Bosna a Hercegovina

V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí za Jižní Koreou, mezi státy Evropské unie (EU) dosáhli nejlepšího výsledku. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil v úterý ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromažďování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.

Nejméně čtrnáct lidí zemřelo v Bosně, kterou zasáhla silná bouře, sesuvy půdy a povodně, jež zaplavily města a vesnice ve střední a jižní části země. Napsaly to agentury AP a AFP s odvoláním na mluvčího místní správy ve městě Jablanica. To se nachází zhruba na půli cesty mezi metropolí Sarajevem a městem Mostar. Další lidé se pohřešují a vedení země uvedlo, že požádalo armádu, aby v regionu kolem Jablanice pomohla. Podle agentury Reuters Bosna zřejmě čelí nejhorším záplavám za poslední roky.

Více než 450 vojáků na Čestném dvoře Národního památníku v Praze na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraniční misi v mnohonárodním bojovém uskupení na Slovensku. Češi, kteří misi od jejího vzniku v roce 2022 vedli, ji v červenci předali Španělsku. V zemi ale čeští vojáci, kteří jsou druhým nejpočetnějším národem operace, zůstávají i nadále. Příslušníci české armády působí také třeba v Pobaltí, Kosovu, Iráku nebo na Sinaji.

Tři mrtví zůstali po ranní střelbě na bosenské střední škole ve městě Sanski Most. Podle úřadů útočil zaměstnanec školy, který automatickou zbraní zavraždil ředitele, sekretářku a jednoho z pedagogů. Poté se pokusil o sebevraždu. Server listu Dnevni avaz uvedl, že podle neoficiálních informací je útočníkem školník.

Bosenský podnikatel Halim Zukic vysadil nedaleko města Visoko přírodní park v podobě jednoho z nejslavnějších obrazů malíře Vincenta van Gogha – Hvězdná noc. Tvoří ji mimo jiné kolem sto třiceti tisíc rostlin. Zukic se inspiroval traktory, které v polích vytvářely spirálovité obrazce připomínající dílo malíře.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Rozsáhlé části Černé Hory, Bosny, Albánie a chorvatské Dalmácie postihl v pátek výpadek proudu. V důsledku blackoutu nastal chaos v dopravě a potížím čelí i podniky. V některých částech Černé Hory a chorvatského pobřeží se už podařilo dodávky obnovit. Důvodem výpadku může být vlna veder, která kvůli puštěným klimatizacím prudce zvýšila nároky na rozvodnou síť. Na Balkáně a jihu Evropy teploty přesahují 40 stupňů Celsia.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

Valné shromáždění OSN schválilo návrh vyhlásit 11. červenec mezinárodním dnem připomínky genocidy ve Srebrenici. Před téměř třiceti lety ve městě zahynulo osm tisíc bosenských muslimských mužů a chlapců. Rezoluci společně navrhla Bosna a Hercegovina, Rwanda a Německo. Cílem návrhu bylo uznání genocidy jako klíčové historické události. Pro bylo nakonec 84 zemí včetně České republiky; proti bylo 19 států. Rezoluci ostře odmítli bosenští Srbové i vláda v Bělehradě.

Zájem o vstup do Evropské unie (EU) má dalších deset států. Některé se o to snaží desítky let, jiné zase přístupová jednání teprve zahajují. Politický geograf z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Miloš Fňukal řekl, že například z balkánských zemí je v současné době nejlépe připraveno Kosovo, i když má jiné problémy, například neutichající spory se Srbskem. Naopak vstup Turecka do EU je podle něj stále v nedohlednu. Míra demokracie v této zemi je nadále na velmi nízké úrovni.

Představitelé zemí EU se na summitu shodli na zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou, oznámil večer na sociální síti X předseda Evropské rady Charles Michel. Evropská komise tento krok doporučila letos v polovině března. Zahájení přístupových jednání ocenila nejen bosenská premiérka Borjana Krištoová, ale také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová nebo chorvatský premiér Andrej Plenković.

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.

Nárůst napětí v Kosovu a hrozba rozpadu Bosny a Hercegoviny znepokojují šéfa NATO Jense Stoltenberga. Západní Balkán sice podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, konflikty z 90. let ale stále nejsou překonané. Situace se navíc spíše komplikuje. Hlavně ruský vliv podle Stoltenberga ohrožuje stabilitu v regionu i potřebné reformy. Obavy má i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Ten navštívil vojáky, kteří působí v misích v Kosovu i Bosně a Hercegovině. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, který se zabývá bezpečností a výzvami dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Barbora Maxová.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při středečním setkání s lídry balkánských členů Aliance ve Skopje vyzval k překonání konfliktů na západním Balkáně. Žádná ze zemí podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, znepokojení však vyvolává nárůst napětí v Kosovu, rozvrat v Bosně a Hercegovině či nárůst ruského vlivu v regionu. Stoltenberg to prohlásil závěrem svého čtyřdenního turné po Balkánu.

Bosna a Hercegovina je jednou z kandidátských zemí, se kterými by Evropská Unie mohla zahájit přístupové rozhovory. Stát, ve kterém žijí lidé tří různých etnik, kteří si stále živě pamatují hrůzy války z devadesátých let, ale trápí vnitřní problémy. Jedním z nich je sílící srbský nacionalismus v autonomní Republice srbské, i její příklon k Rusku.

Válečným veteránům nestačí vyjadřovat vděčnost, je důležité proměnit slova ve skutky, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) při sobotním pietním aktu na Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i diváci z řad veřejnosti. Černochová při té příležitosti vyznamenala záslužným křížem tři vojáky za záchranu života. Ocenění za válečnou žurnalistiku převzal i někdejší politik Jaromír Štětina.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

V Bangladéši chybí sociální, zdravotní i důchodové pojištění, popisuje zubař a misionář Milan Moskala. Ten v Bangladéši pomohl založit deset škol a spolu s kolegy se staral o stovky dětí. Nyní navštěvuje české regiony a předává své zkušenosti.

Slovenská prokuratura kvůli pochybným praktikám zrušila program v trnavském Centru pro děti a rodiny. Děti se zde pod hrozbou trestu musely několikrát denně modlit, chodit do kostela nebo podniknout náročnou pouť v Bosně a chodit bez bot po skalách. Jednoho z nich centrum dokonce poslalo k vymítači ďábla. Personál měl denně kropit chodby svěcenou vodou.

Bouře se silným větrem a vydatnými srážkami si ve středu v Chorvatsku a ve Slovinsku vyžádaly životy nejméně čtyř lidí. Velmi silná bouřka zasáhla chorvatské hlavní město Záhřeb, ve kterém zahynuli dva lidé. Bouře vyvracela stromy a způsobila přerušení dodávek proudu také v Bosně a Hercegovině. Varování před špatným počasím vydaly úřady rovněž v Srbsku. Teploty v Evropě stále atakují rekordy kontinentu.

Svět si připomíná 28. výročí nejhoršího masakru války v Bosně. V červenci 1995 povraždily srbské jednotky v Srebrenici osm tisíc muslimských chlapců a mužů. Na vzpomínkovou tryznu za známé i dosud neidentifikované oběti z hromadných hrobů se sjely tisíce lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi také oficiální zástupci Světového židovského kongresu, aby se připojili k muslimsko-židovskému vystoupení proti genocidě a nenávisti.

Česko je připravené pomoct Chorvatsku při ostraze vnější hranice schengenského prostoru. V Opatiji to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po setkání se svým protějškem Davorem Božinovićem. Podle Rakušana by mohlo jít o nasazení v rámci Evropské agentury Frontex. Kromě toho Češi už za tři týdny opět vypomůžou během letní sezony. Osm policistů bude v Chorvatsku, dalších osm v Bulharsku.

Evropané zažili neobvykle teplé a suché zimní měsíce. Zatímco v lednu si lyžaři museli vystačit s umělým sněhem, nyní ve vodních nádržích předčasně klesá hladina vody. Francouzská geologická služba BRGM čeká horší léto, než jaké způsobilo loňské rekordní sucho. Hydroložka z geologické služby doplňuje, že některé centrální regiony Francie a okolí Paříže možná budou muset zavést restrikce na odběr vody. Dopadům sucha čelí i Španělsko a další země.