Účtenky vykázané několika subjekty zároveň dosáhly hodnoty v řádu desítek milionů, řekla generální ředitelka Finanční správy České republiky (FS) Simona Hornochová. S ekonomem Petrem Jánským z Univerzity Karlovy hovořila Otázkách Václava Moravce o možnostech zlepšení daňového systému a jeho nedokonalostech, které umožňují daňové úniky. Dotkli se i regulace kryptoaktiv nebo odstranění švarcsystému.
Každá pobočka finanční správy je nově vybavena přístrojem na skenování účtenek, aby je v daňovém přiznání mohl vykázat pouze jeden plátce daně. Hornochová totiž upozornila, že na internetu je možné nakoupit doklady o zaplacení, které následně vykáže víc lidí nebo firem. „Považuji to za obrovskou drzost,“ prohlásila.
Už po první vlně kontrol činí hodnota těchto účtenek více než 122 milionů korun. „Každý spoléhal na to, že správce daně nemá možnosti, aby z těch malých účtenek taková čísla nasbíral,“ řekla ředitelka FS.
„Jedině digitalizace je záchrana státní správy do budoucna,“ míní Hornochová. „Pokud někdo říká, že potřebujeme zlepšit výběr daní, tak by také měl investovat do toho, aby Finanční správa neměla informační technologie jako – s odpuštěním – za krále Klacka,“ dodala.
Podle Jánského FS na efektivnějším výběru daní pracuje, je ale potřeba provést i systémové změny. „Celý systém je složitý, je málo digitalizovaný a má příliš mnoho výjimek,“ popsal. „Před volbami, když je potřeba přijít s konkrétními návrhy daňových změn, politici často nechtějí navrhovat zvýšení sazeb nebo rušení výjimek. Místo toho říkají: Zvýšíme výběr,“ podotkl Jánský.
Regulace kryptoaktiv
V českém daňovém systému podle Jánského chybí mimo jiné regulace kryptoaktiv, která popsal jako důležitou a stále rostoucí součástí ekonomiky. „Chybí nám tady základy,“ míní. „Slyším to ze strany těch, kteří by to chtěli danit správně, i ze strany těch, co podnikají a používají kryptoaktiva. Ta regulace je teď nedostatečná.“
Hornochová upozornila, že právo pohlíží na kryptoaktiva jako na věc místo toho, aby je klasifikovalo jako finanční nástroj nebo platební prostředek. „Když poskytnu nějakou službu a dostanu za to kryptoaktiva, tak to není platba, protože jsem dostala věc, takže to se nezdaňuje,“ upozornila. „Musíme vyřešit, co přesně kryptoaktiva jsou, aby se mohla vytvořit smysluplná pravidla, aby se to dalo danit,“ dodala.
Švarcsystém
Podle Jánského je dalším nedostatkem českého daňového systému takzvaný švarcsystém. Dodal, že existují nástroje, regulace a změny legislativy, které by vedly k jeho konci, ale politici je nechtějí využít. Jedna z věcí, která by tomu pomohla, je podle něj přiblížení výše odvodů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), pro některé z nich jsou totiž „extrémně nízké“, míní ekonom.
Je to podle něj dané například tím, že výdajové paušály, kterými lze v daňovém přiznání vykázat náklady, jsou příliš vysoké. Sám popsal svou vedlejší činnost, při které platí daně jako OSVČ. „Neuplatním si reálné náklady, které by byly pět až deset procent, ale uplatním si šedesátiprocentní výdajový paušál. Tím se mi velmi snižuje formální zisk pro daňové účely, přičemž reálný zisk je mnohem vyšší, protože tak vysoké výdaje nemám,“ dodal Jánský.
Hornochová upozornila, že se jedná o politický parametr, který je „extrémně citlivý“. Zmínila v této souvislosti výnos Nejvyššího soudu České republiky, ze kterého podle ní plyne, že dokud není v legislativě sjednocená výše odvodů pro zaměstnance a OSVČ, tak Nejvyšší soud bude respektovat volbu lidí mezi těmito dvěma systémy, pokud je to logické v rámci konkrétní profese.
