Europoslanci schválili regulaci pro kryptoměny

Evropský parlament (EP) ve čtvrtek drtivou většinou schválil nařízení MiCA, což jsou pravidla regulace kryptoměnových trhů. Je to první ucelenější sada předpisů pro kryptoměnové odvětví na světě, uvedla agentura Reuters. EP schválil i další opatření, která se v odvětví kryptoměn zaměřují na boj proti praní špinavých peněz.

Převody virtuálních aktiv, jako jsou bitcoiny, dosud evropská legislativa o finančních službách nijak neupravovala. Nyní pro regulaci MiCA (Markets in Crypto-assets) hlasovalo 517 europoslanců, 38 jich bylo proti a 18 se hlasování zdrželo.

Schválená pravidla budou platit od poloviny příštího roku. Požadují, aby se firmy, které v Unii nabízejí služby v odvětví kryptoměn, registrovaly a poskytly přesné údaje o své identitě. Pak získají licenci od regulačních orgánů EU. Pravidla už dříve schválily unijní státy.

„Díky regulaci MiCA získalo evropské odvětví kryptoaktiv regulační průhlednost, kterou země jako Spojené státy nemají,“ prohlásil europoslanec Stefan Berger z frakce Evropské lidové strany (PPE), který zákon předkládal. Dodal, že tak EU získá konkurenční výhodu.

„Doufám, že by se naše pravidla mohla stát vzorem pro další země,“ řekla ve středu v debatě o souboru opatření eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová.

EP také hlasoval poměrem 529 ku 29 pro samostatná opatření známá jako nařízení o převodu finančních prostředků. Ta vyžadují, aby provozovatelé kryptoměnových služeb identifikovali své zákazníky tak, aby zabraňovali praní špinavých peněz.

Dojde k pročištění trhu?

„Zavedení pravidel MiCA bude mít za následek určité pročištění trhu, protože obchodníci s kryptem a různé bitcoinové směnárny a burzy budou moci fungovat na základě povolení. Zároveň by mohly investice do kryptoměn získat větší důvěru mezi širokou veřejností,“ dodal ředitel české společnosti Bit.plus Martin Stránský.

Podle analytika XTB Štěpána Hájka se prostoru kryptoaktiv dostává jasných pravidel hry, které mají především ochránit uživatele. „Rozhodnutí pro jeden z největších trhů v EU může podpořit další postup regulace ve Spojených státech, kde jsme se výraznější regulace zatím nedočkali,“ uvedl Hájek. Připomněl, že kroky europarlamentu přichází po loňském krachu burzy FTX a následně nucenému uzavření dvou plně regulovaných kryptobank ve Spojených státech. „Pro celý trh je regulace velmi dobrou zprávou, jelikož se spekulovalo o úplném zákazu kryptoměn,“ dodal Hájek.

Na cenu největších kryptoměn nebude mít podle Hájka rozhodnutí o regulaci bezprostřední dopad. Postupem času by ale u některých kryptoměn mohlo dojít k tlumenějšímu růstu, jelikož větší regulace podle něj zamezí manipulaci s cenou a dalším podivným praktikám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...