Václav Černohorský

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Armáda uvedla, že svádí v oblasti intenzivní boje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael tvrdí, že vojenský vpád bude omezenou a přesně zacílenou akcí ve snaze zničit působiště Hizballáhu poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever židovského státu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí jižního Libanonu. Varuje také Libanonce, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání. Hizballáh popřel, že izraelští vojáci vstoupili na libanonské území.

Íránská státní televize podle agentury Reuters oznámila, že při nedělní nehodě vrtulníku zemřel prezident Ebrahím Raísí i ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Polohu havarovaného stroje se záchranářům podařilo určit v pondělí ráno. Z trosek v nepřístupném terénu se jim podařilo vyzvednout ostatky zemřelých.

Přesně před rokem zasáhlo jihovýchod Turecka a severozápad Sýrie katastrofální zemětřesení. V jeho důsledku zahynulo jen v Turecku přes 53 tisíc lidí a další tři miliony přišly o střechu nad hlavou. Zpravodaj ČT Václav Černohorský a kameraman Pavel Němeček o největší katastrofě v novodobých tureckých dějinách natočili reportážní dokument Nejdelší rok, ve kterém se vracejí na postižená místa a který v úterý nabídla 90′ ČT24.

Na pomoc klíčovému odvětví se na jih země sjíždějí dobrovolníci z celého Izraele. Mezi izraelskými farmáři a jejich pomocníky natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Na severu Pásma Gazy dochází k tvrdým střetům. Jeruzalém hlásí, že jeho jednotky zabily dalších sto padesát teroristů a získaly kontrolu celkem nad jedenácti pozicemi Hamásu. Bojuje se mimo jiné v blízkosti nemocnice Šífa, situace civilistů zůstává kritická. Izraelská armáda podle mluvčího pomůže z této nemocnice v neděli evakuovat děti. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval, aby Izrael „přestal zabíjet malé děti a ženy“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že za případné škody způsobené civilistům může Hamás.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Všechny požáry v Řecku se už podařilo dostat pod kontrolu. Hasiči v celé zemi napočítali skoro stovku požárů, z nichž polovina trvala méně než 24 hodin, uvedl řecký tisk. Nebezpečí vzniku a dalšího šíření požárů však kvůli týdny trvajícímu suchu zůstává vysoké. Výstraha před extrémním rizikem vzniku požárů platí v šesti oblastech, což je o jednu méně než ve čtvrtek. Dále hoří i jinde ve Středomoří.

Řecké ostrovy i část pevniny dál bojují s požáry. Nejhorší je situace na Rhodu, který se potýká s plameny už devátý den. Podle agentury AMNA už platí nouzový stav na celém území ostrova. Existuje podezření, že požáry někdo založil úmyslně. Také na Korfu, kde vypuklo několik nových požárů, mají podezření na žhářství. Nové požáry hlásí i střední Řecko.

Turecká Strana vítězství (ZP), označovaná za ultranacionalistickou i krajně pravicovou, podpoří ve druhém kole prezidentských voleb opozičního lídra Kemala Kilicdaroglua. Oznámil to šéfa ZP Ümit Özdag. Tato strana byla součástí předvolební koalice Aliance předků (ATA), která do prezidentských voleb postavila kandidáta Sinana Ogana, který skončil třetí a pro nedělní druhé kolo už podpořil prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

V Turecku se uskuteční druhé kolo prezidentských voleb, protože žádný z kandidátů nezískal v neděli přes padesát procent hlasů. Oznámil to nejvyšší volební úřad. Podle oficiálních výsledků současný prezident Recep Tayyip Erdogan vyhrál první kolo se 49,5 procenta hlasů, opoziční kandidát Kemal Kilicdaroglu dostal 44,9 procenta hlasů. Třetí kandidát Sinan Ogan, který do druhého kola nepostupuje, dostal 5,2 procenta hlasů. Turci se k urnám vrátí v neděli 28. května, podle analytiků je favoritem Erdogan. Mezinárodní pozorovatelé některé aspekty voleb kritizovali.

Letošní Novinářské ceny ovládla témata války na Ukrajině. Cenu za nejlepší psaný rozhovor získala Petra Procházková z Deníku N za interview s ruským politologem, v audiovizuální sekci cenu za nejlepší reportáž obdrželi zpravodaj Michal Kubal a kameraman Vojtěch Hönig za příspěvek „Ukrajina: tváře války“. Reportér ČT Václav Černohorský,  který válku rovněž pokrýval, si odnesl Cenu Karla Havlíčka Borovského.

Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Odhady jejich výsledku se různí. Jedním z témat kampaně je situace uprchlíků ze sousední Sýrie, kterých v Turecku žijí téměř čtyři miliony, což je v celosvětovém měřítku největší uprchlická populace. Většinová společnost je totiž naladěná proti nim, ekonomické problémy to prohlubují a politici se snaží reagovat.

Turci půjdou v polovině května k očekávaným prezidentským a parlamentním volbám, v zemi oficiálně začala předvolební kampaň. O post hlavy státu se ucházejí čtyři kandidáti, z nichž největší šance mají současný vůdce Recep Tayyip Erdogan (AKP) a Kemal Kilicdaroglu (CHP), na kterém se shodlo šest opozičních stran. Průzkumy jsou stále velmi vyrovnané.

Deset novinek tuzemských i zahraničních autorů přináší čtenářům od 23. března Velký knižní čtvrtek. Do výběru napříč žánry, jímž knihkupci a nakladatelé chtějí upozornit na čtenářsky atraktivní tituly, se dostaly knihy od Nicka Hornbyho, Petry Hůlové, Michaela Žantovského i zpravodajů České televize.

Nejméně osm mrtvých a více než 760 zraněných si v Turecku a v Sýrii vyžádalo pondělní zemětřesení o síle 6,4 stupně. Na základě aktualizované bilance o tom informovala agentura DPA. Otřesy půdy zasáhly oblast čtrnáct dní poté, co mohutné zemětřesení zabilo na jihu Turecka a severu Sýrie přes 47 tisíc lidí.

Z čtyřsettisícové Antakye se po ničivém zemětřesení, které ji 6. února postihlo, stala hromada sutin. Většina přeživších turecké město opustila, po setmění v něm hlídkují jen vojáci a další členové bezpečnostních složek. Situaci přímo v metropoli provincie Hatay sleduje zpravodaj České televize Václav Černohorský.

Osm dní po jednom z nejhorších zemětřesení v Turecku a Sýrii záchranáři hovoří o omezení pátracích operací. Šance na nalezení přeživších se totiž každou hodinou tenčí, záchranářům v Turecku se i přesto v úterý brzy ráno podařilo ze sutin vyprostit dospívajícího chlapce a muže, píše agentura Reuters. Celkem během úterý zachránili šest lidí. Zemětřesení si podle oficiálních bilancí v Turecku a Sýrii vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých.

I čtyři dny po katastrofálním zemětřesení v Turecku a Sýrii objevují záchranáři pod troskami zřícených domů přeživší. Navzdory přetrvávajícím nízkým teplotám je totiž podle místních médií stále slyšet zoufalé volání osob uvězněných ve zřícených domech. Počet obětí přesáhl 23 tisíc. Zasaženým oblastem lidé pomáhají i dobročinnými sbírkami – Češi na záchranné a humanitární operace poslali přes 66 milionů korun.

Pondělní katastrofa v Turecku a v Sýrii se zapíše jako jedno z nejsilnějších zemětřesení za posledních sto let. Zabila tisíce lidí a jen v Sýrii připravila o přístřeší nejméně tři sta tisíc lidí. Podle Ankary zničily otřesy v Turecku na šest tisíc budov. V zasažených oblastech natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Mezi Jerevanem a Baku opět roste napětí kvůli Náhornímu Karabachu. Přístupovou cestu do oblasti z Arménie, Lačinský koridor, už téměř dva měsíce blokují demonstrace Ázerbájdžánců, kteří tvrdí, že jsou ekologičtí aktivisté. Představitelé arménské enklávy a vlády v Jerevanu viní z akce Ázerbájdžán a vyzývají ho, aby protesty ukončil. Úřady v Baku odmítají, že by blokádu organizovaly. V Náhorním Karabachu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Kameraman České televize Pavel Němeček byl na Ukrajině letos celkem čtyřikrát. Divákům zprostředkoval záběry přímo z bojové linie. Všechno ale zachytit nemohl, ať už z taktických důvodů, aby neodhalil strategické pozice ukrajinských vojsk, nebo kvůli omezením, která mají média jako taková. Kamerou totiž nelze přenést pachy války, říká. Když se ho pak na přednáškách lidé ptají, jaká je skutečná situace na Ukrajině, odpovídá jim: „Realita je ještě horší.“ Kromě zkušeností z války na Ukrajině vzpomíná Němeček v podcastu Background ČT24 také na to, jak ho v Libanonu zavřeli do vězení.

Kupjansk v Charkovské oblasti osvobodila ukrajinská armáda v září. I když okupanti odešli, frontová linie je hned za městem a místní, kteří zatím zůstávají, nejsou v bezpečí. Ve městě neteče voda a nefunguje topení, policie také pátrá po kolaborantech, kteří se zde skrývají. V Kupjansku natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.