V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
Protože jsou pracovníci gig ekonomiky klasifikováni jako osoby samostatně výdělečně činné, nikoli jako zaměstnanci, platformy nemají povinnost dodržovat zákonnou minimální mzdu – a právníci, kteří radí řidičům a kurýrům, uvádějí, že některé ji v současnosti skutečně nedodržují.
Litva je nyní nucena se s touto realitou vypořádat, protože pracuje na začlenění směrnice EU o práci na platformách do svého vnitrostátního práva do 2. prosince tohoto roku. Tato legislativa má zlepšit podmínky pro lidi pracující prostřednictvím aplikací, jako jsou Bolt a Wolt.
Ministerstvo sociálního zabezpečení a práce vypracovalo novelu zákoníku práce, která by stanovila, kdy má být pracovník platforem považován za zaměstnance, a ne za samostatně výdělečně činnou osobu.
Zástupci pracovníků návrhy obecně vítají – ale jedno z kritérií, které by vedlo k této klasifikaci, zasahuje do praxe, na které platformy v současnosti stojí, a ty proti tomu spolu s ministerstvem hospodářství a inovací brojí.
Otázka se třemi možnostmi
V současnosti jsou lidé pracující prostřednictvím platforem považováni za samostatně výdělečně činné partnery nebo nezávislé dodavatele, nikoli za zaměstnance. Podle navrhovaných změn by se to mělo změnit – osoba by byla klasifikována jako pracovník platformy, pokud by postrádala alespoň jedno ze tří stanovených práv.
První dvě jsou poměrně nekontroverzní: právo svobodně si volit, kdy pracovat a kolik zakázek přijmout, a právo nabízet podobné služby nezávisle i jiným klientům.
Třetí bod je tím, kde se vytyčila hranice sporu. Pokud pracovník na volné noze nemá právo vyjednávat o své mzdě, tedy pokud je tato mzda stanovena jednostranně algoritmem platformy, a pokud před rozhodnutím o přijetí zakázky nemá k dispozici všechny podrobnosti o ní, včetně adresy, vzdálenosti a ceny, pak by byl tento pracovník klasifikován jako zaměstnanec, nikoli jako nezávislý dodavatel.
Ministerstvo sociálního zabezpečení a práce uvádí, že tato kritéria vzešla z osmi kol jednání v rámci Trojstranné rady, v níž jsou zastoupeny vláda, zaměstnavatelé a odbory.
„Při rozhodování o tom, zda by osoba pracující na platformě měla být klasifikována jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná, se posuzují především konkrétní okolnosti – nikoli to, co strany uvedly ve smlouvě. K určení správného pracovního statusu se použijí kritéria zákoníku práce a další ukazatele. Platí zde další důležitý princip: Pokud osoba nemá alespoň jedno ze tří stanovených práv a jsou zde známky podřízenosti, pak existuje pracovní poměr a je na platformě, aby v případě nesouhlasu prokázala opak,“ sdělilo ministerstvo ve své odpovědi pro LRT.lt.
„Ani nevíme, kolik nás to bude stát“
Pro ty, kdo prostřednictvím těchto aplikací rozvážejí jídlo nebo se takto živí jako řidiči, je třetí kritérium naprosto zásadní.
„Toto je červená čára, od které nemůžeme ustoupit,“ řekl Donatas Čyžius z Litevské odborové organizace pracovníků na platformách. „Pouze díky tomuto kritériu můžeme jasně rozlišit mezi zaměstnáním a samostatně výdělečnou činností a zajistit si tak svá práva i určitou možnost ovlivňovat rozhodnutí platforem,“ míní.
Čyžius uvedl jako příklad tohoto problému provizní strukturu společnosti Bolt. Platforma již řidičům účtuje provizi ve výši 25 procent a nedávno zavedla dynamickou sazbu provize, která se zvyšuje. Řidiči nejsou předem informováni o tom, jaká provize se na danou jízdu bude vztahovat, a přesto k ní musí ještě připočítat DPH.
„Jak může řidič pracovat, aniž by věděl, jaká provize mu bude účtována?“ zeptal se odborář.
Emilija Švobaitėová, právnička poskytující poradenství pracovníkům na platformách, uvedla, že současný systém umožňuje platformám vyplácet mzdy, které mohou klesnout pod úroveň zákonné minimální mzdy v Litvě, jelikož tito pracovníci působí jako osoby samostatně výdělečně činné.
„Chceme, aby všichni pracovníci mohli spolehlivěji odhadovat své výdělky a dostávali za svou práci spravedlivou mzdu,“ prohlásila a dodala, že mezinárodní odborové svazy zašly ještě dál a požadují, aby se status zaměstnání považoval za samozřejmý a aby platformy musely prokázat opak.
Platformy se brání
Návrh litevského ministerstva sociálního zabezpečení a práce si ze strany zástupců společností Bolt a Wolt vysloužil kritiku.
„Toto nařízení rozhodne o tom, zda budou moci osoby spolupracující s digitálními platformami, jako je Wolt, i nadále působit jako osoby samostatně výdělečně činné, nebo zda budou muset být přeřazeny do kategorie zaměstnanců pracujících na základě klasických pracovních smluv,“ uvedl Mindaugas Liutvinskas, vedoucí oddělení veřejné politiky společnosti Wolt pro pobaltské státy.
Varoval, že přeřazení pracovníků do kategorie zaměstnanců by je připravilo právě o tu flexibilitu, kterou mnozí z nich oceňují. Pevně stanovené pracovní doby, pevné směny a centrální plánování by nahradily současnou svobodu, kdy se mohou přihlašovat a odhlašovat podle libosti.
Laimonas Jakštys, vedoucí divize přepravních služeb společnosti Bolt, mezitím namítl, že navrhovaná hranice pro vznik pracovního poměru je nižší než jakákoli hranice požadovaná směrnicí EU nebo uplatňovaná jinde v Evropě. Uvedl, že třetí kritérium neodráží skutečný způsob fungování platformových podniků.
„Zatímco první dvě kritéria, která jsou již uznána v judikatuře EU, podporujeme, třetí kritérium představuje jednostrannou iniciativu Litvy, která by mohla negativně ovlivnit konkurenceschopnost země,“ tvrdí. „Klíčovou otázkou by nemělo být to, zda cenu určuje platforma, ale zda má jednotlivec skutečnou svobodu v tom, kdy a kolik pracuje.“
Emilis Ruželė, zástupce ředitele Litevské obchodní konfederace, uvedl, že znění, které v současné době navrhuje ministerstvo, by mohlo vyvolat právní nejistotu a ponechat příliš velký prostor pro výklad.
Namísto toho navrhl, aby se od platforem vyžadovalo, aby zajistily dodržování alespoň dvou z těchto práv, a aby bylo třetí kritérium přeformulováno tak, aby pracovníkům poskytovalo možnost ovlivňovat výši své mzdy – prostřednictvím přijímání či odmítání zakázek – namísto práva na její přímé vyjednání.
Rozdělená vláda
Tento spor odhalil rozpor uvnitř samotné litevské vlády, jelikož se zdá, že ministerstvo hospodářství a inovací nesouhlasí s návrhem resortu sociálního zabezpečení a práce.
Hlavní ekonom ministerstva hospodářství a inovací Titas Budreika připustil, že nové obchodní modely vyžadují nový přístup k právům zaměstnanců, varoval však před tím, co označil za nepřiměřenou regulaci.
Ačkoli platformy přímo tvoří pouze asi 0,1 procenta litevské ekonomiky, uvedl, že jejich nepřímé přínosy jsou podstatně větší – stimulují konkurenci na trhu taxislužeb, rozšiřují zákaznickou základnu malých restaurací a omezují šedou ekonomiku tím, že po každé transakci zanechávají digitální stopu.
Přeřazení osob samostatně výdělečně činných do kategorie zaměstnanců by podle něj vedlo ke zvýšení nákladů platforem, k růstu cen pro spotřebitele a v konečném důsledku ke snížení poptávky – což by zasáhlo právě ty pracovníky a malé podniky, které má tato regulace chránit.
„Zastáváme vyvážený přístup k regulaci, který chrání práva pracovníků na platformách, aniž by vytvářel umělé překážky pro rozvoj inovativních obchodních modelů v budoucnosti,“ uvedl.
Co bude dál?
Návrhy novelizace zákoníku práce by měly být tento měsíc předloženy k meziresortnímu projednání. V případě schválení by právní předpisy vstoupily v platnost v prosinci, přičemž by bylo stanoveno jednoroční přechodné období, během něhož by Státní inspektorát práce pomáhal podnikům a zaměstnancům přizpůsobit se novým pravidlům.
Vzhledem k tomu, že platformy již daly najevo svůj nesouhlas a mají na své straně jedno ministerstvo, čeká návrh v parlamentu (Seimas) obtížné projednávání. Zástupci odborů tvrdí, že „jsou na tento boj připraveni“.
„Jsme přesvědčeni, že až se návrh zákona dostane do Seimasu, bude se o této záležitosti znovu jednat,“ uvedla Švobaitė. „I v té fázi budeme hájit náš postoj.“
Článek napsal Edgaras Savickas, poprvé byl publikovaný 8. června 2026 v 08:19 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
