Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
„Červencový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl, podobně jako v minulých měsících, významně ovlivněn cenami pohonných hmot a potravin. Ceny pohonných hmot se po dvouměsíčním poklesu vrátily k růstu a oproti minulému měsíci byly vyšší o 3,5 procenta. V porovnání s loňským červencem vzrostly o necelých sedmnáct procent,“ uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Vladimír Cába.
„Zrychlení červencové inflace na 1,7 procenta mě nepřekvapuje. Po polovině měsíce totiž skončila cenová regulace pohonných hmot včetně mimořádného snížení spotřební daně na naftu, což ceny na čerpacích stanicích posunulo nahoru. Do červencových dat se tento krok promítl jen z menší části, naplno ho uvidíme až v číslech za srpen. Svou roli hraje i pokračující růst cen služeb a nájemného,“ říká partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Mléko i máslo levnější o víc než čtyřicet procent
Zato ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly v červenci meziročně o 3,1 procenta a proti červnu o 0,4 procenta.
Meziročně zlevnilo vepřové maso o téměř sedmnáct procent, polotučné trvanlivé mléko i máslo o víc než čtyřicet procent a ceny vajec klesly o čtrnáct procent. Zlevnilo také víno.
„Průměrná cena másla 117,54 koruny za kilogram byla nejnižší hodnotou od června roku 2010 a průměrná cena polotučného trvanlivého mléka 10,39 koruny za litr byla nejnižší hodnotou v historii sledování této položky,“ uvedl ČSÚ.
Meziroční pokles byl i u cen elektřiny o 11,4 procenta a zemního plynu o pět procent. Také ceny oděvů se snížily o 2,6 procenta a obuvi o 4,7 procenta.
Služby zdražovaly
Ceny zboží v červenci proti loňsku úhrnem klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 4,7 procenta vzrostly. Spolu s pohonnými hmotami se zvýšily ceny za bydlení, třeba nájemné o 6,1 procenta, vodné i stočné o téměř čtyři procenta. Stravovací služby zdražily o čtyři procenta, ubytovací služby o 6,4 procenta. Stouply také ceny destilátů, piva a tabákových výrobků.
Ve srovnání s červnem ceny zboží úhrnem klesly o 0,1 procenta, naopak ceny služeb vzrostly o 1,6 procenta. Zdražily zájezdy o 23 procent a nájemné téměř o procento. O zhruba desetinu zlevnily brambory, vejce, mléko a máslo.
Inflace poroste i v dalších měsících, odhaduje analytik Komerční banky
Hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko zmínil zejména dražší dovolené, které meziměsíčně přidaly více než dvacet procent. „To je ale klasický sezonní vývoj, který zažíváme každý červenec.“ Další výraznou kategorií pak byly pohonné hmoty a vyšší ceny nájemného. Zatím podle něho situace nevypadá na to, že by inflace ve službách měla polevit. Naopak inflaci tlumily ceny potravin, a to už v posledních několika měsících. „Jde v zásadě o plošné zlevňování, snad s výjimkou cen zeleniny,“ dodal. Vypíchl například máslo, mléko či vejce.
„Inflace podle naší prognózy poroste i ve zbytku roku,“ uvedl Martin Gürtler z ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. „Očekáváme, že ke konci letošního roku se přiblíží k hranici tří procent. Důvodem by mělo být postupné promítání druhotných efektů blízkovýchodního konfliktu do ostatních cen v ekonomice. Dosud byly totiž dopady patrné v podstatě pouze v cenách pohonných hmot. Za celý letošní rok však odhadujeme inflaci v průměru na 2,1 procenta.“
Gürtler soudí, že v prvních dvou měsících roku 2027 se meziroční inflace nejspíše dostane nad tříprocentní horní mez tolerančního pásma ČNB a svého vrcholu dosáhne v únoru na úrovni 3,4 procenta. „Půjde ale především o technický vliv nízké srovnávací základny a s jeho odezníváním by se inflace měla v březnu příštího roku opět vrátit pod tři procenta. V průměru za rok 2027 pak podle nás dosáhne 2,6 procenta,“ doplnil analytik.
Ředitel ČNB čeká ve zbytku roku inflaci poblíž dvou procent
Hlavním důvodem růstu inflace bylo zvýšení cen pohonných hmot a zrychlení růstu nákladů vlastnického bydlení, tedy takzvaného imputovaného nájemného, uvedl v komentáři k vývoji inflace ředitel sekce měnové České národní banky Petr Sklenář. Nadále očekává, že ve zbytku roku bude celková inflace poblíž dvou procent.
Celkový inflační obrázek se podle něj poslední měsíce příliš nezměnil. Nadále do celkové inflace výrazně promlouvají kolísavé ceny pohonných hmot a potravin. V červenci se v cenách pohonných hmot projevil jak nárůst cen ropy, tak i návrat spotřební daně z nafty na původní úroveň a v souhrnu byly meziročně vyšší téměř o 17 procent.
Sklenář odhadl, že celková inflace bude postupně zrychlovat. Jádrová inflace, která nezahrnuje rozkolísané ceny potravin a energií, v dalších měsících zůstane nadále zvýšená. „Následně jádrová inflace a globální inflační tlaky, tedy energie, potraviny, stále představují argumenty pro zvýšenou obezřetnost v měnové politice,“ uzavřel.
V porovnání se sousedními státy si Česko vede lépe
V evropském žebříčku inflace si Česko mírně pohoršilo. Meziroční zvýšení spotřebitelských cen o 1,7 procenta znamenalo pátou nejnižší inflaci ze 42 sledovaných zemí, zatímco v červnu bylo Česko s 1,5 procenta čtvrté. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu. Všechny sousední státy vykazovaly inflaci vyšší.
Na Slovensku činila inflace v červenci 3,5 procenta, v Polsku 3,0 procenta, v Německu 2,8 procenta a v Rakousku 2,7 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko s 10,4 procenta, za kterým následovala Ukrajina se 7,7 procenta a Moldavsko se 6,3 procenta. Nejnižší inflaci mělo Švédsko, a to 0,2 procenta. Následovaly Švýcarsko s Lichtenštejnskem s 0,4 procenta.
