Europoslanci schválili regulaci pro kryptoměny

Evropský parlament (EP) ve čtvrtek drtivou většinou schválil nařízení MiCA, což jsou pravidla regulace kryptoměnových trhů. Je to první ucelenější sada předpisů pro kryptoměnové odvětví na světě, uvedla agentura Reuters. EP schválil i další opatření, která se v odvětví kryptoměn zaměřují na boj proti praní špinavých peněz.

Převody virtuálních aktiv, jako jsou bitcoiny, dosud evropská legislativa o finančních službách nijak neupravovala. Nyní pro regulaci MiCA (Markets in Crypto-assets) hlasovalo 517 europoslanců, 38 jich bylo proti a 18 se hlasování zdrželo.

Schválená pravidla budou platit od poloviny příštího roku. Požadují, aby se firmy, které v Unii nabízejí služby v odvětví kryptoměn, registrovaly a poskytly přesné údaje o své identitě. Pak získají licenci od regulačních orgánů EU. Pravidla už dříve schválily unijní státy.

„Díky regulaci MiCA získalo evropské odvětví kryptoaktiv regulační průhlednost, kterou země jako Spojené státy nemají,“ prohlásil europoslanec Stefan Berger z frakce Evropské lidové strany (PPE), který zákon předkládal. Dodal, že tak EU získá konkurenční výhodu.

„Doufám, že by se naše pravidla mohla stát vzorem pro další země,“ řekla ve středu v debatě o souboru opatření eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová.

EP také hlasoval poměrem 529 ku 29 pro samostatná opatření známá jako nařízení o převodu finančních prostředků. Ta vyžadují, aby provozovatelé kryptoměnových služeb identifikovali své zákazníky tak, aby zabraňovali praní špinavých peněz.

Dojde k pročištění trhu?

„Zavedení pravidel MiCA bude mít za následek určité pročištění trhu, protože obchodníci s kryptem a různé bitcoinové směnárny a burzy budou moci fungovat na základě povolení. Zároveň by mohly investice do kryptoměn získat větší důvěru mezi širokou veřejností,“ dodal ředitel české společnosti Bit.plus Martin Stránský.

Podle analytika XTB Štěpána Hájka se prostoru kryptoaktiv dostává jasných pravidel hry, které mají především ochránit uživatele. „Rozhodnutí pro jeden z největších trhů v EU může podpořit další postup regulace ve Spojených státech, kde jsme se výraznější regulace zatím nedočkali,“ uvedl Hájek. Připomněl, že kroky europarlamentu přichází po loňském krachu burzy FTX a následně nucenému uzavření dvou plně regulovaných kryptobank ve Spojených státech. „Pro celý trh je regulace velmi dobrou zprávou, jelikož se spekulovalo o úplném zákazu kryptoměn,“ dodal Hájek.

Na cenu největších kryptoměn nebude mít podle Hájka rozhodnutí o regulaci bezprostřední dopad. Postupem času by ale u některých kryptoměn mohlo dojít k tlumenějšímu růstu, jelikož větší regulace podle něj zamezí manipulaci s cenou a dalším podivným praktikám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...