Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.
Podezřelého stíhaného v Litvě kvůli žhářskému útoku na obchod IKEA ve Vilniusu prokuratura obžalovala z organizace teroristického činu a z nepovoleného držení výbušnin. Druhého podezřelého čeká soud v Polsku, informoval hlavní prokurátor oddělení vyšetřování organizovaného zločinu litevské generální prokuratury Artúras Urbelis podle serveru Delfi.
Na pachatele, kteří nesou odpovědnost za požár v obchodě IKEA ve Vilniusu, podle prokurátora dohlíželi stejní lidé jako na devět lidí zadržených v Polsku.
Některé evropské země se loni staly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily svoji pomoc Ukrajině. Rusko v únoru 2022 zahájilo proti Ukrajině na rozkaz Vladimira Putina plnohodnotnou vojenskou invazi.
V Polsku loni na jaře vyhořelo jedno z největších obchodních center ve Varšavě a polský premiér Donald Tusk řekl, že s požárem nejspíše měly něco společného ruské tajné služby. K pondělnímu oznámení litevské prokuratury Tusk na sociální síti X napsal, že odpovídá podezření, jaké Poláci měli. Skutečnost, že si Moskva k provádění žhářských útoků najímá Ukrajince, označil za „výjimečnou podlost“.
Také český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že je velmi pravděpodobné, že Rusko bylo zapojeno do žhářského útoku v garážích pražského dopravního podniku loni na jaře.
Sabotáž v Norsku
Další podezřelý útok na objekt v Evropě oznámila v pondělí norská elektrárenská síť Statnett. Podle ní se elektrická transformační stanice u Osla stala terčem sabotáže, do okolí uniklo až 60 tun oleje. Vyjádření správce nezmiňuje, kdo za incidentem může stát, nicméně na podzim 2024 norská tajná služba varovala, že Norsku, které je v Evropě největším dodavatelem ropy a zemního plynu, hrozí sabotáže proti energetické infrastruktuře. Možné útoky tehdy spojila s Ruskem kvůli tomu, že Oslo dodávkami zbraní podporuje Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí.
Správce sítě v neděli večer zjistil, že do stanice pronikl kdosi neznámý a zařízení poškodil. Další podrobnosti společnost nesdělila a uvedla jen, že případ převzala policie.
