Odvody

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Účtenky vykázané několika subjekty zároveň dosáhly hodnoty v řádu desítek milionů, řekla generální ředitelka Finanční správy České republiky (FS) Simona Hornochová. S ekonomem Petrem Jánským z Univerzity Karlovy hovořila Otázkách Václava Moravce o možnostech zlepšení daňového systému a jeho nedokonalostech, které umožňují daňové úniky. Dotkli se i regulace kryptoaktiv nebo odstranění švarcsystému.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Nábor do armády se podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nedaří tak, jak by bylo potřeba. Letošní čísla nejsou dobrá, řekl po zahájení výstavy Dvacet let od zrušení povinné vojenské služby v našich zemích. Resort obrany měl počátkem letošního roku 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. Podle strategických plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivních záloh.

Národní rozpočtová rada (NRR) pochybuje o některých položkách návrhu státního rozpočtu na příští rok. Vláda je podle ní příliš optimistická v očekávání výnosů z emisních povolenek nebo příjmů z dividend od firem s majetkovou účastí státu. Rada upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Návrh rozpočtu schválil kabinet minulý týden, stát by měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Ukrajinské úřady se snaží vrátit do vlasti ze zahraničních zemí co nejvíce mužů s brannou povinností. To se týká i těch pobývajících v Česku. České ministerstvo vnitra bude jednat o výměně informací s ukrajinskými úřady. V bránící se zemi platí nový mobilizační zákon. Ukrajinci v cizině třeba můžou využít konzulární služby jen po předložení vojenské knížky.

Čtvrtek je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmů za loňský rok v elektronické podobě. Lidé a firmy mohou svou povinnost splnit do půlnoci prostřednictvím datové schránky nebo portálu Moje daně. Zároveň je čtvrtek posledním termínem pro zaplacení daně. Kdo řeší přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta, má čas na podání do 1. července. Termín u přiznání v papírové podobě uplynul před měsícem.

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Většina tuzemských firem propustila alespoň část lidí, s nimiž měla uzavřenou dohodu o provedení práce. Na vině jsou podle průzkumu Hospodářské komory hlavně vyšší náklady – v některých případech až o 32 procent. Pak také administrativa i nejasnosti v dalším fungování. Úpravy v systému chce teď projednat Poslanecká sněmovna.

Jednotné inkasní místo, tedy systém, v němž by zaměstnavatel všechny odvody posílal prostřednictvím jedné instituce, v tomto volebním období fungovat nebude, i když to koalice slíbila v programovém prohlášení. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Toto opatření zároveň doporučuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní je současný systém administrativy nákladný a komplikovaný pro podavatele i pro stát.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o sedmnáct procent. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun.

Kvůli letošnímu zvýšení odvodů zaměstnancům či živnostníkům vzroste daňové zatížení na nejvyšší úroveň od roku 2020. ODS a TOP 09 přesto chtějí dodržet předvolební slib koalice SPOLU nezvýšit v tomto volebním období celkové daňové zatížení v poměru k HDP. Naopak pro Piráty, Starosty a lidovce to tak výrazná priorita není.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Podle premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS) zatím není žádná dohoda ohledně možného zvýšení sociálních odvodů živnostníků. Podle Fialy je ale namístě o tom mluvit. Stanjura zase uvedl, že rozhodnutí o nižší valorizaci penzí je zodpovědné. Opozice chce případné jednání o nižší valorizaci ve sněmovně blokovat.

Až 120 miliard korun by mohl stát příští rok vybrat díky novým speciálním odvodům. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Z nadměrných příjmů budou energetické firmy platit 90 procent. Plus ještě 60 procent formou daně z mimořádných zisků. Ta se vztahuje i na banky, rafinérie a těžařské společnosti. Původně Stanjura odhadoval o 20 miliard nižší výnos. Válečná daň začne platit od ledna, dodatečný odvod se pak týká elektřiny vyrobené už od letošního prosince.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Ukrajinští muži ve věku od 18 do 65 let bez vojenských zkušeností jsou v donbaském regionu vyhledáváni a odchytáváni proruskými separatisty na ulicích a posíláni přímo do války. I taková je realita současného života na východě Ukrajiny v oblasti samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.

Zahrnutí spropitného do účtu a jeho zdanění spolu se snížením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na služby restaurací navrhl slovenský ministr financí Igor Matovič. Spropitné by následně mělo být zahrnuto do mzdy zaměstnanců. Oznámil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) požádá poslance o nouzový stav do konce března. Podle premiéra je epidemická situace extrémně vážná, proto je nutné zpřísnit opatření. O jejich změně ale kabinet ve středu nerozhodl, v jednání bude pokračovat. Rozhodnutí by navíc mohlo padnout právě až po vyjasnění budoucnosti nouzového stavu. Na stole je nyní omezení pohybu na kraje, úplné uzavření mateřských a základních škol či zúžení otevřených obchodů, vyplývá z informací ČT. Vláda zatím podpořila kompenzování testů na covid ve firmách. Dočasně také zakázala vstup Čechů do několika afrických a jihoamerických zemí.