Ve Srebrenici si lidé připomněli 30 let od masakru bosenských muslimů

Ve východobosenské Srebrenici, kterou před třiceti lety, 11. července 1995, dobyly jednotky bosenských Srbů, proběhly pietní akce připomínající vyvraždění přibližně 8 tisíc bosenských muslimů. Lidé, kteří si přišli připomenout genocidu, jíž mezinárodní společenství nedokázalo zabránit, se mimo jiné jako každý rok hromadně pomodlili. Na místní hřbitov byly také uloženy ostatky dalších sedmi obětí, které se podařilo identifikovat.

Bosna a Hercegovina si smutné třicáté výročí připomněla u památníku masakru přímo v Srebrenici. Už v pátečních ranních hodinách začaly na místo přicházet tisíce lidí, aby uctily památku zavražděných, uvedl zpravodaj České televize Václav Černohorský přímo z pietního místa.

V jedné z budov, které sloužily jako základna jednotek OSN dohlížejících na bezpečnost civilistů v srebrenické „bezpečné zóně“, byla otevřena nová expozice. Ta zahrnuje osobní předměty obětí nalezené v okolních kopcích a zakopané v masových hrobech.

Oficiální ceremonie se každoročně koná na hřbitově s bílými náhrobními kameny, kde jsou postupně pohřbívány ostatky nově nalezených obětí masakru. Také v roce 2025 zde bylo uloženo sedm dalších rakví. Kvůli obtížné identifikaci těl v masových hrobech však byla v jedné z nich do země uložena pouze čelist, uvádí zpravodaj Václav Černohorský. Rodiny, kterým se podařilo najít ostatky svých blízkých, se často musí smířit s tím, že pohřbí jen několik nalezených kostí, aby jim alespoň tak mohly dopřát místo posledního odpočinku. Tradičně je pohřeb doprovázen společnou muslimskou modlitbou přítomných.

Přeživší, příbuzní a oficiální činitelé ve čtvrtek procházeli kolem řad bílých náhrobních kamenů. Někteří se modlili a plakali na hrobech, jiní seděli nepohnutě s hlavou v dlaních. „Cítím nesmírný smutek a bolest za všechny ty lidi,“ řekla agentuře Reuters žena z města Goražde.

Uctít památku zavražděných přijeli i evropští politici

Smuteční ceremonie se v Srebrenici zúčastnili premiéři a ministři zahraničí několika evropských zemí. Přítomni byli například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady António Costa. Oba se ve svých proslovech ohradili proti popírání genocidy či oslavování válečných zločinců. „Popírání těchto hrůz tráví naší budoucnost,“ uvedl Costa. „Nedopustíme, aby byly dějiny přepsány,“ uvedla von der Leyenová.

30 minut
Horizont ČT24: Třicetileté výročí masakru v Srebrenici
Zdroj: ČT24

Srebrenici ke třicátému výročí genocidy navštívili i někteří bývalí vojáci mírových jednotek OSN, kterým se nepodařilo zabránit dobytí území. Kontingent, který měl chránit Srebrenici, tvořili převážně nizozemští vojáci. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp se v pátek omluvil, že vojáci nezabránili dobytí tohoto území. „Pociťujeme hanbu, že my mezinárodní společenství, jsme je (lidi v Srebrenici) nedokázali ochránit,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie.

Evropští politici navštívili místo masakru i samotnou Bosnu a Hercegovinu v kontextu rostoucího politického napětí mezi jednotlivými republikami konfederace v posledních letech. Krize, kterou země zažívá, je podle místních pozorovatelů nejvážnější od konce války v roce 1995, uvádí zpravodaj Václav Černohorský.

11 minut
Analytik ČT Teodor Marjanovič k výročí masakru ve Srebrenici
Zdroj: ČT24

Označit masakr v Srebrenici za genocidu odmítá Srbsko. Jeho prezident Aleksandar Vučić uvedl, že „dnes uplynulo 30 let od hrůzného zločinu v Srebrenici“, a vyjádřil soustrast příbuzným obětí. Do bosenského města se v pátek vydali představitelé některých menších srbských opozičních stran. Podle analytika ČT Teodora Marjanoviče pokračující odmítání označení událostí za genocidu ze strany Srbska podtrhuje tragický aspekt toho, k čemu v Srebrenici došlo.

Mezinárodní společenství vraždění muslimských civilistů jen přihlíželo

Dobytí muslimské enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině a smutným vrcholem kariéry generála Ratka Mladiče. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením Mladiče ovládli Srebrenici v červenci 1995. Několik stovek slabě vyzbrojených nizozemských vojáků sil OSN tomu nedokázalo zabránit, jejich mandát jim navíc neumožňoval účinně zasáhnout do případného konfliktu.

Sám Ratko Mladić, který se před spravedlností skrýval až do roku 2011, se ve městě po jeho dobytí ukázal v doprovodu kamery. V polní uniformě se srdečně zdravil se svými vojáky, nařizoval strhnout muslimské nápisy a do objektivu dodal, že je „v srbské Srebrenici, kterou dává srbskému národu jako dar“. Vyděšeným uprchlíkům jen o několik hodin později rozdával chléb a říkal: „Ničeho se nebojte, buďte v klidu. Brzy přijede dost autobusů a odveze vás – nejdřív ženy a děti – do bezpečí.“

Autobusy sice za několik dnů přijely, odvezly ale jen ženy, děti a starce; na muže se nikdy nemělo dostat. Přičemž muže a chlapce začali podle předem připraveného plánu vojáci systematicky vyvražďovat. Celkový počet obětí srebrenického masakru, který za genocidu označil už Mezinárodní soudní dvůr OSN, se i v roce 2025 jen odhaduje. Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i v Haagu desítky lidí, včetně Ratko Mladiče a někdejšího bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiće, kteří jsou považovaní za hlavní strůjce genocidy.

10 minut
Historik Jan Rychlík k třiceti letům od dobytí Srebrenice
Zdroj: ČT24

Vyrovnání se s hrůznými činy, k nimž ve Srebrenici došlo, zůstává i po třiceti letech obtížné, říká historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Rychlík. Ke zločinům proti lidskosti dle něj docházelo na obou stranách konfliktu, ne všichni pachatelé však byli potrestáni a někteří se spravedlnosti úspěšně vyhnuli.

Část válečných zločinců měly soudit i vnitrostátní soudy v Bosně a Hercegovině, která i v současnosti zůstává etnicky rozdělenou a polarizovanou konfederací. Pro některé příslušníky jednotlivých etnických skupin tak váleční zločinci, včetně Ratka Mladiče, i přes detailní zdokumentování genocidy zůstávají hrdiny, doplnil Rychlík.

Analogie se současnými konflikty v Gaze nebo na Ukrajině

„Mnoho matek na Ukrajině a v Palestině zažívá to, co jsme zažili v roce 1995,“ uvedla předsedkyně Hnutí matek ze Srebrenici Munira Subašičová, která v masakru přišla o syna a dvě desítky příbuzných. „Je 21. století a místo spravedlnosti se probudil fašismus,“ dodala.

Na paralely mezi konfliktem v Pásmu Gazy a nečinností mezinárodního společenství před třiceti lety v Srebrenici upozorňují v pátek i některá světová média. „Před 30 lety se umíralo ve Srebrenici stejně, jako se dnes umírá v Gaze. Se stejnou bezmocí obětí a stejnou mezinárodní pasivitou. Při výročí největšího masakru civilistů v Evropě od druhé světové války zůstávají mnohé rány stále otevřené, zatímco v Gaze se den ode dne prohlubují,“ píše španělský deník El País.

3 minuty
Události: 30 let od masakru ve Srebrenici
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 1 mminutou

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 11 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 35 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...