Zavedení EET patřilo mezi stěžejní projekty kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD). Zákon prosadil tehdejší ministr financí a pozdější premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli pandemii koronaviru byla EET pozastavena. Současná vláda ji přijetím novely zákona zrušila, zcela evidence skončila počátkem roku 2023.
EET fungovala jen několik let. Kvůli koronaviru byla pozastavena, pak zrušena
Do elektronické evidence tržeb se během jejího fungování zapojilo přes dvě stě tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali na dvacet miliard účtenek. Zastánci evidence tvrdí, že stát měl díky EET přehled o tržbách a lépe bránil šedé ekonomice, expremiér Babiš v minulosti třeba uvedl, že evidence narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než pětatřicet miliard korun. Podle odpůrců exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů.
Aktuální zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu zaměřená na peníze vynaložené státem na opatření proti daňovým únikům uvádí, že zrušením EET v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Podle současného vedení ministerstva financí ale šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos je navíc podle resortu sporný.
Náklady ze strany státu i podnikatelů nelze opomenout ani podle makroekonomického analytika Raiffeisenbank Martina Krona. „Navíc v dalších letech by se efekt EET snižoval, protože ze zákona bylo možné evidovat pouze hotovostní tržby, ale mezi Čechy začíná výrazně růst obliba bezhotovostního styku,“ zdůraznil.
Nad otázkou, jestli byl efekt EET dostatečně silný, se zamýšlí i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Zatímco ještě v roce 2015 odhadovalo ministerstvo financí dodatečný daňový výnos až na osmnáct miliard korun ročně, nyní to samé ministerstvo tvrdí, že systém EET vydělá řádově méně, dokonce sotva dost na to, aby zaplatila své vlastní náklady. Zda tento evidentní rozpor vyplývá z postupného ústupu hotovostních plateb, jiné metodiky výpočtu nebo z jiného politického vedení ministerstva, se bohužel zřejmě nikdy nedozvíme,“ uvedl. Podle něj se ovšem zdá být pravděpodobné, že původní odhad byl poněkud nadhodnocený a skutečný přínos EET byl násobně menší, než si tehdejší vláda slibovala.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka se samostatný vliv EET měří obtížně, protože zároveň s ním začala finanční správa používat také kontrolní hlášení. „Působení obou nástrojů vedlo k tomu, že se objem skrytého nevybraného DPH snížil ze sedmdesáti miliard korun v roce 2016 na třicet v roce 2022,“ podotkl. Digitální kontrolní nástroje pro sledování tržeb se podle něj v zemích EU postupně stávají standardem a pomáhají vládám zlepšovat daňovou transparentnost a výběr daní. „V tomto duchu je zrušení EET v Česku krokem zpět,“ doplňuje.
Schvalování zákona o EET provázely obstrukce
Inspiraci k elektronické evidenci tržeb našlo ministerstvo financí pod Babišovým vedením v Chorvatsku, kde bylo podobné opatření zavedeno v roce 2013.
Sobotkova koaliční vláda sociální demokracie, ANO a KDU-ČSL si od zavedení EET slibovala omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicoví politici před spuštěním evidence upozorňovali na to, že systém znevýhodní hlavně drobné živnostníky, kterým ztíží práci a zvýší výdaje.
Schvalování zákona o EET provázely ve sněmovně obstrukce opozice. Zákon přijala Sobotkova vláda v červnu 2015, platit měl od ledna 2016. Termín se ale několikrát odkládal. Závěrečné čtení v dolní komoře bylo završeno až v únoru 2016.
EET nabíhala v jednotlivých etapách, 1. prosince 2016 začala platit pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Součástí EET byla účtenková loterie, ministerstvo financí tak chtělo více motivovat zákazníky k přebírání účtenek.
Start třetí fáze byl naplánován na 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli do evidence zapojit vybraní řemeslníci. Ústavní soud ale v prosinci 2017 začátek třetí a čtvrté etapy zrušil. Podle soudu nebyly protiústavní, ale mohly by začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.
Vláda v reakci na rozhodnutí ústavních soudců připravila novelu, která kromě rozšíření EET na další obory umožňovala části podnikatelů evidovat tržby bez připojení k internetu pomocí papírových účtenek. Třetí i čtvrtá vlna EET měla být spuštěna od 1. května 2020.
Pandemie koronaviru nasměrovala EET k zániku
Kvůli pandemii koronaviru, která vypukla na jaře 2020, byla EET nejprve do konce roku 2022 přerušena, a žádný podnikatel tak nemusel své tržby evidovat, mohl tak ale činit dobrovolně. Po volbách na podzim 2021 ale začalo být zřejmé, že projekt pravděpodobně skončí, neboť nová vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN deklarovala v koaličním programu zrušení EET. Příslušná novela byla přijata koncem roku 2022, EET tak zcela skončilo se začátkem roku 2023.
Vracíme se do starých časů ODS, kdy se zase budou ptát, jestli to chcete na fakturu nebo bez faktury, zase se bude podvádět.
Zástupci ANO trvají na tom, že jeden ze stěžejních projektů jejich předsedy Andreje Babiše ještě jako ministra financí narovnal podnikatelské prostředí a vynesl státu dost peněz. Nynější koaliční vláda Petra Fialy (ODS) naopak tvrdí, že elektronická evidence tržeb představuje jen zátěž pro podnikatele, přínosy pro stát zpochybňuje.
Podnikatelé přestanou být sprostými podezřelými, kteří se musí 24 hodin denně sedm dní v týdnu vyviňovat a dokazovat státu, že nešvindlují, že nešidí.
Zavedení EET od počátku podporovala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR stejně tak jako Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu. Jednoznačným cílem bylo podle nich narovnání podnikatelského prostředí zejména v segmentu gastronomie.
Zrušení EET byl podle generální ředitelky AMSP ČR Evy Svobodové chybný krok, který způsobil to, co potvrdil NKÚ – ztrátu kontroly nad daňovými úniky. „Stát sice předpokládá, že postupně dojde k omezení hotovostních plateb, ale praxe ukazuje dost podstatný nárůst plateb ‚cash only‘, pro které není důvod,“ uvedla. „Absurdní například je, že hotely na Lipně nepřijímají v restauracích platební karty s argumentací, že poplatek pět až sedm procent je pro ně moc, ale ubytování realizují přes Booking, kde je poplatek čtrnáct procent,“ poznamenala.