Ve Srebrenici si lidé připomněli 30 let od masakru bosenských muslimů

Ve východobosenské Srebrenici, kterou před třiceti lety, 11. července 1995, dobyly jednotky bosenských Srbů, proběhly pietní akce připomínající vyvraždění přibližně 8 tisíc bosenských muslimů. Lidé, kteří si přišli připomenout genocidu, jíž mezinárodní společenství nedokázalo zabránit, se mimo jiné jako každý rok hromadně pomodlili. Na místní hřbitov byly také uloženy ostatky dalších sedmi obětí, které se podařilo identifikovat.

Bosna a Hercegovina si smutné třicáté výročí připomněla u památníku masakru přímo v Srebrenici. Už v pátečních ranních hodinách začaly na místo přicházet tisíce lidí, aby uctily památku zavražděných, uvedl zpravodaj České televize Václav Černohorský přímo z pietního místa.

V jedné z budov, které sloužily jako základna jednotek OSN dohlížejících na bezpečnost civilistů v srebrenické „bezpečné zóně“, byla otevřena nová expozice. Ta zahrnuje osobní předměty obětí nalezené v okolních kopcích a zakopané v masových hrobech.

Oficiální ceremonie se každoročně koná na hřbitově s bílými náhrobními kameny, kde jsou postupně pohřbívány ostatky nově nalezených obětí masakru. Také v roce 2025 zde bylo uloženo sedm dalších rakví. Kvůli obtížné identifikaci těl v masových hrobech však byla v jedné z nich do země uložena pouze čelist, uvádí zpravodaj Václav Černohorský. Rodiny, kterým se podařilo najít ostatky svých blízkých, se často musí smířit s tím, že pohřbí jen několik nalezených kostí, aby jim alespoň tak mohly dopřát místo posledního odpočinku. Tradičně je pohřeb doprovázen společnou muslimskou modlitbou přítomných.

Přeživší, příbuzní a oficiální činitelé ve čtvrtek procházeli kolem řad bílých náhrobních kamenů. Někteří se modlili a plakali na hrobech, jiní seděli nepohnutě s hlavou v dlaních. „Cítím nesmírný smutek a bolest za všechny ty lidi,“ řekla agentuře Reuters žena z města Goražde.

Uctít památku zavražděných přijeli i evropští politici

Smuteční ceremonie se v Srebrenici zúčastnili premiéři a ministři zahraničí několika evropských zemí. Přítomni byli například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady António Costa. Oba se ve svých proslovech ohradili proti popírání genocidy či oslavování válečných zločinců. „Popírání těchto hrůz tráví naší budoucnost,“ uvedl Costa. „Nedopustíme, aby byly dějiny přepsány,“ uvedla von der Leyenová.

Nahrávám video

Srebrenici ke třicátému výročí genocidy navštívili i někteří bývalí vojáci mírových jednotek OSN, kterým se nepodařilo zabránit dobytí území. Kontingent, který měl chránit Srebrenici, tvořili převážně nizozemští vojáci. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp se v pátek omluvil, že vojáci nezabránili dobytí tohoto území. „Pociťujeme hanbu, že my mezinárodní společenství, jsme je (lidi v Srebrenici) nedokázali ochránit,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie.

Evropští politici navštívili místo masakru i samotnou Bosnu a Hercegovinu v kontextu rostoucího politického napětí mezi jednotlivými republikami konfederace v posledních letech. Krize, kterou země zažívá, je podle místních pozorovatelů nejvážnější od konce války v roce 1995, uvádí zpravodaj Václav Černohorský.

Nahrávám video

Označit masakr v Srebrenici za genocidu odmítá Srbsko. Jeho prezident Aleksandar Vučić uvedl, že „dnes uplynulo 30 let od hrůzného zločinu v Srebrenici“, a vyjádřil soustrast příbuzným obětí. Do bosenského města se v pátek vydali představitelé některých menších srbských opozičních stran. Podle analytika ČT Teodora Marjanoviče pokračující odmítání označení událostí za genocidu ze strany Srbska podtrhuje tragický aspekt toho, k čemu v Srebrenici došlo.

Mezinárodní společenství vraždění muslimských civilistů jen přihlíželo

Dobytí muslimské enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině a smutným vrcholem kariéry generála Ratka Mladiče. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením Mladiče ovládli Srebrenici v červenci 1995. Několik stovek slabě vyzbrojených nizozemských vojáků sil OSN tomu nedokázalo zabránit, jejich mandát jim navíc neumožňoval účinně zasáhnout do případného konfliktu.

Sám Ratko Mladić, který se před spravedlností skrýval až do roku 2011, se ve městě po jeho dobytí ukázal v doprovodu kamery. V polní uniformě se srdečně zdravil se svými vojáky, nařizoval strhnout muslimské nápisy a do objektivu dodal, že je „v srbské Srebrenici, kterou dává srbskému národu jako dar“. Vyděšeným uprchlíkům jen o několik hodin později rozdával chléb a říkal: „Ničeho se nebojte, buďte v klidu. Brzy přijede dost autobusů a odveze vás – nejdřív ženy a děti – do bezpečí.“

Autobusy sice za několik dnů přijely, odvezly ale jen ženy, děti a starce; na muže se nikdy nemělo dostat. Přičemž muže a chlapce začali podle předem připraveného plánu vojáci systematicky vyvražďovat. Celkový počet obětí srebrenického masakru, který za genocidu označil už Mezinárodní soudní dvůr OSN, se i v roce 2025 jen odhaduje. Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí, včetně Ratko Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiće, kteří jsou považovaní za hlavní strůjce genocidy.

Nahrávám video

Vyrovnání se s hrůznými činy, k nimž ve Srebrenici došlo, zůstává i po třiceti letech obtížné, říká historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Rychlík. Ke zločinům proti lidskosti dle něj docházelo na obou stranách konfliktu, ne všichni pachatelé však byli potrestáni a někteří se spravedlnosti úspěšně vyhnuli.

Část válečných zločinců měly soudit i vnitrostátní soudy v Bosně a Hercegovině, která i v současnosti zůstává etnicky rozdělenou a polarizovanou konfederací. Pro některé příslušníky jednotlivých etnických skupin tak váleční zločinci, včetně Ratka Mladiče, i přes detailní zdokumentování genocidy zůstávají hrdiny, doplnil Rychlík.

Analogie se současnými konflikty v Gaze nebo na Ukrajině

„Mnoho matek na Ukrajině a v Palestině zažívá to, co jsme zažili v roce 1995,“ uvedla předsedkyně Hnutí matek ze Srebrenici Munira Subašičová, která v masakru přišla o syna a dvě desítky příbuzných. „Je 21. století a místo spravedlnosti se probudil fašismus,“ dodala.

Na paralely mezi konfliktem v Pásmu Gazy a nečinností mezinárodního společenství před třiceti lety v Srebrenici upozorňují v pátek i některá světová média. „Před 30 lety se umíralo ve Srebrenici stejně, jako se dnes umírá v Gaze. Se stejnou bezmocí obětí a stejnou mezinárodní pasivitou. Při výročí největšího masakru civilistů v Evropě od druhé světové války zůstávají mnohé rány stále otevřené, zatímco v Gaze se den ode dne prohlubují,“ píše španělský deník El País.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 1 hhodinou

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 8 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 10 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...