Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu korun, uvedlo ministerstvo financí. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit, konečný návrh musí odeslat Poslanecké sněmovně do konce září. Schillerová očekává ještě drobné úpravy na základě vyjednávání s dalšími členy kabinetu nebo podle zpřesněného odhadu nákladů na obnovitelné zdroje energie. „Budou nějaké dílčí změny, ale neočekávám, že bychom šli nad rámec maximálního deficitu,“ přiblížila.
Ministryně předpokládá, že rozpočtová politika pomůže k hospodářskému růstu, který by měl v dalších letech přispět ke snižování deficitu veřejných financí. To předpokládá i schválený fiskálně-strukturální plán, podle něhož by měl příští rok být celkový deficit veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2028 by měl klesnout na dvě procenta HDP a v dalším roce na 1,6 procenta HDP.
Návrh rozpočtu počítá se zvýšením výdajů většiny rozpočtových kapitol. Nejrychleji se zvyšují u ministerstva průmyslu (MPO) a obchodu a ministerstva obrany (MO). Naopak nejvýraznější pokles ze všech ministerstev zaznamenalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Výdaje MPO by příští rok měly dosáhnout 67,9 miliardy korun, představuje to meziroční nárůst o 24,6 procenta. V podobné proporci se zvyšují výdaje MO, které by měly vzrůst o 23,4 procenta na 191 miliard korun. Ministerstvo obrany tak bude hospodařit s třetí nejvyšší částkou ze všech resortů.
Nejvyšší výdaje by tradičně mělo mít ministerstvo práce a sociálních věcí. V příštím roce dosáhnou 1,026 bilionu korun, zvýší se o 1,6 procenta. Druhá největší je kapitola ministerstva školství, které bude hospodařit s výdaji 287,9 miliardy korun, meziročně o 1,3 procenta více. S nejvýraznějším poklesem výdajů ze všech ministerstev se bude muset vypořádat MMR. Klesnou mu o třetinu na 21 miliard korun.
Hlavní priority rozpočtu
„Hlavními prioritami rozpočtu jsou prorůstové investice ve výši 289,6 miliardy korun, které meziročně z národních zdrojů narůstají o rekordních 47,7 miliardy, stabilizace zdravotní péče díky navýšení rozpočtu o padesát miliard, obrana země vyjádřená bezprecedentní částkou 195 miliard a prorůstová opatření v řádech desítek miliard korun například v energetické či platové politice státu,“ uvedlo na webu ministerstvo financí.
Podle navrženého rozpočtu by investice v příštím roce měly vzrůst o 26,4 miliardy korun na 289,6 miliardy korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by měl vzrůst o 10,6 miliardy korun na 180 miliard, peníze by měly jít zejména na stavbu dálniční a železniční infrastruktury.
Obranné výdaje by měly činit 195 miliard korun, což odpovídá 2,04 procenta HDP. Částku 191 miliard korun přímo v kapitole ministerstva obrany označila Schillerová za unikátní při srovnání s předchozími roky. V posledních třech letech bylo v kapitole ministerstva obrany každoročně vyčleněno zhruba 155 až 160 miliard korun.
O dalším vývoji obranných výdajů bude podle ministryně kabinet ještě jednat. Jak by mohly obranné výdaje vypadat v dlouhodobém horizontu, podle ní bude záviset mimo jiné na vývoji české ekonomiky. Vláda ale podle ministryně musí při stanovování obranných výdajů vycházet z reálných možností státního rozpočtu. Vynakládat v blízké době pět procent HDP na obranu je však podle ní nereálné, pokud Česko nechce zlikvidovat svou ekonomiku.
Deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP, podpořily státy NATO na loňském summitu v Haagu. Dalších 1,5 procenta HDP má jít na širší bezpečnostní oblast, například na infrastrukturu či posílení kyberbezpečnosti.
Prohlubování schodku podle Schillerové nemá alternativu
Návrh rozpočtu na příští rok počítá také s tím, že stát bude nadále namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to dosáhnou osmnácti miliard korun. Návrh rozpočtu počítá s růstem objemu platů o 36 miliard korun. Zahrnuje to zvýšení platů státních zaměstnanců o pět až devět procent a zároveň růst jejich počtu. Podle ministerstva by mělo přibýt 1500 vojáků, 1500 policistů či 285 školních psychologů.
Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021, kdy hospodaření státu v době pandemie covidu-19 skončilo schodkem 419,7 miliardy korun. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 310 miliard korun.
Podle Schillerové ale nemá prohloubení schodku alternativu. Česko by totiž podle ní bez takového kroku zamířilo do ekonomické stagnace a celkové náklady by v konečném důsledku byly vyšší. „Důvod, proč nemůžeme schodky snižovat okamžitě, je jednoduchý. Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu, druhými nejdražšími energiemi v EU, třicetiprocentním poklesem reálných platů nebo účetními podvody za více než padesát miliard korun,“ sdělila ministryně.
Schillerová také kritizovala bývalou vládu Petra Fialy (ODS). Napravit „veškeré škody“ po minulé vládě nebylo podle ministryně v rámci rozpočtu na letošní rok časově ani technicky možné. „Jen rozpočtový výhled SFDI, který jsme zdědili, znamenal jeho podfinancování o neuvěřitelných sto miliard korun, což by znamenalo úplný kolaps dopravy v Česku,“ dodala Schillerová.
Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) ještě před pondělím jednání kabinetu avizoval, že Motoristé návrh rozpočtu i přes zvýšení deficitu podpoří, i když v předvolební kampani slibovali konsolidaci veřejných financí. Postupné snižování schodku budou chtít prosadit v dalších letech. Poslanec Miroslav Ševčík (za SPD) podobně jako Schillerová kritizoval bývalou vládu. „Čtyřnásobné ceny energií, kumulovaná inflace blížící se čtyřiceti procentům a rozpočty, které neodpovídaly realitě. To je ‘dědictví’, které nám předchozí vláda zanechala,“ napsal.
Opozice návrh rozpočtu kritizuje
Opoziční strany plánovaný schodek na příští rok v pondělí označily za nezodpovědný či za „politický zločin“. „Tohle už není neschopnost hospodařit. To je vědomé zadlužování země na účet těch, kteří ještě nemohou hlasovat, zato budou platit účty za tenhle finanční marasmus. Po nás potopa,“ napsal v reakci předseda ODS Martin Kupka, podle něhož tuzemsko v současnosti nečelí covidu ani žádné katastrofě. „Jedinou katastrofou je (premiér) Andrej Babiš (ANO) s Alenou Schillerovou (ANO) u kormidla,“ dodal.
Podle šéfa STAN Víta Rakušana se „rekordním zadlužováním ještě ze žádné země lepší místo k životu nestalo“. „V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný,“ míní. Podle předsedy Starostů je potřeba z rozpočtu škrtnout předvolební dárečky za desítky miliard a najít politickou odvahu k debatě o tom, jak nahradit výpadek za zrušení superhrubé mzdy. „Jen kosmetickými škrty a spoléháním na ekonomický růst zdravých veřejných financí nedosáhneme,“ dodal.
Plánovaný schodek nedává v době růstu smysl ani podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba. „Povede ke zdražování, dramatickému nárůstu úroků ze státního dluhu a k poklesu životní úrovně lidí. Místo řešení problému vláda strká hlavu do písku,“ myslí si.
První místopředseda lidovců Benjamin Činčila pokládá schodek za nezodpovědný. „Vymlouvání se na kohokoli je ubohost,“ uvedl. Šéf strany Jan Grolich upozornil, že není covid-19, energetická krize či válka. „A je tu navržená nějaká reforma, která nás z těch dluhů vyvede? Pokud tento rozpočet projde, je to velký problém nás všech,“ varoval.
Politici TOP 09 o rozpočtu hovoří jako o politickém zločinu ministryně financí. „ANO řídí stát jako firmu... ale do insolvence. Schodek, který měl být hluboko pod 400 miliardami, nakonec skončil na baťovských 389 miliardách. A tohle prožírání zaplatíme všichni, i s úroky,“ napsal šéf strany Matěj Ondřej Havel.
Komentáře odborníků
Pro Hospodářskou komoru je podle jejího prezidenta Zdeňka Zajíčka (ODS) navrhovaný deficit ve výši 389 miliard korun překvapivý. „Mysleli jsme si, že bude nižší,“ podotkl s tím, že jakékoliv zadlužování veřejných rozpočtů může mít dva efekty.
„Jedním z nich je, že se bude muset na splácení dluhu vydělat a může to mít dopad do daňového systému a větších příjmů státního rozpočtu. A to by se podnikatelů samozřejmě dotýkalo bezprostředně, byť v tuto chvíli vláda říká, že na daně sahat nebude. Anebo se budou muset dluhy splácet v budoucnosti. A to samozřejmě zase může ovlivňovat klíčové strategické investice, které Česká republika potřebuje,“ sdělil.
Ekonom Aleš Bělohradský z Centra veřejných financí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy řekl, že návrh rozpočtu překonává nejhorší obavy, které ekonomové vyjadřovali. Deficit je podle něho výrazně vyšší, než by měl být. „Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí ekonomika v posledních letech, tak bychom se měli bavit o polovičním schodku, a ne o schodku, který atakuje čtyři sta miliard korun,“ míní.
To, že je schodek takto vysoký, je podle něj politická preference, a nikoliv ekonomická nevyhnutelnost. „Je to směřování této vlády. Znamená to, že se nehledají úsporná opatření v tom rozsahu, v jakém by se mohla hledat. Znamená to, že se nehledají opatření na příjmové straně (…) a vše se řeší navyšováním schodku a navyšují se výdaje v podstatě ve všech oblastech,“ poznamenal.
Podle analytiků oslovených agenturou ČTK je navržený schodek překvapivě vysoký. „Hrozí, že si jako společnost definitivně zvykneme na mamutí deficity v normálních ekonomických časech. To je z dlouhodobého pohledu zaručená cesta ke státnímu bankrotu,“ míní analytik Investiky Vít Hradil.
Analytik UniCredit Bank Martin Komrska připomněl, že zvýšené dluhové financování vládních institucí označovala Česká národní banka (ČNB) za jedno z hlavních proinflačních rizik. Uvolněná rozpočtová politika vlády může podle něj nakonec přispět k tomu, že bude ČNB dál zvyšovat úrokové sazby, což by zdražilo financování i soukromému sektoru.
