Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
Konkrétní podobu státního rozpočtu na rok 2027 má kabinet představit v pondělí. Ve středu Poslanecká sněmovna zároveň přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a definitivně schválila vládní novelu, která rozvolňuje rozpočtová pravidla. Hlava státu novelu odmítla s tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Opozice avizovala, že se kvůli normě obrátí na Ústavní soud.
Havlíček výši plánovaného schodku nechtěl v debatě předjímat. Připomněl, že se zveřejněním parametrů rozpočtu čekala i předchozí vláda. „Minulá vláda nás nechala čekat, my toho také využíváme,“ přiznal. Odmítl přitom opoziční výtky, že kabinet směřuje k neudržitelnému zadlužování. Český veřejný dluh je podle něj v evropském srovnání stále relativně nízký a deficit má zůstat pod unijními kritérii.
Příliš razantní omezení výdajů by podle Havlíčka mohlo poškodit ekonomiku. „Nemůžeme zastavit růst ekonomiky tím, že do toho řízneme,“ prohlásil. Za podmínku rychlejšího hospodářského růstu označil vytvoření příznivějších podmínek pro soukromý sektor, podporu veřejných i soukromých investic, deregulaci, tlak na snižování inflace a úspory ve fungování státu.
Rakušan naopak upozornil na další zadlužování a dlouhodobou příjmovou stránku veřejných financí. Za „fatální rozhodnutí“ označil někdejší zrušení superhrubé mzdy a kabinet vyzval k debatě o rozsáhlejší daňové reformě. STAN by si podle něj dokázal představit například vyšší zdanění tabáku nebo majetku, nikoli však práce.
Předseda STAN zároveň kritizoval změnu vládního postoje k rozpočtovým pravidlům. Připomněl dřívější vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož se pravidla rozvolňovat neměla. „Jak vám máme věřit?“ ptal se. Havlíčkovi vytkl, že na jedné straně odmítá zvyšování daní, na druhé připouští výraznější zadlužování. Kabinet podle něj nestartuje ekonomiku reformami, ale „obrovským zadlužováním“, rozvolňováním pravidel a dalšími výdaji. Míní, že vláda „hazarduje s budoucností dalších generací“.
Podle Kupky by ODS dokázala připravit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun, byť by to podle něj bylo náročné. „Dokázali bychom to,“ řekl. Poukázal na možnosti zvýšení některých příjmů státu a současnému kabinetu vytkl, že do rozpočtu přidává další výdaje.
Předseda ODS zároveň upozornil, že současné zadlužování neslouží pouze k financování investic. Téměř padesát miliard korun ze schodku podle něj připadá na provoz státu. Za důležité označil také zachování důchodové reformy a další reformní kroky, například zrychlení odpisů a daňovou reformu.
Podle Macinky bude nutné připravit strukturální reformy, které omezí dlouhodobé výdaje státu. Motoristé chtějí přijít s návrhy například ve zdravotnictví, kde prosazují větší konkurenci zdravotních pojišťoven, nebo ve školství. Pokud se změny neuskuteční, mohl by podle Macinky v budoucnu vzniknout tlak na zvyšování daní, což je pro jeho stranu nepřijatelné. Odmítl také tvrzení, že by kabinet vytvářel pro podnikatele nepředvídatelné prostředí, a poukázal na dobrý rating Česka a zájem o státní dluhopisy.
Pohled veřejnosti
Z průzkumu agentury Kantar v souvislosti se státním rozpočtem vyplynulo, že pro 67 procent oslovených není nakládání s veřejnými penězi efektivní. Rozhodně si to myslí 34 procent a spíše si to myslí dalších 33 procent. O efektivním nakládání s veřejnými penězi je naopak rozhodně přesvědčeno šest procent lidí a spíše přesvědčeno dalších 22 procent. Svůj postoj k této otázce neuvedlo pět procent respondentů.
Jedenapadesát procent dotázaných uvedlo, že stát by se neměl víc zadlužovat ani kvůli dlouhodobým investicím. Zvyšování závazků v tomto ohledu podpořilo 47 procent oslovených. Konkrétně jedenáct procent je rozhodně pro a 36 procent spíše pro, naopak 28 procent je spíše proti a 23 procent rozhodně proti. Svůj názor na tuto otázku neuvedla dvě procenta respondentů.
Dezinformační kampaň cílená na česko-polské vztahy
Nedělní debata se věnovala také reakci českého státu na dezinformační kampaň, která se snažila narušit česko-polské vztahy. Neznámí autoři šířili prostřednictvím podvržených webů a falešných profilů na sociálních sítích mimo jiné nepravdivá tvrzení o polských územních nárocích vůči Česku. Jeden z profilů například lákal na neexistující demonstraci, jiný se vydával za českého velvyslance v Polsku. Podle polských expertů způsob útoku odpovídal metodám používaným Ruskem.
Prezident Petr Pavel dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší. Premiér Babiš kritizoval zpravodajské služby, že se o případu dozvěděl z médií, nikoli přímo od nich.
Havlíček se Babiše zastal s tím, že premiér pouze vyjádřil svůj názor na to, že se o případu dozvěděl z médií. Podle ministra není dobře, pokud se podobné informace dostávají k představitelům vlády nejprve prostřednictvím médií, nikoli z oficiálních zdrojů. Zároveň uvedl, že čtvrteční jednání Bezpečnostní rady státu nebylo „vyšponované“ a vláda se dohodla na dalším postupu. Dezinformační kampaň označil za vážnou věc, kterou není možné podceňovat.
Rakušan vyzdvihl reakci polské vlády, zejména ministra zahraničí Radosława Sikorského. Předseda STAN uvedl, že na síti X sdílel právě Sikorského příspěvek, přestože by raději sdílel obdobnou reakci českého ministra zahraničí. Polsko podle něj dobře využilo krizovou komunikaci a česká vláda by se jeho postupem měla inspirovat. „Základem každého hybridního útoku je vytyčit nějaké hřiště,“ uvedl s tím, že Poláci na provokaci nenaskočili, dokázali nastavit nový rámec a zdůraznit blízkost obou zemí.
Bezpečnostní rada státu podle Macinky nebyla svolána kvůli této dezinformační kampani a zabývala se i jinými tématy, která podle něj byla nesrovnatelně závažnější. Kampaň podle ministra zahraničí mířila především na Polsko, byla vedena zejména v polštině a v polském informačním prostoru, proto považuje za pochopitelné, že výraznější reakci vyvolala právě tam. V Česku si jí podle něj velká část veřejnosti ani nevšimla.
Kupka vyjádření vládních představitelů označil za „trapné zlehčování“ případu. Připomněl právě Babišovu kritiku, že se příslušné informace dozvěděl pozdě. Podle předsedy ODS bezpečnostní a informační služby dlouhodobě upozorňují, že ruské působení usiluje o oslabování české společnosti. „Je dobré ukázat, jak to dělali,“ uvedl s tím, že právě tento případ může veřejnosti přiblížit, jak podobné dezinformační operace fungují.
Nedělní debatu doplnil panel expertů moderovaný Danielem Takáčem. Zúčastnili se ho bývalá ministryně informatiky, podnikatelka a investorka Dana Bérová, komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, sociolog Daniel Prokop z PAQ Research a FSV UK, bývalý člen NERV, a ústavní právník Marek Antoš, vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
