Inflace

Válka značně zhoršuje finanční situaci Ukrajinců. Inflace zvedá ceny a obyvatelé napadené země chudnou. Často si proto berou půjčky a upřednostňují valuty. Rozšířilo se i využívání internetového bankovnictví, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2026 zdraží o 130 korun na 2570 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu. Sazba se změní kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě, zdůvodnilo změnu ministerstvo dopravy.

V listopadu 1990 poptávka výrazně převyšovala nabídku, což vedlo k frontám, výpadkům zboží či vzniku pořadníků. Místy nebyly k dostání ani základní potraviny. Od nového roku totiž měla v rámci transformace ekonomiky z centrálně plánované na tržní začít platit liberalizace maloobchodních cen, a zákazníci se proto v obavách ze zdražování snažili předzásobit za dosavadní ceny. Po zrušení centrálně stanovených cen lidé v obchodech zaplatili zhruba o polovinu víc. Inflace sice o rok později překročila rekordních padesát procent, poté ale rychle opadla.

Americká energetická síť nedokáže pokrývat rostoucí spotřebu elektřiny způsobenou boomem umělých inteligencí. A tak ceny pro běžné spotřebitele rychle rostou. Experti nevěří, že se to zlepší.

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v září hypotéky za 37,6 miliardy korun, což je proti srpnu nárůst o čtrnáct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply podobně na 29,6 miliardy korun. Úrokové sazby nových úvěrů zůstaly v průměru na srpnových 4,52 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad zveřejněný v pondělí. Růst zmírnil potřetí v řadě, nižší inflaci evidovali statistici naposledy letos v dubnu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v září klesly o 0,6 procenta.

Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu v úterý zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle dřívějšího odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Ministerstvo nyní v reakci uvedlo, že rozhodnutí soudu respektuje a nově odhadlo, že náklady s tím spojené budou maximálně 620 milionů korun.

V Maďarsku startuje předvolební kampaň. Experti čekají možná nejtvrdší souboj za mnoho let, a i proto se země do souboje o parlament ponořila nezvykle brzy. Průzkumy už delší dobu favorizují opozici. Pro premiéra Viktora Orbána, který je u moci patnáct let, tak mohou být volby v příštím roce dosud největší výzvou. Silným tématem je vývoj v Evropské unii.

Česká ekonomika čelí změně struktur inflace oproti období s cenovou stabilitou, uvedla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Více než polovina položek ve spotřebním koši podle ní roste nad třemi procenty. „Z nich se rychlejší růst koncentruje hlavně do služeb,“ sdělila s tím, že domácnosti stále více své spotřební chování mění právě ku prospěchu služeb. Podle ekonoma Deloitte Davida Marka jsou jejich ceny taženy růstem mezd. Ten totiž pohání navyšování ve státním sektoru. Požadavek odborů na růst platů o sedm procent si podle něj nemůžou dovolit ani ekonomika, ani státní rozpočet. „Takové tempo neodpovídá zvyšování produktivity v ekonomice,“ řekl v debatě. Podle Zamrazilové jde o zásadní proinflační riziko.

Vláda se s odbory nedohodla na zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry v příštím roce. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jejich požadavky nejsou reálné. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo poukázal na to, že státní zaměstnanci ještě nepokryli kumulovanou inflaci. Diskuzi v Událostech, komentářích, které se účastnili i místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, moderovala Barbora Kroužková.

Inflace v Česku v srpnu meziročně zpomalila na 2,5 procenta z červencových 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v srpnu podle něj stouply o 0,1 procenta.

Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta. Statistici tak o dvě desetiny bodu zlepšili původní odhad. Díky tomu i ekonomové přehodnocují prognózy, za celý rok odhadují růst vyšší než dvě procenta. Současný rok do jisté míry podpořilo také nakoupení zásob kvůli americkým clům, druhý půlrok proto může vykazovat nižší hospodářské tempo.

Podle ministra zemědělství a předsedy KDU-ČSL Marka Výborného je kvůli cenám potravin velmi důležité vytrvat v tlaku na obchodní řetězce. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Člen sněmovního zemědělského výboru David Pražák (ANO) je přesvědčen, že pro cenově dostupné potraviny je třeba snížit ceny energií. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha varoval před zvýšením cen v případě, že bude schválen rozpočet EU pro zemědělce.

Nejnovější statistiky ukázaly, že Británii se nedaří snížit množství žadatelů o azyl. V červnu jich bylo rekordních 111 tisíc, další neustále připlouvají z Francie. Labouristické vládě Keira Starmera se nepodařilo ani omezit jejich – velmi kritizované – ubytování v hotelech napříč celou zemí. Vše vede k citelnému poklesu popularity kabinetu i k častým protestům. Do situace navíc vstoupilo možná přelomové soudní rozhodnutí: vláda má do 12. září vystěhovat všechny migranty z hotelu Bell v Eppingu. Ministerstvo vnitra se hodlá odvolat, ale mnohé radnice po celé Británii nyní chtějí příklad z Eppingu následovat. Imigrace je dnes pro Brity nejdůležitějším tématem, které předstihlo i obavy o stav ekonomiky, jež prochází obdobím vysoké inflace a slabého růstu.

Resort financí mírně zlepšil výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta. V dubnu ministerstvo čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle resortu o dvě procenta. Inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta, vyplývá z nové ekonomické predikce, kterou ve čtvrtek představil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,1 procenta. V předchozí prognóze v květnu očekávala, že se hrubý domácí produkt letos zvýší o 1,7 procenta. Důvodem zlepšení je silnější výkonnost českého exportu a slabší dopad amerických cel na Evropskou unii, uvedla ČBA ve středu v představené makroekonomické prognóze.

Po několika propadech a nárůstech v souvislosti s nejistotou kolem výše cel se trhy ve Spojených státech amerických stabilizovaly. Statistiky zaměstnanosti, výše inflace ani důvěra spotřebitelů zatím však nenasvědčují, že přijde „zlatý věk“ přislíbený prezidentem Donaldem Trumpem. Ten se kvůli tomu obrací proti úředníkům.

O vzájemné celní dohodě mezi Evropskou unií a USA debatovali v Událostech, komentářích, které moderoval Martin Řezníček, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Hovořili i o evropských regulacích, o situaci v českém průmyslu, ale i prohlášeních prezidenta USA Donalda Trumpa, který varoval Moskvu, že uvalí na Rusko sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří na Ukrajině.

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu, kdy dosáhla svého letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zvolnění inflace na 2,7 procenta očekávali.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.

Stát v příštím roce po sedmi letech vybere na důchody víc peněz, než na nich vyplatí penzistům. Přebytek na důchodovém účtu by měl včetně výdajů na správu dosáhnout osmi až deseti miliard korun. Pro ČT to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V letošním roce přitom bude penzijní účet zhruba ve třináctimiliardovém minusu.

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který v pátek na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.