Veto

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o politických bojích kolem schválení novely o platech ústavních činitelů, kterou prezident Petr Pavel dříve vetoval. Šéfredaktor portálu Seznam zprávy Robert Čásenský, komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová, novinář Ondřej Neff, advokát Tomáš Sokol a jaderná fyzička Dana Drábová se také dotkli tématu rozšíření francouzského jaderného deštníku nad Evropou pro případ, že by z kontinentu odešly americké jednotky zajišťující tuto obranu nyní.

Nejistota do poslední chvíle. Vládní strany stále neví, jestli se jim v úterý podaří ve sněmovně přehlasovat prezidentské veto růstu platů ústavních činitelů. Přiznávají to koaliční lídři. Na opětovné schválení zákona zvyšujícího platy ústavních činitelů o téměř sedm procent potřebuje vláda podporu 101 koaličních zákoonodárců. Má jich sice o tři víc, všichni ale nejsou rozhodnutí hlasovat pro.

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.

Opoziční hnutí ANO vítá pondělní rozhodnutí prezidenta Petra Pavla vetovat novelu o platech veřejných činitelů. Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se nediví, že se Pavel „odmítl podílet na chaotickém řešení vlády“. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s výhradami prezidenta „v zásadě souhlasí“, nicméně si prý nedokáže představit, že je v současné situaci možné dojednat a schválit lepší řešení.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.

Povinnost oznamovat podezřelé nákupy zbraní, zjednodušení procesu pro pěstouny nebo partnerství stejnopohlavních párů jsou jen některé novinky, které začnou platit od roku 2025. Dojde také k řadě změn dalších zákonů, nařízení i vyhlášek. Web ČT24 připravil přehled těch nejzásadnějších.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Podle šéfa Soudcovské unie Libora Vávry je to otázka volby politiků. Účast laického prvku na soudním rozhodování je žádoucí, prohlásil Jiří Říha z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v úterních Událostech, komentářích.

Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. V dopise předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) hlava státu napsala, že zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla předcházet důkladnější analýza.

Důvodem pro veto rozpočtu na příští rok by podle prezidenta Petra Pavla bylo, kdyby v něm vláda ignorovala své stanovené priority. Za zásadní považuje také transparentnost, aby jednotlivé složky rozpočtu na příjmové či výdajové straně byly naprosto jasné a srozumitelné. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) následně prohlásil, že rozpočet bude vládní priority odrážet, způsob financování deficitu a státního dluhu zatím nezná.

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o zahraničním vlivu. V Tbilisi v posledních týdnech demonstrovaly proti legislativě desetitisíce lidí, kteří ji nazývají „ruským zákonem“. Vládní strana Gruzínský sen má ale v parlamentu dost poslanců, aby veto hlavy státu přehlasovala.

Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, podle níž by se Palestina měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby návrh v tomto směru schválila. Minulý měsíc takový postup v Radě bezpečnosti vetovaly Spojené státy americké.

Spojené státy americké zablokovaly svým vetem v Radě bezpečnosti palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Při hlasování se zdržely Velká Británie a Švýcarsko. Zbývajících dvanáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon o státním rozpočtu na příští rok, který navrhla nová vláda premiéra Donalda Tuska. Prezident podle médií odůvodnil veto konfliktem o veřejnoprávní média, která posledních osm let ovládala nyní opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ministr kultury v týdnu nechal vyměnit vedení veřejnoprávní televize TVP, rozhlasu a státní tiskové agentury.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová bude vetovat vládní návrh změny trestních kodexů. Na tiskové konferenci řekla, že nevylučuje ani podnět k Ústavnímu soudu, pokud by ji poslanci přehlasovali. Nelíbí se jí, že návrh počítá se zrušením elitního Úřadu speciální prokuratury (ÚŠP) a se snížením trestů kromě jiného za korupci. Vláda ho navíc schválila v urychleném řízení bez odborné diskuse. premiér Robert Fico uvedl, že udělá všechno pro to, aby zásadní změny v trestním systému byly schválené do konce letošního roku.

ANO, dostane-li se k moci, je podle jeho místopředsedy Richarda Brabce připraveno zrušit změny v důchodech, které prosadila nynější vláda. Poslanec ODS Jiří Havránek je přesvědčen, že se silnější z dvojice opozičních hnutí staví tak důrazně proti reformě hlavně proto, že mění nastavení systému zavedené za vlády ANO. Koaliční a opoziční politici se neshodují ani v tom, zda spolu vůbec jednají o dalších chystaných změnách. Podle Brabce dostala opozice od ministerstva práce jen dotazník. Poslanci Brabec a Havránek hovořili o důchodových změnách a konsolidaci veřejných financí v Událostech, komentářích.

Prezident Petr Pavel by poprvé mohl vetovat zákon. Podle jeho mluvčí Markéty Řehákové o tom uvažuje u důchodové novely. Zda ji vetuje či podepíše, oznámí Pavel v pátek, dodala. I kdyby zákon podepsal, nezačal by platit od 1. září, jak původně předpokládala vláda. O důchodové novele jednal Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS) na pravidelné schůzce ve čtvrtek večer. Fiala na Pražský hrad mířil s ambicí hlavu státu přemluvit, aby zákon podepsala ještě v srpnu.