Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvedl ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí (MF) šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos EET je navíc podle resortu sporný.
Zrušením EET ztratil stát významný nástroj, míní NKÚ. Bylo to drahé, tvrdí ministerstvo
3 minuty
Dopady zrušení EET
Stát v roce 2016 zavedl dva nástroje proti daňovým únikům. Prvním bylo kontrolní hlášení a druhým právě EET. Evidence tržeb však byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce roku 2022 a stala se fakticky dobrovolnou. Od ledna 2023 ji pak zákon zrušil.
„Již v roce 2022, kdy vláda o zrušení rozhodla, bylo ze strany MF jasně konstatováno, že ač půjde o ztrátu jednoho z řady kontrolních nástrojů, jde z hlediska veřejných rozpočtů o finančně efektivní řešení,“ reagovalo ministerstvo na kontrolu. Rozpočtový přínos zmiňovaný ve zprávě NKÚ pokládá za sporný. Podle resortu je pravděpodobné, že by se postupem let přínos EET blížil nule, případně by byl záporný, a to hlavně kvůli poklesu hotovostních operací, kterých má být v roce 2025 podle odhadů proti bezhotovostním platbám jen asi pětina.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na sociální síti X také uvedl, že EET naopak vláda Andreje Babiše (ANO) začala zneužívat ke šmírování podnikatelů, které navíc evidence stála přes dvě miliardy korun.
Zrušit EET byl zločinecký počin, míní Havlíček
Stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček označil v reakci na zprávu NKÚ rozhodnutí nynější vlády o zrušení EET za zločinecký počin. Podle něj tento krok okradl stát i slušné firmy. Hnutí ANO chce v případě svého návratu do vlády v upravené podobě evidenci tržeb obnovit.
NKÚ uvádí, že finanční správa během šesti let odhalila prostřednictvím kontrolního hlášení přes deset milionů rizikových transakcí. Doměřila téměř jedenáct miliard korun na DPH. Generální finanční ředitelství (GFŘ) vynaložilo na systém kontrolních hlášení, která musí podávat plátci DPH, v letech 2015 až 2022 celkem 257,6 milionu. Kontrolní úřad vyhodnotil tyto peníze jako účelně vynaložené. Mezi nejčastější zjištění patřilo uplatňování odpočtu DPH z fiktivních faktur. V řadě případů také podnikatelé neprokázali, že nákupy zboží nebo služeb použili pro svoji ekonomickou činnost.
Prostřednictvím EET doměřila finanční správa v letech 2017 až 2019 na daních z příjmů a na DPH 652 milionů. „Následným zrušením EET v lednu 2023 ztratili správci daně jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků, v případě DPH pro odhalování daňových subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci,“ stojí ve zprávě NKÚ. Původně byl tento limit jeden milion korun, od loňského roku se zvýšil na dvojnásobek.
Z tisíců subjektů na dvacet
Finanční správa v letech 2017 až 2022 s využitím dat z EET zaregistrovala k DPH 7167 daňových subjektů, které překročily zákonný limit. V letech 2017 až 2019 šlo průměrně o 2076 subjektů ročně. Po pozastavení EET v letech 2021 a 2022 poklesl počet nových registrací jen asi na dvacet ročně. Na zavedení a provoz EET vynaložily ministerstvo financí, GFŘ a Generální ředitelství cel v letech 2015 až 2023 celkem 2,24 miliardy korun, sdělil NKÚ. Z celkového počtu daňových subjektů přihlášených k EET tvořili více než 50 procent plátci DPH.
Ministerstvo financí dodalo, že se snižujícím se podílem hotovostních plateb, na které byla EET zaměřena, by klesal i přínos tohoto nástroje při odhalování daňových úniků. „Stát má jako daňový správce řadu dalších nástrojů, jak s těmito úniky účinně bojovat, ať už jsou to například kontrolní hlášení, anebo analytická a vyhledávací činnost,“ ujistilo ministerstvo.
