Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
Telegramový kanál Pul Pervogo blízký administrativě běloruského prezidenta uvedl, že rozhodnutí udělit milost 123 vězňům odsouzeným za špionáž, terorismus a extremismus učinil Lukašenko v rámci dohod s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Celkový počet omilostněných osob „za poslední dobu“ činí podle prohlášení 156. Mezi nimi jsou také občané Británie, USA, Litvy, Ukrajiny, Lotyšska, Austrálie a Japonska. Podle zpravodaje ČT v Polsku Jana Řápka jde i o jednoho polského občana. Také zdůraznil, že propuštění přišlo „znenadání“.
Mezi v sobotu propuštěnými je laureát Nobelovy ceny za mír z roku 2022 Bjaljacki, sdělila organizace Vjasna, kterou tento aktivista v oblasti lidských práv vedl. Za mřížemi byl od roku 2021. Norský Nobelův výbor vyjádřil nad jeho propuštěním „hlubokou úlevu a upřímnou radost“ a běloruské úřady vyzval, aby propustily všechny politické vězně a umožnily jim žít a pracovat bez obav z pronásledování.
Propuštěna byla podle opozičního serveru Naša Niva také opoziční politička Kalesnikavová – jedna z tváří protestů proti Lukašenkovu režimu po zpochybněných prezidentských volbách v roce 2020. Běloruské úřady se ji dříve snažily deportovat, na hranicích s Ukrajinou ale roztrhala svůj cestovní pas a v roce 2021 byla odsouzena k jedenácti letům vězení. S Kalesnikavovou už hovořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, oznámil jeho poradce Dmytro Lytvyn.
Mezi propuštěnými i Babaryka
Agentura Reuters napsala, že mezi propuštěnými je mimo jiné bývalý běloruský kandidát na prezidenta Viktar Babaryka. Ten byl odsouzen v roce 2021 ke čtrnácti letům vězení za údajnou korupci. Během věznění měl zdravotní problémy a před dvěma lety musel podstoupit operaci. Šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka ho ve vysílání ČT24 označil za jedno z „ostře sledovaných jmen“. „Je to jedna z prvních zpráv, že vůbec žije,“ komentoval informaci o jeho omilostnění.
Devět propuštěných běloruských vězňů včetně Bjaljackého je nyní v Litvě ve Vilniusu, ostatních 114 přijala Ukrajina, oznámilo koordinační centrum pro válečné zajatce v Kyjevě. Jsou mezi nimi ukrajinští občané obvinění ze spolupráce s ukrajinskou rozvědkou i běloruští političtí vězni.
Centrum v prohlášení uvedlo, že propuštění budou mít zajištěnu lékařskou péči a ti běloruští občané, kteří o to požádají, budou následně přepraveni do Polska nebo do Litvy. Lytvyn novinářům řekl, že propuštěné vězně na Ukrajině osobně přivítal šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov.
USA ruší sankce na potaš
Trumpův zmocněnec pro Bělorusko Coale podle státní tiskové agentury Belta dříve v sobotu sdělil, že Spojené státy ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. „V souladu s pokyny prezidenta (Donalda) Trumpa ruší Spojené státy sankce na draslík. Myslím, že je to ze strany USA velmi dobrý krok vůči Bělorusku. Rušíme je nyní,“ prohlásil.
Podle něj jsou USA připraveny zrušit další sankce s tím, jak se budou dále „normalizovat“ vztahy mezi oběma zeměmi. „Rušíme sankce, propouštíme vězně,“ řekl po jednání s Lukašenkem.
Bělorusko je po Kanadě a Rusku třetím největším producentem potaše využívané v mnoha odvětvích, mimo jiné jako hnojivo v zemědělství. Vývoz potaše byl významným zdrojem příjmů pro státní pokladnu.
Lukašenkův režim neslábne, míní Pazderka
Ačkoliv je sobotní běloruská amnestie rozsáhlá, podle Pazderky to neznačí, že by autoritářský režim slábl. „U diktatur těžko předvídat jejich vnitřní sílu nebo slabost. Vždycky tam bude určitá mezera v konkrétních informacích, tudíž nevíme. Ten režim se může na jednu stranu v nejbližších dnech, týdnech, měsících zhroutit, ale stejně tak také může trvat další roky bez naprosté změny,“ upozornil.
Lukašenko podle šéfredaktora již v minulosti prokázal „schopnost metamorfózy“. Režim běloruského autoritáře odpůrce pravidelně posílá do vězení na dlouhé roky na základě paragrafů stíhajících trestný čin extremismu či terorismu. Na jejich propouštění pak částečně přistupuje výměnou za ekonomické výhody ze strany Američanů, podotkl Pazderka.
„Pokračování amerického obchodu s Lukašenkem“
Podle zpravodaje ČT v USA Václava Černohorského je sobotní dění spíše pokračováním amerického politického obchodu s režimem Alexandra Lukašenka než jeho začátkem. „Připomenu, že zmocněnec pro Bělorusko John Coale byl v Bělorusku naposledy v září. Po tomto jeho jednání zrušily Spojené státy sankce uvalené na běloruské státní aerolinky a také následovalo propuštění politických vězňů,“ řekl. Nyní jde podle něj o podobný scénář jen s vyšším počtem propuštěných.
„Podle řady pozorovatelů, analytiků a hlasů zevnitř americké administrativy se Bílý dům tímto způsobem snaží alespoň trochu odloupnout Alexandra Lukašenka od (ruského vládce) Vladimira Putina,“ sdělil Černohorský. Běloruská opozice však podle něj této taktice nedává šanci na úspěch. Upozorňuje totiž, že Lukašenko politické vězně používá jako vyjednávací prostředky.
