Ve Srebrenici si lidé připomněli 30 let od masakru bosenských muslimů

Ve východobosenské Srebrenici, kterou před třiceti lety, 11. července 1995, dobyly jednotky bosenských Srbů, proběhly pietní akce připomínající vyvraždění přibližně 8 tisíc bosenských muslimů. Lidé, kteří si přišli připomenout genocidu, jíž mezinárodní společenství nedokázalo zabránit, se mimo jiné jako každý rok hromadně pomodlili. Na místní hřbitov byly také uloženy ostatky dalších sedmi obětí, které se podařilo identifikovat.

Bosna a Hercegovina si smutné třicáté výročí připomněla u památníku masakru přímo v Srebrenici. Už v pátečních ranních hodinách začaly na místo přicházet tisíce lidí, aby uctily památku zavražděných, uvedl zpravodaj České televize Václav Černohorský přímo z pietního místa.

V jedné z budov, které sloužily jako základna jednotek OSN dohlížejících na bezpečnost civilistů v srebrenické „bezpečné zóně“, byla otevřena nová expozice. Ta zahrnuje osobní předměty obětí nalezené v okolních kopcích a zakopané v masových hrobech.

Oficiální ceremonie se každoročně koná na hřbitově s bílými náhrobními kameny, kde jsou postupně pohřbívány ostatky nově nalezených obětí masakru. Také v roce 2025 zde bylo uloženo sedm dalších rakví. Kvůli obtížné identifikaci těl v masových hrobech však byla v jedné z nich do země uložena pouze čelist, uvádí zpravodaj Václav Černohorský. Rodiny, kterým se podařilo najít ostatky svých blízkých, se často musí smířit s tím, že pohřbí jen několik nalezených kostí, aby jim alespoň tak mohly dopřát místo posledního odpočinku. Tradičně je pohřeb doprovázen společnou muslimskou modlitbou přítomných.

Přeživší, příbuzní a oficiální činitelé ve čtvrtek procházeli kolem řad bílých náhrobních kamenů. Někteří se modlili a plakali na hrobech, jiní seděli nepohnutě s hlavou v dlaních. „Cítím nesmírný smutek a bolest za všechny ty lidi,“ řekla agentuře Reuters žena z města Goražde.

Uctít památku zavražděných přijeli i evropští politici

Smuteční ceremonie se v Srebrenici zúčastnili premiéři a ministři zahraničí několika evropských zemí. Přítomni byli například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady António Costa. Oba se ve svých proslovech ohradili proti popírání genocidy či oslavování válečných zločinců. „Popírání těchto hrůz tráví naší budoucnost,“ uvedl Costa. „Nedopustíme, aby byly dějiny přepsány,“ uvedla von der Leyenová.

Nahrávám video

Srebrenici ke třicátému výročí genocidy navštívili i někteří bývalí vojáci mírových jednotek OSN, kterým se nepodařilo zabránit dobytí území. Kontingent, který měl chránit Srebrenici, tvořili převážně nizozemští vojáci. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp se v pátek omluvil, že vojáci nezabránili dobytí tohoto území. „Pociťujeme hanbu, že my mezinárodní společenství, jsme je (lidi v Srebrenici) nedokázali ochránit,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie.

Evropští politici navštívili místo masakru i samotnou Bosnu a Hercegovinu v kontextu rostoucího politického napětí mezi jednotlivými republikami konfederace v posledních letech. Krize, kterou země zažívá, je podle místních pozorovatelů nejvážnější od konce války v roce 1995, uvádí zpravodaj Václav Černohorský.

Nahrávám video

Označit masakr v Srebrenici za genocidu odmítá Srbsko. Jeho prezident Aleksandar Vučić uvedl, že „dnes uplynulo 30 let od hrůzného zločinu v Srebrenici“, a vyjádřil soustrast příbuzným obětí. Do bosenského města se v pátek vydali představitelé některých menších srbských opozičních stran. Podle analytika ČT Teodora Marjanoviče pokračující odmítání označení událostí za genocidu ze strany Srbska podtrhuje tragický aspekt toho, k čemu v Srebrenici došlo.

Mezinárodní společenství vraždění muslimských civilistů jen přihlíželo

Dobytí muslimské enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině a smutným vrcholem kariéry generála Ratka Mladiče. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením Mladiče ovládli Srebrenici v červenci 1995. Několik stovek slabě vyzbrojených nizozemských vojáků sil OSN tomu nedokázalo zabránit, jejich mandát jim navíc neumožňoval účinně zasáhnout do případného konfliktu.

Sám Ratko Mladić, který se před spravedlností skrýval až do roku 2011, se ve městě po jeho dobytí ukázal v doprovodu kamery. V polní uniformě se srdečně zdravil se svými vojáky, nařizoval strhnout muslimské nápisy a do objektivu dodal, že je „v srbské Srebrenici, kterou dává srbskému národu jako dar“. Vyděšeným uprchlíkům jen o několik hodin později rozdával chléb a říkal: „Ničeho se nebojte, buďte v klidu. Brzy přijede dost autobusů a odveze vás – nejdřív ženy a děti – do bezpečí.“

Autobusy sice za několik dnů přijely, odvezly ale jen ženy, děti a starce; na muže se nikdy nemělo dostat. Přičemž muže a chlapce začali podle předem připraveného plánu vojáci systematicky vyvražďovat. Celkový počet obětí srebrenického masakru, který za genocidu označil už Mezinárodní soudní dvůr OSN, se i v roce 2025 jen odhaduje. Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí, včetně Ratko Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiće, kteří jsou považovaní za hlavní strůjce genocidy.

Nahrávám video

Vyrovnání se s hrůznými činy, k nimž ve Srebrenici došlo, zůstává i po třiceti letech obtížné, říká historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Rychlík. Ke zločinům proti lidskosti dle něj docházelo na obou stranách konfliktu, ne všichni pachatelé však byli potrestáni a někteří se spravedlnosti úspěšně vyhnuli.

Část válečných zločinců měly soudit i vnitrostátní soudy v Bosně a Hercegovině, která i v současnosti zůstává etnicky rozdělenou a polarizovanou konfederací. Pro některé příslušníky jednotlivých etnických skupin tak váleční zločinci, včetně Ratka Mladiče, i přes detailní zdokumentování genocidy zůstávají hrdiny, doplnil Rychlík.

Analogie se současnými konflikty v Gaze nebo na Ukrajině

„Mnoho matek na Ukrajině a v Palestině zažívá to, co jsme zažili v roce 1995,“ uvedla předsedkyně Hnutí matek ze Srebrenici Munira Subašičová, která v masakru přišla o syna a dvě desítky příbuzných. „Je 21. století a místo spravedlnosti se probudil fašismus,“ dodala.

Na paralely mezi konfliktem v Pásmu Gazy a nečinností mezinárodního společenství před třiceti lety v Srebrenici upozorňují v pátek i některá světová média. „Před 30 lety se umíralo ve Srebrenici stejně, jako se dnes umírá v Gaze. Se stejnou bezmocí obětí a stejnou mezinárodní pasivitou. Při výročí největšího masakru civilistů v Evropě od druhé světové války zůstávají mnohé rány stále otevřené, zatímco v Gaze se den ode dne prohlubují,“ píše španělský deník El País.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
před 30 mminutami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu, změna přichází před volbami do Kongresu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
před 2 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
před 2 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli saúdskoarabskou rafinerii

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. V neděli to podle agentury AFP uvedl vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Kromě toho džihádisté sdělili, že provedli raketové a dronové údery v jemenském přístavním městě Muchá, které je pod kontrolou mezinárodně uznávané a Rijádem podporované vlády v Adenu. Zemřelo tam 11 lidí. Hútíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Dolphin dorazil do Číny, úřady evakuovaly přes milion lidí

Tajfun Dolphin zasáhl východ Číny, uvedly v neděli tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Hustě obydlené východní pobřeží se připravovalo několik dnů na příchod bouře, která si vynutila zrušení patnácti set letů a evakuaci více než milionu lidí z nejohroženějších oblastí. Tajfun přinesl přívalové deště a silný vítr. Úřady varovaly, že hrozí záplavy a sesuvy půdy. Zasaženo v minulých dnech bylo i Japonsko, nebo Tchaj-wan.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.