Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
Bjaljacki je dlouholetý běloruský lidskoprávní aktivista a zakladatel organizace Vjasna, jedné z největších a nejstarších lidskoprávních organizací v zemi, a je jedním z trojice laureátů Nobelovy ceny za mír v roce 2022. Kvůli své činnosti byl několikrát vězněn.
Ve vězení sledoval i začátek plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „Díval jsem se na ruskou televizi, protože v Bělorusku se vysílají ruské programy. Ruská propaganda začala připravovat společnost k válce ještě několik měsíců před samotnou válkou. Analyzoval jsem situaci a uvědomil jsem si, že se válka blíží,“ vzpomíná Bjaljacki.
„Nejhorší bylo, že jsem byl v cele a nemohl jsem pronést ani slovo. Všechny mé emoce zůstávaly se mnou,“ dodal v Událostech, komentářích.
„Putin chce obnovit Ruskou říši“
Cíl ruského diktátora Vladimira Putina je podle něj zřejmý. „Chce obnovit Ruskou říši. Ani ne tolik Sovětský svaz, ale Ruskou říši, která byla před Sovětským svazem,“ zdůrazňuje.
V ohrožení jsou všechny země, které získaly po rozpadu Sovětského svazu nezávislost, dodává disident. „Na Ukrajině teď probíhá vojenská expanze, v případě Běloruska Rusko vlastně ovládá území bez války,“ připomíná kontrolu Moskvy nad sousední zemí.
O Nobelově ceně se dozvěděl ve vězení
Bjaljacki se z vězení dostal loni v prosinci. Podle údajů lidskoprávních organizací zůstává v zemi nejméně dalších 1150 politických vězňů. „Člověk se najednou ocitne v drsných podmínkách a každý den musí přemýšlet, jak přežít ve vězení,“ přibližuje disident věznění.
Také o tom, že dostal Nobelovu cenu za mír, se dozvěděl za mřížemi. „Vedli mě po chodbě, abych se seznámil se spisovým materiálem v trestní věci, a jiný politický vězeň mi řekl – vypadá to, že jsi obdržel Nobelovu cenu. A když jsem vstoupil do místnosti, kde se mělo seznamovat se spisovým materiálem, tak to advokátka potvrdila. Byl to šok, ani jsem nevěřil, že se to může stát,“ vzpomíná Bjaljacki.
Nyní žije v Norsku a říká, že se cítí „poměrně svobodně“. „Žiju ve svobodném světě, nejsou to pro mě prázdná slova. Bohužel, Bělorusko dnes připomíná jednu velkou věznici. Skutečně svobodný budu ve chvíli, kdy se budu moct do Běloruska vrátit.“
Do té doby chce „efektivně konat“ i z exilu. „Během posledních desetiletí se svět zmenšil v tom smyslu, že vznikly sociální sítě a ty umožňují mít kontakty. Je možné mít kontakty s běloruskou společností a člověk může ovlivňovat dění uvnitř Běloruska, aniž by musel žít na běloruském území,“ uzavřel Bjaljacki.
