„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
„V okamžiku, kdy se zabydlí myšlenka, že už to (udržitelné veřejné finance) nikdy nemůže být tak v pořádku, jako to bylo v minulosti, skoro nemáte způsob, jak vycouvat,“ varoval Hampl s tím, že ve veřejné debatě často slýchá otázku, zda je deficity vůbec možné snížit.
„V okamžiku, kdy přijmeme logiku, že vše, co je investicí, je žádoucí, bezproblémové a musí se to pořídit na dluh, tak jsme veřejné finance de facto zničili,“ řekl také ekonom. Takovým způsobem se dle něj v Česku v minulosti neuvažovalo, a naopak byla snaha držet investiční výdaje v určitých mezích. Za problém označil také to, že kromě investování si Česko půjčuje i na „běžný provoz“.
Strukturálním zlomem dle něj byla covidová pandemie. „Možná o tom budou psány jednou učebnice, nejenom medicínské, ale i ekonomické. Vypadá to, že nejsme schopni se před covid vrátit, přestože já neustále opakuji, že drtivá většina problému, který máme ve veřejných financích, by byla vyřešena jenom tím, kdybychom se byli schopni v těch základních pravidlech vrátit před covid,“ podotkl Hampl. Dodal, že z politického hlediska je to těžko průchodné.
Deficity by mohly překročit hranici tří procent HDP, upozorňuje Hampl
Naopak považuje za představitelné, že deficit do budoucna překročí tři procenta HDP. „Při přípravě nového takzvaného fiskálně strukturálního plánu, (...) jsme s ministerstvem financí vedli debatu o tom, jestli je představitelné, že za určitých okolností překročíme trojku (deficit tří procent HDP). A ta odpověď byla ano, je to představitelné, pokud to překročení bude kvůli určitému typu výdajů, například kvůli obranné výjimce, takže my už si to umíme představit,“ přiblížil ekonom. Stejně tak si to podle něj umí představit i Evropská komise.
Podle Hampla by mělo být ambicí Česka coby země „definičně finančně konzervativní“ stát se vzorem. „Já bych byl rád, abychom byli ta země, která za deset, patnáct let bude schopna říct – tak jako jsme neopakovali některé chyby západních zemí v jiných oblastech, ať už je to energetika nebo migrace –, neopakovali jsme jejich chyby v oblasti fiskální politiky,“ přeje si ekonom. Česko podle ještě má šanci takové rozhodnutí učinit.
Ekonomové ve společném prohlášení podpořili prezidentské veto zákona o rozpočtových pravidlech. V něm také vyzvali sněmovnu, aby se důvody rozhodnutí Hradu důkladně zabývala. Obávají se zejména rozvolnění pravidel, na základě kterého by deficity mohly překročit zmíněnou hranici tří procent HDP.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) výzvu ekonomů odmítl. V úterním Interview ČT24 také uvedl, že sněmovní většina nemá jinou možnost než přehlasovat veto hlavy státu. Opozice vládní návrh kritizuje s tím, že umožní nekontrolovaně utrácet a více zadlužit stát.
O tématu v Událostech, komentářích debatovali také hejtman Jihomoravského kraje a předseda KDU-ČSL Jan Grolich a hejtman Zlínského kraje a předseda Rady Asociace krajů Radim Holiš (ANO).
