HDP

Česká ekonomika letos zesílí o 0,7 procenta, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu. Je to odhad nižší, než s čím počítají české instituce, a také nižší, než fond očekával dříve. U celosvětové ekonomiky naopak MMF výhled na letošek zlepšil, očekává růst o 3,2 procenta.

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 procenta, očekává ministerstvo financí. Inflace podle něj bude 2,7procentní. Oba údaje jsou optimističtější, než resort uváděl ve své předchozí lednové predikci. V roce 2025 očekává úřad 2,6procentní ekonomický růst a průměrnou inflaci 2,4 procenta. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) uvažuje o tom, že by vládě navrhl zrušit již pro příští rok daň z neočekávaných zisků. Bude ale záležet na tom, zda budou mimořádné výdaje v souvislosti s cenami energií a mimořádné příjmy zhruba v rovnováze.

Válka v Gaze se dotýká i izraelského hospodářství. Přímé materiální škody z loňského útoku teroristů Hamásu 7. října, bombardování severních území libanonským Hizballáhem i statisíce povolaných záložníků stlačily výkon ekonomiky o celou pětinu. Útoky jemenských hútíů navíc ohrožují obchodní plavbu Rudým mořem.

Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, informoval Český statistický úřad. Zpřesnil svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Český HDP se v něm meziročně zvýšil o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupl o 0,4 procenta. Za zlepšením odhadu HDP v závěru loňského roku stály podle analytiků vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice. Základem hospodářského oživení, které údaje potvrzují, ale je podle nich rostoucí spotřeba domácností.

Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.

Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.

Pokud Rusko zvítězí nad Ukrajinou, směrem dál na Západ podle bývalého prezidenta Václava Klause nepůjde. Rusko nikdy nic takového nenaznačovalo, poznamenal v pořadu Události, komentáře Speciál. Podle něj by se mělo okamžitě začít jednat o ukončení konfliktu. Někdejší hlava státu Miloš Zeman však upozornil, že ruský vládce Vladimir Putin rovněž sliboval, že na Ukrajinu nikdy nezaútočí. „Jen naprostý trotl se nechá podvést dvakrát nebo vícekrát,“ poznamenal s tím, že předmětem ruské agrese by se teoreticky mohlo stát Moldavsko. Zeman však nevěří, že by Moskva zaútočila na členy NATO.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nově zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala Česká národní banka (ČNB).

Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, „ať si dělá, co chce“, informuje server televize CNN, který to označuje za „ohromující“ přiznání, že by Trump v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“.

Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu v noci na sobotu dospěli k dohodě na reformě rozpočtových a dluhových pravidel, napsala s odvoláním na belgické předsednictví agentura DPA.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Banka tak zrychlila uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila o více než půl procenta na hodnotu 25,10 Kč/EUR. ČNB také zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 %, v listopadu přitom předpokládala dvojnásobek. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 %.

Globální ekonomika si v letošním roce povede lépe, než se čekalo. Ve svém výhledu to v pondělí uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu ekonomiky zvýšila na 2,9 procenta, zatímco v listopadu předpovídala růst o 2,7 procenta. OECD také varuje před útoky povstalců na obchodní lodě v Rudém moři a jejich dopadem na inflaci.

Česko má to nejhorší za sebou, prohlásil v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj přichází období stability a předvídatelnosti, kdy reálné mzdy porostou, úrokové sazby poklesnou a ekonomika ožije. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to tak optimisticky nevidí. Čechům se podle něj žije špatně, poslední dva roky jsou „katastrofické“. Situaci navíc zhorší konsolidační balíček, míní.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.

Ministerstvo financí očekává horší výsledek ekonomiky, Česko se tak letos pravděpodobně nevrátí na předcovidovou úroveň výkonu národního hospodářství. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto představila 37 návrhů, jak výkon tuzemské ekonomiky zlepšit. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) vláda již řadu doporučení realizuje, do konce volebního období dotáhne například zkrácení doby povolování staveb. Karel Havlíček (ANO) mu v pořadu Události, komentáře oponoval, že se vláda chová příliš rozpočtově, a i když je nezbytné šetřit, je současně třeba se koukat na strukturu HDP.

Pokud není datum vstupu do eurozóny, nemá smysl ani obsazovat místo národního koordinátora pro přijetí unijní měny, podotkla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Stanovení data navíc podle ní vyžaduje širokou politickou shodu, aby příští vláda třeba proces nezastavila. Také náměstek ministra financí Marek Mora míní, že pokud nejsme rozhodnuti o přijetí eura, nemělo by smysl mít koordinátora.

Česká ekonomika letos zesílí o 1,2 procenta, domnívá se ministerstvo financí, podle nějž loni naopak hrubý domácí produkt o 0,6 procenta klesl. Nová resortní prognóza je méně příznivá než předchozí odhad zveřejněný v listopadu, který hovořil pro letošek o téměř dvouprocentním růstu. Naopak optimističtější, než bylo ještě v listopadu, je ministerstvo u inflace. Domnívá se, že se většinu roku bude držet pod třemi procenty, zatímco dřívější predikce hovořila o tom, že zůstane nad touto hranicí. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) zároveň neočekává, že by na letošní růst HDP měl významný vliv loni schválený konsolidační balíček, naopak si od něj slibuje, že pomůže držet pod kontrolou inflaci.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tím zhoršili svůj prvotní odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Meziročně se její hodnota snížila o sedm desetin procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt nižší o půl procenta. Na meziroční pokles měla vliv hlavně nižší spotřeba domácností a úbytek zásob. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Kvůli tvrdým bojům se o ukrajinské Avdijivce někdy mluví jako o druhém Bachmutu. Ruská armáda se snaží už měsíce město obklíčit a přitom ho dále ostřelováním ničí. Ukrajinská vojska mezitím postupují na okupovaném levém břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti. Situaci v Ruskem napadené zemi se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Barbora Maxová a Michal Kubal.