HDP

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.

Koalice už letos nebude zvyšovat výdaje na obranu nad plánovaných 155 miliard. Částka odpovídá 1,73 procenta HDP. Před finálním hlasováním o státním rozpočtu se na tom shodují všechny vládní strany. Poslanci budou rozhodovat ve středu. Nic na tom nemění ani apel amerického velvyslance. Nicholas Merrick v týdnu řekl, že Česko riskuje nesplnění svých závazků vůči NATO.

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.

Tuzemská ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o skoro dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o půl procenta.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DP, zveřejněném v úterý, řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Hrubý domácí produkt stoupl ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta, uvedl v pátek Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Je to více, než zveřejnil ve svém říjnovém předběžném odhadu. Meziroční růst HDP byl podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Nejvíce přispěla spotřeba domácností.

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.