Rusko maskuje sabotáže v Německu zelenými aktivisty, píše Spiegel

Za téměř třemi stovkami poškozených aut v Německu může podle Berlína stát Moskva. Policie loni řešila případy výfuků plných pěny nebo oken zalepených podobiznou ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka, který je volebním lídrem strany Zelených. Podle listu Der Spiegel Rusko financovalo v zemi sabotéry, kteří se snažili vzbudit dojem, že jsou klimatickými aktivisty.

Německá policie zaznamenala v loňském roce případy, kdy někdo montážní pěnou vyplňoval výfuky automobilů a na okna lepil nálepky ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka, který je volebním lídrem strany Zelených.

Poškozeno bylo více než 270 vozů, a to ve čtyřech spolkových zemích: Berlíně, Braniborsku, Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Vše vypadalo tak, že za činem byli klimatičtí aktivisté. Na sociálních sítích se po zveřejnění informací o případech objevila řada nenávistných komentářů namířených proti Habeckovi a jeho straně.

Podezřelá parta s pěnou

Podle Spiegelu ovšem policejní hlídka loni v prosinci v braniborském městě Schönefeld jižně od Berlína narazila na tři mladé muže v dodávce, kteří u sebe měli několik kartuší s montážní pěnou. Mladíci ve věku 17, 18 a 20 let se prokázali dokumenty Německa, Srbska a Bosny a Hercegoviny.

Krátce poté, co je kontrolovali a bez podezření propustili, policisté dostali 43 trestních oznámení kvůli poškození aut. Jejich výfuky byly zalepené pěnou. Na místě se našly také nálepky s Habeckovou podobiznou a nápisem „Buď zelenější“.

Podle zjištění německých úřadů ve skutečnosti akci zorganizovaly ruské tajné služby. Podle vyšetřovatelů pachatelé dostali za činy zaplaceno, Spiegel píše o několika tisících eur. „Několik měsíců evidujeme pokusy rozdmýchat stávající konflikty a rozdělit společnost, a to cílenou sabotáží a špionáží,“ komentoval dění politik strany Zelených Konstantin von Notz.

Zranitelné předvolební Německo

Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci kontrarozvědky, měsíce pozoruje snahy ruských tajných služby verbovat v Německu lidi, často z prostředí pachatelů drobné trestné činnosti, kteří pak páchají sabotážní akce či provádí špionážní činnost, uvedla agentura DPA.

Za necelé tři týdny zemi čekají předčasné parlamentní volby. BfV varuje před možným vměšováním cizích mocností, Rusko přitom má „největší a nejzjevnější zájem ovlivnit volby ve svůj prospěch“, upozornil úřad.

Sabotážní akce v Evropě

Německo vyšetřuje v současnosti rovněž podezřelé přelety dronů nad kritickou infrastrukturou včetně vojenských základen. Možné sabotáže ale hlásila v poslední době i řada dalších evropských států, které podporují Ukrajinu v obraně před ruskou vojenskou agresí.

Podezření na ruskou sabotáž oznámily dříve také Polsko či pobaltské země. Případy se často týkají důležité infrastruktury. Severní Evropa kupříkladu opakovaně řeší poškození podmořských kabelů.

České bezpečnostní složky zadržely loni v červnu cizince v souvislosti se žhářským útokem, který se odehrál v Praze 9 v garážích městského dopravního podniku. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je nejen možné, ale velmi pravděpodobné, že do případu je zapojena Moskva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...