Prezidentské volby v Bolívii vyhrál křesťanskodemokratický senátor Rodrigo Paz. Po sečtení 97 procent okrsků z nedělních voleb získal téměř 55 procent hlasů, zatímco bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez obdržel 45 procent. Podle bolivijských médií o tom informoval nejvyšší volební tribunál s tím, že Pazovo vítězství je „nezvratné“.
Nástup Paze do čela dvanáctimilionové jihoamerické země ukončí dvě desetiletí vlády levice, píší média. Inaugurace nové hlavy státu je v plánu 8. listopadu.
V projevu po zveřejnění výsledků Paz uvedl, že chce spolupracovat se všemi silami v zemi. „Je zapotřebí otevřít Bolívii světu a navrátit jí její (mezinárodní) roli,“ uvedl politik. Dal najevo, že stojí o zlepšení vztahů se Spojenými státy, které za dvě dekády vlád levice ochladly. Nový prezident bude však muset řešit i řadu hospodářských problémů.
Pazovi gratulovali ke zvolení zástupci dalších latinskoamerických států. Jeho zvolení přivítal rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dle něj je Washington otevřen spolupráci s Bolívií v oblastech potírání nelegální migrace či zločineckých gangů, nebo při podpoře zahraničních investic.
Oba kandidáti slibovali odklon od MAS
Paz i Quiroga se prezentovali jako představitelé změny a slibovali voličům, že se odkloní od rozpočtově nezodpovědného populismu, který dominoval Bolívii za vlády Hnutí za socialismus (MAS), založeného Evem Moralesem, vůdcem svazu pěstitelů koky, jenž se v roce 2006 stal prvním domorodým prezidentem země.
Oba kandidáti ve druhém kole voleb také slíbili posílení diplomatických vztahů s Washingtonem – napjatých od roku 2009 – a úsilí o finanční podporu od USA ke stabilizaci křehké bolívijské ekonomiky.
Andská země se totiž od roku 2023 potýká s ekonomickou krizí doprovázenou vysokou inflací a hospodářství paralyzuje nedostatek pohonných hmot.
Nový prezident nemá v parlamentu spojence
Paz v programu, který agentura Reuters označila jako „umírněný“, slibuje zachování sociálních programů, zároveň podporu růstu taženého soukromým sektorem. To podle médií mělo cílit na levicově smýšlející voliče, kteří jsou zklamáni dosavadní vládnoucí stranou MAS, ale zároveň opatrní vůči Quirogovým navrhovaným úsporným opatřením.
Koncem září pak Paz představil plány na dohodu o hospodářské spolupráci s americkými představiteli v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, která má zajistit dodávky paliva.
„Oslovil ty, kteří sice chtějí změnu, ale nechtějí, aby byla radikální,“ řekla o Pazovi agentuře AFP politoložka Daniela Kesebergová. Podle ní si Paz udržel v kampani klidný tón. Nový prezident však bude muset hledat v parlamentu spojence, protože Křesťanskodemokratická strana (PDC), které šéfuje, má v dolní komoře jen 49 ze 130 poslanců.
„Tyto volby znamenají politický zlom,“ upozornila Glaeldys Gonzalez Calanche, analytička pro Jižní Andy v International Crisis Group. „Bolívie se vydává novým směrem,“ dodala.
Bolívie podobně jako další latinskoamerické státy má takzvaný rychlý systém sčítání, který umožňuje zveřejnit volební výsledky s relativně malou odchylkou v krátké době. Konečné výsledky by měly být k dispozici za několik dní. Volební orgány čelily v noci kritice, že výsledek rychlého sčítání není spolehlivý. V některých městech se proti výsledkům voleb konaly protesty, píše agentura EFE. Manipulaci však nejvyšší volební soud odmítl. Quiroga navíc uznal porážku a své příznivce vyzval, aby svými protesty zemi nepřinášeli další problémy.
