý ve Štrasburku oznámila její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Evropská unie je nejštědřejším donorem rozvojové pomoci na světě, i díky tomu dostane Síkela největší generální ředitelství v Komisi, které zaměstnává tři tisíce lidí a podle von der Leyenové pracuje se třemi sty miliardami eur (7,5 bilionu korun). Sněmovní opozice považuje post za bezvýznamný a zbytečný.

Venezuelská prokuratura zveřejnila v úterý druhý termín předvolání k výslechu opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Je viněn ze spiknutí kvůli zveřejnění záznamů volebních výsledků červencových prezidentských voleb. Ty podle opozice dokládají vítězství Gonzálese nad autoritářským vládcem Nicolasem Madurem. Urrutia i opoziční vůdkyně María Corina Machado se již několik týdnů skrývají kvůli obavám ze zatčení.

Napětí po nedělních prezidentských volbách ve Venezuele pokračuje. V zemi byly ve středu uzavřeny obchody a na některých místech nefungovala veřejná doprava. Spousta lidí také zůstala doma. Vůdkyně opozice María Corina Machadová uvedla, že při protestech po volbách zemřelo ve Venezuele 16 lidí. Opozice tvrdí, že její kandidát Edmundo González Urrutia ve volbách zvítězil, zatímco oficiální volební úřad CNE nezveřejnil kompletní výsledky a vítězství přiznal autoritářskému prezidentu Nicolásovi Madurovi.

Obyvatelé Venezuely rozhodovali o novém prezidentovi. O třetí mandát usiluje současná hlava státu Nicolás Maduro, velkou šanci má ale podle průzkumů i kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Výsledek podle agentury AP buď povede k zásadní změně v zemi potýkající se s masivní krizí, nebo prodlouží politiku, která způsobila nejhorší mírový hospodářský kolaps na světě.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei v pondělí navštívil Českou republiku, setkal se s premiérem Petrem Fialou (ODS), posléze pokračoval v jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Milei nedávno oslavil půl roku v úřadu. Prostřednictvím radikálního úsporného programu se snaží kdysi bohatou zemi přivést zpátky na cestu růstu. Jeho vláda zrušila tisíce pracovních míst, omezila různé subvence a sociální programy. Prezidentova první opatření sice zlepšila hospodaření veřejného sektoru, inflaci a chudobu se ale řešit nedaří. Až polovina argentinské společnosti je navíc nespokojená. Mileiovy kroky tak nebrzdí jen nepříznivá pozice jeho strany v parlamentu, ale možná také strach ze společenských nepokojů.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Existuje podezření, že do případu muže dopadeného při pokusu o žhářský útok v Praze bylo zapojeno Rusko, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Bezpečnostní rady státu. Žhářský útok se týkal autobusů, jak potvrdila i mluvčí dopravního podniku, podle které oheň uhasili jeho zaměstnanci. Fiala ocenil profesionální a dobrou práci bezpečnostních složek. Podobné útoky se mohou chystat napříč Evropou včetně Česka, doplnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, trvají s přestávkami už více než dvacet let. Po uzavření dohody by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. V současnosti jí ale brání obavy evropských politiků z levného dovozu potravin či dalších protestů zemědělců. Podle uruguayského náměstka ministra zahraničí Nicoláse Albertoniho smlouva ale přesahuje obchodní a ekonomické zájmy.

Občané středoamerického Salvadoru jdou 4. února volit prezidenta, viceprezidenta a zákonodárný sbor. Očekává se, že post hlavy státu obhájí už v prvním kole Nayib Bukele a jeho strana v Národním shromáždění zřejmě ještě posílí. Mileniálský autoritarismus „nejvíc cool diktátora“, jak sám sebe Bukele nazval, má totiž značný úspěch u většiny Salvadorců, kteří se za jeho vlády po dekádách útrap cítí v bezpečí před násilnými gangy. Proto i státníci některých okolních zemí bojujících s kriminalitou v „bukelismu“ spatřují inspiraci. Kritici však upozorňují na devalvaci lidskoprávní oblasti, prosakující důkazy o dohodě s mocnými gangy či ekonomické problémy.

V ekvádorském hlavním městě Quito vybuchlo několik náloží a na východě země zemřeli při žhářském útoku dva lidé. Situace je nadále velmi napjatá ve věznicích, kde vězni zadržují na 180 dozorců a zaměstnanců. Vlna násilí vypukla na konci minulého týdne. Prezident Daniel Noboa v úterý vyhlásil stav vnitřního ozbrojeného konfliktu.

Při násilnostech v Ekvádoru zemřelo minimálně deset lidí, napsala agentura AFP s odvoláním na policii. Prezident Daniel Noboa vyhlásil šedesátidenní stav vnitřního ozbrojeného konfliktu. Peruánská policie se rozhodla preventivně posílit ochranu hranic se zemí, české úřady varovaly před cestováním do oblasti.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvojice amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates. Kondolence přicházejí z celého světa, ve Spojených státech vyvolal odchod bývalého ministra zahraničí smíšené reakce.

V pondělí vyhrál druhé kolo argentinských prezidentských voleb někdejší ekonom Javier Milei. Příští hlava státu latinskoamerické země slibuje radikální změny, například privatizaci, zrušení potratů nebo přechod měny z argentinského pesa na americký dolar. Zatímco Milei sám sebe označuje za anarchokapitalistu, média o něm mluví jako o pravicovém politikovi, kterého přirovnávají k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Do úřadu má být Milei uveden 10. prosince.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Při požáru na internátu v Guyaně zemřelo v noci na pondělí nejméně devatenáct lidí. Řada dalších se zranila. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení úřadů. Požár, který byl zřejmě založen úmyslně, zachvátil dřevěnou budovu kolem 11. hodiny večer (5:00 SELČ). Podle místního tisku jsou oběťmi převážně studentky z řad původního obyvatelstva.