Daňové úniky

Účtenky vykázané několika subjekty zároveň dosáhly hodnoty v řádu desítek milionů, řekla generální ředitelka Finanční správy České republiky (FS) Simona Hornochová. S ekonomem Petrem Jánským z Univerzity Karlovy hovořila Otázkách Václava Moravce o možnostech zlepšení daňového systému a jeho nedokonalostech, které umožňují daňové úniky. Dotkli se i regulace kryptoaktiv nebo odstranění švarcsystému.

Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvedl ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí (MF) šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos EET je navíc podle resortu sporný.

Kriminalisté ze Zlínského kraje ve spolupráci s krajským státním zastupitelstvím rozkryli daňové úniky za více než pětaosmdesát milionů korun. Případ prověřovali od roku 2019. Ze zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve formě spolupachatelství obvinili osmnáct lidí a pět právnických osob.

Filipínský soud osvobodil novinářku a držitelku Nobelovy ceny míru, Marii Ressaovou. Podle něj se nedopustila daňových úniků, ze kterých byla obviněna za vlády bývalého prezidenta Rodriga Duterteho. Právě toho Ressaová ve svém nezávislém médiu systematicky kritizovala.

Krajský soud v Ostravě uložil Radovanu Jedinákovi, komplici hlavního organizátora obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny, trest 4,5 roku vězení. Podle obžaloby působil v nižších patrech Březinovy zločinecké organizace a podílel se na krácení daní. U soudu přiznal vinu a uzavřel dohodu se žalobcem. Rozsudek ještě není pravomocný, obžalovaný si ponechal lhůtu na rozmyšlenou. Odvolat se ale s ohledem na dohodu může jen ve vztahu k výši trestu.

Odvolací soud ve Francii vyměřil největší švýcarské bance UBS pokutu 1,8 miliardy eur (45,7 miliardy korun) za to, že pomáhala bohatým klientům vyhýbat se placení daní. Podle původního verdiktu z roku 2019 měla zaplatit pokutu rekordních 4,5 miliardy eur (v přepočtu 114 miliard korun).

Kauce 150 milionů korun složená za odsouzeného podnikatele Sahrama Zadeha propadla státu. V úterý o tom nepravomocně rozhodl Krajský soud v Brně. Podle něj Zadeh opakoval trestnou činnost. Díky kauci se dostal na začátku roku 2016 z vazby, složila ji rodina a jeho blízcí. Soud ho na konci října poslal na devět let do vězení v kauze miliardových daňových úniků. Šlo o souhrnný trest. Už dříve dostal osm let za ovlivňování svědků. Zadeh je od pátku podmíněně na svobodě.

Státy Evropské unie se v úterý večer dohodly s Evropským parlamentem (EP) na nových pravidlech, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům velkých firem. Společnosti podnikající ve více státech budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních ve všech jednotlivých zemích. Nevládní organizace jako Transparency International směrnici kritizovaly jako neúčinnou, neboť se nevztahuje na většinu zemí světa.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Bývalý španělský král Juan Carlos I., který v srpnu opustil zemi kvůli vyšetřování z korupce a daňových úniků, doplatil daň z dosud nezdaněných příjmů. O úhradě téměř 680 tisíc eur (17,9 milionu korun) informovala právní kancelář, která bývalého panovníka zastupuje.

Podnikatel Shahram Zadeh projevil v daňové kauze, kterou projednává brněnský krajský soud, zájem dohodnout se na vině a trestu. Záležet ale bude na tom, do jaké míry dozná vinu a bude akceptovat trest, a zda případnou dohodu schválí soud, řekl dozorující státní zástupce Aleš Sosík. Termíny hlavních líčení v případu jsou nyní vypsány do konce března 2021. Zadeh vinu dosud popíral.

Americký prezident Donald Trump v deseti z uplynulých patnácti let neplatil žádné daně z příjmů, píše The New York Times s odvoláním na daňové záznamy, které prý získal. V roce svého zvolení i následujícím podle listu zaplatil na federální dani z příjmů pouze 750 dolarů (zhruba 17 500 korun). Prezident informace odmítl jako lež. Svá daňová přiznání však dlouhodobě odmítá zveřejnit jako první prezident po mnoha letech.

Policie obvinila dalšího člověka kvůli údajnému krácení daní. Celkem tedy stíhá již 24 lidí, kteří podle vyšetřovatelů připravili stát o více než čtvrt miliardy korun. Dva z obviněných, které policie považuje za organizátory předpokládané skupiny, skončili ve vazbě. Kdyby je případný soud uznal vinnými, hrozilo by jim až dvanáct let vězení.

Razii kvůli podezření z daňových úniků provádí policie a celní správa na zhruba šedesátce míst v Česku. Upozornil na to server Neovlivní.cz, podle nějž by celková škoda měla být v řádu stovek milionů korun. Dosud policisté zadrželi dvaadvacet lidí. Případ dozoruje tým Lenky Bradáčové.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhli obžalovat 23 lidí a jednu firmu z daňových úniků a praní špinavých peněz. Skupina podle detektivů fiktivními obchody s reklamními službami připravila stát zhruba o 415 milionů korun. Na webu policie o tom informoval mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Stíhaným hrozí v případě odsouzení tresty od pěti do deseti let vězení.

Bývalý šéf volebního týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa Paul Manafort byl odsouzen ke 47 měsícům vězení za daňové a bankovní podvody. Federální soudce ve Virginii také nařídil Manafortovi zaplatit pokutu ve výši 50 tisíc dolarů (asi 1,1 milionu korun) a vrátit částku více než 24 milionů dolarů (asi 549 milionů korun). Od trestu se má Manafortovi podle soudce odečíst čas, který již strávil ve vězení, kde je od loňského června. Podle prezidenta Donalda Trumpa verdikt ukázal, že žádná tajná spolupráce jeho volebního týmu s Ruskem neexistovala.