Za sabotážemi na evropských letištích stojí ruská služba GRU, píší německá média

Za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Vyplývá to z informací, které zveřejnila německá média. Odvolávají se přitom na informace evropských tajných služeb. Podezřelé podle médií zadržely bezpečnostní služby v Litvě, Polsku, Bosně a Hercegovině a Británii. Úřady informace nepotvrdily.

O zjištění píší weby WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung.

Na letištích Lipsko/Halle v Německu, v Birminghamu v Anglii a nedaleko polské metropole Varšavy loni v červenci vzplály balíčky, které předtím přepravila letadla. Podle západních tajných služeb, na které se odvolávají německá média, výbušniny do balíků úmyslně umístili agenti naverbovaní GRU. Jen náhodou podle nich přitom vzplály balíky ještě na zemi, a nikoli při přepravě letadlem.

Výbušniny na bázi hořčíku odeslal v balících s masážními polštáři, kosmetickými tubami a sexuálními pomůckami jeden z agentů naverbovaných GRU z Vilniusu, píší německá média. Bezpečnostní kontroly přepravních společností nic neobvyklého neodhalily. Dva balíky směřovaly do Polska, dva do Británie. Jeden z balíků směřujících na britské ostrovy přitom vzplanul při překládce v Lipsku na východě Německa.

Vyšetřovatelé se zabývají také dvěma dalšími balíky, které kdosi odeslal z Varšavy do Spojených států a do Kanady, tentokrát ale bez výbušniny. Podle polských úřadů šlo ovšem o zkušební zásilku.

„Ukázat Západu, jak je zranitelný“

Podle vyšetřovatelů lze sledovat stopu sabotáží k vysoce postaveným představitelům vojenské tajné služby GRU. Jeden z nich, plukovník Denis Smoljaninov, je od loňského prosince na sankčním seznamu Evropské unie. Podle zdůvodnění verboval „agenty pro sabotážní činy v Unii“ na sociálních sítích. Do operace bylo zapojeno podle německých médií zhruba deset agentů, některé z nich už úřady zadržely. Nejedná se přitom přímo o členy GRU, ale o lidi naverbované ke splnění určitých úkolů.

Podle německých médií, která se podílela na rešerši, ukončila GRU operaci už v loňském roce. Učinila tak údajně poté, co Spojené státy Rusko upozornily, že vědí, kdo za požáry stojí, a že nebudou ohrožení leteckého provozu tolerovat. „Rusko ale v tu dobu už asi stejně dosáhlo toho, co bylo jeho cílem: s minimálními prostředky Západu ukázat, jak je zranitelný,“ napsal web tagesschau.de.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...