Latinská Amerika

Americký prezident Donald Trump v kampani sliboval, že postaví Spojené státy „na první místo“. Vidina toho, že prezident se bude věnovat domácímu dění, rezonovala mezi jeho stoupenci. Čelní představitelé hnutí MAGA po operaci ve Venezuele, odstranění autoritáře Nicoláse Madura a slovech o americkém „řízení“ latinskoamerické země otočili. Útok odsoudili především ti, kteří se s Trumpem už dříve dostali do otevřeného sporu. Průzkumy naznačují, že voliči z tvrdého jádra jsou skeptičtější.

Bílý dům od Caracasu požaduje, aby omezil své vztahy s Čínou, Ruskem, Íránem a Kubou, a to včetně ekonomických vazeb. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů stanice ABC News sdělila prozatímní venezuelské prezidentce Delcy Rodríguezové, že její země musí splnit požadavky Bílého domu, než jí bude povoleno těžit další ropu. Ministerstvo energetiky USA zároveň ve středu oznámilo, že sankce na vývoz ropy z Venezuely se zmírní.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

Jihoamerický stát, který se ocitl v centru světové pozornosti, se může pochlubit velkými přírodními zdroji. Současně ale Venezuela není schopna tyto zdroje využívat.

María Corina Machadová nemůže převzít moc ve Venezuele, protože nemá respekt armády a ve vlasti ji hrozí nebezpečí, připustil Venezuelan žijící v Česku Juan Sánchez Téllez. V rozhovoru pro ČT tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Machadová není respektovanou osobou. Podle Télleze americký úder na Venezuelu vyvolává rozporuplné pocity, ale kroky Bílého domu zatím směřovaly ke konci venezuelského autoritativního režimu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.

Prezident USA Donald Trump varoval země produkující drogy na západní polokouli, že nebude dlouhodobě tolerovat příliv těchto nelegálních látek do USA. Podle agentury Reuters naznačil, že po Venezuele by mohly čelit vojenskému zásahu Kolumbie a Mexiko.

Evropská unie po americké vojenské intervenci ve Venezuele vyzývá všechny strany ke klidu a zdrženlivosti, aby se zabránilo eskalaci. Prohlášení vyzývající k mírovému řešení krize podpořilo 26 unijních zemí. Podle vlády Španělska, Brazílie, Chile, Kolumbie, Mexika a Uruguaye představuje americká vojenská intervence ve Venezuele mimořádně nebezpečný precedens pro mír a regionální bezpečnost a je také ohrožením civilního obyvatelstva.

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Autoritářský vůdce Venezuely Nicolás Maduro, jehož v pondělí zadržely americké síly, se podle OSN držel u moci volebními podvody, porušováním lidských práv a masivní korupcí. Třiašedesátiletý politik si vystavěl kariéru na odkazu svého předchůdce prezidenta Huga Cháveze. Jeho nárok na funkci prezidenta zpochybňuje nejen venezuelská opozice, ale i mezinárodní společenství.

Šéf Bílého domu Donald Trump označil americkou operaci, při níž byl zadržen venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová, za „jednu z nejmocnějších ukázek americké vojenské síly“. Zároveň uvedl, že USA se budou podílet na rozhodování o tom, kdo bude jihoamerickou zemi vést, a zapojí se i do tamního ropného průmyslu. Maduro a jeho manželka jsou přepravováni do New Yorku, kde jsou oba obžalováni mimo jiné z podílu na pašování drog do USA.

Evropská unie stojí za venezuelským lidem a podporuje mírový a demokratický přerod v zemi, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová volá po zdrženlivosti a respektování mezinárodního práva. Generální tajemník OSN António Guterres je zásahem USA ve Venezuele znepokojen. Kolumbie vysílá vojáky a policisty na hranici s Venezuelou. Brazílie mluví o nebezpečném precedentu, Argentina o „postupující svobodě“.

Nejméně pět lidí zahynulo při novém úderu proti plavidlům přepravujícím drogy, uvedly ve čtvrtek americké ozbrojené síly. Předchozí útok si podle dřívějšího oznámení stejného amerického velitelství vyžádal tři životy.

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Nobelovu cenu za mír, kterou letos obdržela venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová, v Oslu převzala v zastoupení její dcera Ana Corina Sosaová, píší tiskové agentury. Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie. Její dcera místo ní pronesla tradiční přednášku laureátů.

Venezuelský autoritář Nicolás Maduro potvrdil, že si zhruba před dvěma týdny telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Rozhovor označil za zdvořilý a srdečný, nastínil také možný začátek diplomatických jednání. Spojené státy v posledních týdnech stupňují na Venezuelu tlak, neboť tvrdí, že Caracas podporuje obchodování s drogami. Do oblasti vyslaly bojové lodě a letadla.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Obyvatelé Hondurasu v neděli volili novou hlavu státu i všechny členy Kongresu. Volby se odehrávají v napjaté atmosféře, v níž se tři hlavní kandidáti navzájem obviňují z korupce a možné manipulace výsledků, píše Financial Times. Do kampaně navíc zasáhl americký prezident Donald Trump, který otevřeně podpořil konzervativního kandidáta Nasryho Asfuru a jeho výhrou podmínil další pomoc USA jedné z nejchudších zemí Latinské Ameriky. Podle analytiků hrozí, že poražení kandidáti výsledek voleb neuznají a v zemi mohou vypuknout nepokoje.

Šéf Bílého domu Donald Trump v době rostoucího napětí mezi USA a Venezuelou prohlásil, že je ochoten jednat s venezuelským autoritářským vládcem Nicolásem Madurem. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté a spekuluje se o možném americkému útoku na jihoamerickou zemi. Američané v posledních týdnech vyslaly do Karibiku jednotky s více než patnácti tisíci vojáky, včetně největší a nejmodernější letadlové lodě na světě USS Gerald R. Ford. Zároveň od září podnikají údery proti plavidlům s údajnými pašeráky drog.

Vojenská přítomnost Spojených států v Karibiku, oficiálně zdůvodněná bojem proti drogovým kartelům, vyvolává četné spekulace o vojenské operaci proti Venezuele. Ta by podle expertů byla mimořádně náročná. Vyžadovala by ještě výrazně více sil a také přípravu na boj v džungli, s nímž se americká armáda nesetkala od Vietnamu. Zopakování úspěšného scénáře z Panamy z roku 1989 považují pozorovatelé za nepravděpodobné.

Spojené státy americké označí venezuelský Kartel sluncí (Cartel de los Soles) údajně vedený venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem a dalšími představiteli jeho vlády za zahraniční teroristickou organizaci, oznámilo to v noci na pondělí americké ministerstvo zahraničí. To zřejmě umožní USA dále zvýšit tlak na venezuelskou vládu. Krok americké diplomacie vstoupí v platnost v pondělí 24. listopadu. S Madurem by prý prezident USA Donald Trumpa ale mohl také jednat.

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.