HDP

Ekonomika bude v příštím roce růst pomaleji, než se očekávalo. Počítá s tím čerstvá prognóza České bankovní asociace. Ta skoro o půl procentního bodu snížila svůj dřívější odhad z léta. Hrubý domácí produkt má tak růst jen o 2,3 procenta. V letošním roce hospodářství v průměru poroste jen asi jednoprocentním tempem. Jeden z hlavních důvodů je recese, se kterou se potýká evropský průmysl.

Vítěz prezidentské volby v USA Donald Trump v minulosti kritizoval rozsah americké pomoci Ukrajině bránící se Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tak sice ve středu gratuloval Trumpovi, ale list Financial Times podotkl, že i když se ukrajinští činitelé snažili tvářit statečně, skrývá se za tím obava, zda budou USA nadále Kyjev podporovat. Pokud se zvolený šéf Bílého domu bude držet svých předchozích vyjádření, bude zřejmě i Evropa muset vynaložit mnohem více na svoji obranu a bezpečnost.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Konflikty, které Izrael vede proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy a proti militantnímu hnutí Hizballáh v Libanonu, se podepisují i na izraelské ekonomice a obzvlášť na turistice. Oproti loňsku se návštěvnost svaté země propadla na čtvrtinu. Objevila se sice nová válečná turistická místa připomínající masakry loňského 7. října, přesto Izrael letos čeká nulový ekonomický růst, a to v situaci, kdy má kvůli válce výrazně zvýšené výdaje a pracovní trh je oslaben.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 1,3 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst o 0,3 procenta zaznamenala i ekonomika celé Evropské unie, oznámil Eurostat. Podle analytiků údaje o vývoji českého hospodářství ukazují, že ekonomické oživení v zemi zůstává utlumené. Za celý letošní rok předpokládají růst HDP o jedno procento.

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

Hostem pořadu Události, komentáře byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který označil návrh státního rozpočtu na rok 2025 za rozpočet na volební rok. Podle něj bude sestavení rozpočtu na rok 2026 ještě komplikovanější. Vládní návrh na příští rok počítá s příjmy ve výši dvou bilionů a 86 miliard korun a se schodkem 241 miliard. Rada upozornila, že se schodkem mohou zamíchat ještě dvě proměnné – cena emisních povolenek a odvody z firem s účastní státu.

Český statistický úřad (ČSÚ) vydal čísla o tom, jak si tuzemská věda vedla do roku 2023. Na výzkum a vývoj bylo vynaloženo téměř 140 miliard korun. Nejvíce nových peněz přišlo ze zahraničí. Počet pracovníků ve vědě dle ČSÚ stagnuje, v posledních třech letech se pohyboval okolo 123 tisíc.

Hospodaření Slovenska bylo loni horší, než předpokládal jarní odhad. Deficit veřejných financí dosáhl v přepočtu 5,21 procenta hrubého domácího produktu (HDP) oproti dosud vykazovaným 4,89 procenta HDP. Znamenalo to i výrazné meziroční zhoršení hospodaření, země totiž v roce 2022 zaznamenala veřejný schodek 1,67 procenta HDP. Informoval o tom slovenský statistický úřad.

Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od začátku loňského roku. Výzvou pro čínské vedení je pokračující deflace, slabá domácí spotřeba a krize trhu s nemovitostmi, který tvořil skoro čtvrtinu hospodářského růstu. Miliony čerstvých absolventů vysokých škol nemohou najít práci. Místním samosprávám došly peníze na stavbu silnic a platy státních zaměstnanců, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Cílem nové hospodářské strategie je, aby se Česko do patnácti let posunulo do desítky unijních zemí s nejvyšším hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) by měla na této strategii panovat obecná politická shoda. Česko potřebuje jasnou vizi, dodal s tím, že současný hospodářský model se podle něj vyčerpává, země zaostává v technologiích a má vysoký infrastrukturní dluh.

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Prezident Petr Pavel upozornil na problematiku kybernetické bezpečnosti. Dle hlavy státu je potřeba bezpečnostním hrozbám předcházet, pokud jde například o dodavatelské řetězce se zeměmi, které nejsou tuzemsku nakloněné. Prezident to řekl v Brně při návštěvě Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Mezinárodního strojírenského veletrhu. Pavel také zdůraznil potřebu digitalizace ekonomiky a pro tento účel navrhl jmenovat vládního pověřence pro digitalizaci z řad odborníků.

Národní rozpočtová rada (NRR) pochybuje o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Návrh rozpočtu schválil kabinet minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu. V předběžném odhadu z konce července statistici původně uváděli, že hrubý domácí produkt (HDP) stoupl oproti loňsku o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil podle obou odhadů o 0,3 procenta. Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého oživování narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění, shodli se analytici.

Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala penzijní reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle nějž se na změně dohodla vládní koalice.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru, prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech, řekl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala (ODS). Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou podle něj od ledna. Uvedl také, že školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc. Fiala rovněž hovořil o tom, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) má předpoklady, aby obstál ve výběrovém procesu na eurokomisaře.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce příští rok získat pro svůj resort rekordních 169 miliard korun, o 18 miliard víc než letos, řekla České televizi. Hlavním důvodem je podle ministryně pokračující modernizace armády a snaha splnit závazek vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP. Resort chce investovat třeba do nákupu nadzvukových letounů, bojových vozidel pěchoty nebo do raket, které zajistí protivzdušnou obranu. Opozice ale namítá, že takovou částku není možné utratit.

Přestože inflace v červenci meziročně překvapivě vzrostla, zatím není důvod si myslet, že v tom bude i pokračovat, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Obavy zatím nemá ani místopředseda SPD Radim Fiala, ačkoli zároveň varoval před hrozícími proinflačními tlaky a dle něj pomalou konsolidací veřejných financí ze strany české vlády.