Vít Hradil

Inflace v Česku v září mírně zrychlila. Spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve srovnání se srpnem ale ceny v září klesly o 0,4 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali, mírně však překročil letní předpoklad České národní banky (ČNB).

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Důvěra v českou ekonomiku v září po dvouměsíčním poklesu vzrostla. Ve srovnání se srpnem se zvýšila o 3,3 bodu na 97 bodů. Optimističtější byli spotřebitelé i firmy. Důvěra podnikatelů se navíc zvýšila ve všech odvětvích, což se stalo naposledy v dubnu 2023, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je důvěra vyšší, loni v září byla pod devadesáti body.

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) chválí, že návrh počítá s historicky nejvíce penězi na investice. Pro Piráty návrh rozpočtu není přijatelný, předseda Ivan Bartoš kritizuje absolutní rezignaci na program výstavby bydlení. Podle ekonomů je návrh kompromisem mezi snahou snižovat deficit a podporovat růst ekonomiky.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 2,2 procenta, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace tak byla o 0,2 procentního bodu vyšší než v červnu, což je více, než očekávali analytici. Ti předpokládali, že v červenci se dvouprocentní meziroční inflace zopakuje. Důvodem mírného nárůstu inflace je zpomalení zlevňování potravin. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červenci o 0,7 procenta, zejména kvůli zdražení dovolených s komplexními službami.

Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 3,8 procenta, v červnu i květnu činila 3,6 procenta. Lidí bez práce bylo ke konci července 283 011, oproti předchozímu měsíci o 10 327 více. Volných pracovních míst bylo osmý měsíc za sebou méně než zájemců o práci, oproti předchozímu měsíci jich ubylo 1526 na 262 026. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Loni v červenci byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu nižší, tedy 3,5 procenta.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vývoj mírně zaostal za odhady analytiků, kteří čekali vyšší růst.

Zavedení EET patřilo mezi stěžejní projekty kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí a pozdější premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli pandemii koronaviru byla EET pozastavena. Současná vláda ji přijetím novely zákona zrušila, zcela evidence skončila počátkem roku 2023.

Meziroční pokles stavební výroby v Česku po dubnovém zpomalení letos v květnu zrychlil na 6,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Meziměsíčně stavební produkce v květnu klesla o 5,1 procenta. Také průmyslová produkce zrychlila meziroční propad, a to na 3,2 procenta, v dubnu se snížila o 0,4 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu nižší o 2,2 procenta.

Meziroční inflace v Česku v květnu zpomalila na 2,6 procenta z dubnových 2,9 procenta. Důvodem bylo hlavně zlevnění potravin. Rostly naopak náklady na bydlení. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Finanční trh podle analytiků očekával méně výrazné zpomalení.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Po dvou měsících růstu mezi spotřebiteli i podnikateli mírně meziměsíčně klesla důvěra v českou ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry se v porovnání s dubnem snížil o šest desetin bodu na 96,4 bodu, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na to, že je důvěra stále vyšší než před rokem, a květnový výsledek mají za jednorázový výkyv.

Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.

Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na 5,25 procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Rozhodnutí o snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo podle guvernéra ČNB Aleše Michla jednomyslné. Prognóza počítá s dalším snižováním sazeb. ČNB také zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 1,4 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 288 623 lidí, o 7484 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně zvýšil o 81 na 268 660. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 dosahovala 3,7 procenta.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nově zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala Česká národní banka (ČNB).

Průmysl je v Česku tradičně velmi důležitou částí hospodářství a významně přispívá k jeho prosperitě. Poslední roky ho však stále víc oslabují. Nejdříve udeřilo covidové období, po něm následovaly energetická krize, rusko-ukrajinská válka a sílící tlak Evropské komise nazvaný Green Deal (Zelená dohoda). Jak se může průmysl dál vyvíjet?

Prezident Petr Pavel opět rozvířil v Česku debatu o euru, když v novoročním projevu vyzval k jeho přijetí. Většina odborníků se shoduje, že ekonomické výhody evropské měny nebudou tak veliké, například firmy díky ní ale mohou snížit své náklady. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pak jeho přijetí považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii, uvedl v pořadu 90' ČT24.

Průmyslová výroba v tuzemsku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září to bylo o téměř pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů, informoval ve své zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, hodnota nových zakázek však meziročně klesla o čtyři procenta.

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Část firem v Česku se i nadále potýká s nedostatkem zaměstnanců. Některé tak nemůžou rozšiřovat výrobu nebo přijímat víc nových zakázek. Problém je v tom, že pozice, které firmy chtějí obsadit, lidé vykonávat nechtějí. Zájem nemají například kvůli fyzické náročnosti nebo nízké prestiži. Často také mají jiné představy než zaměstnavatel o rozdělení času mezi práci a další aktivity.

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak meziročně zvýšilo a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.