Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.

Závazky, s nimiž Paramount souhlasil, podle Komise plně odstraňují zjištěné obavy z možného narušení tržní soutěže. Plnění bude kontrolovat nezávislý správce. Komise při přezkumu dospěla k závěru, že spojení firem nevyvolává zásadní obavy na trzích filmové produkce ani audiovizuálního obsahu. Zůstává na nich totiž podle jejího mínění dostatek konkurentů.

„Schválení ze strany Evropské komise představuje další významný milník na cestě ke sloučení společností Paramount a Warner Bros. Discovery,“ uvedl šéf právního oddělení Paramountu Makan Delrahim. Dodal, že fúze podle něj hospodářskou soutěž dokonce posílí tím, že vytvoří konkurenci technologickým platformám, jež v odvětví zaujímají dominantní postavení.

Unijní exekutiva, jež působí rovněž jako nejvyšší antimonopolní orgán společného trhu, identifikovala riziko v distribuci filmů v zemích, kde Paramount spolupracuje se společností Universal prostřednictvím společného podniku United International Pictures (UIP). Bez nápravných opatření by podle EK hrozilo zhoršení podmínek pro provozovatele kin a v konečném důsledku i pro spotřebitele.

Paramount v návaznosti na tuto připomínku slíbil, že do třinácti měsíců od dokončení transakce prodá podíl v UIP v Evropském hospodářském prostoru. Zároveň se na deset let zavázal neuzavírat s Universal dohody o společné distribuci filmů v Evropě. Dále Paramount Skydance podle těchto podmínek nesmí přesouvat distribuci filmů Warner Bros. ani Paramountu způsobem, který by posílil společnou distribuci s filmy studií Universal nebo Disney.

Zádrhel nastal u kalifornského soudu

Warner Bros. Discovery a Paramount Skydance se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.

Americké ministerstvo spravedlnosti akvizici schválilo již v červnu. Obchod podle jeho mínění nepoškodí hospodářskou soutěž. Přesto nyní transakce stojí, neboť ji napadla skupina amerických států v čele s Kalifornií. Okresní soudkyně předběžným opatřením na čtrnáct dní transakci pozastavila, aby dala žalující straně čas 3. srpna přednést argumenty, proč by převzetí nemělo pokračovat.

Jak vznikla skupina Warner Bros. Discovery

Skupina Warner Bros. Discovery vznikla v roce 2022 spojením firem WarnerMedia a Discovery. Do portfolia skupiny patří slavné filmové studio Warner Bros s právy na řadu filmových příběhů a postav, včetně franšíz Harry Potter, DC Comics nebo Teorie velkého třesku.

Součástí skupiny jsou rovněž kanály HBO, Animal Planet či zpravodajská televize CNN. Ta za své zpravodajství dlouhodobě čelí kritice od amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Jak vznikl Paramount Skydance

Paramount Skydance vznikl fúzí mediálních firem Paramount Global a Skydance Media, kterou úřady schválily na konci loňského července. Součástí skupiny je například filmové a televizní studio Paramount Pictures, televizní síť CBS či streamovací služba Paramount+.

Loni v říjnu Paramount Skydance koupil provozovatele názorového webu The Free Press (TFP). Zakladatelka TFP a konzervativní komentátorka Bari Weissová se současně stala šéfredaktorkou zpravodajské stanice CBS News z této skupiny. Podle médií by po dokončení nynější transakce měla dohlížet na zpravodajství CNN právě Weissová, což vyvolává obavy ze změny kurzu stanice.

CBS pod vedením Weissové čelí kritice za kroky, které údajně vycházejí vstříc Trumpově administrativě. Kritické reakce a obvinění z cenzury vyvolalo rozhodnutí Weissové neodvysílat ve zpravodajském pořadu 60 Minutes reportáž z věznice CECOT v Salvadoru, kam Trumpova vláda bez řádného procesu deportovala migranty. Podle Weissové nelze reportáž odvysílat bez vyjádření administrativy. Autoři namítají, že vláda opakovaně odmítla reagovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 10 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánovčera v 21:18‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
včera v 20:01‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.