Podle ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Štěpánkové pracuje v Česku 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. K nedělní půlnoci mělo v zemi podle údajů resortu vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z válkou zmítané země.
„Nejdůležitější je, že 95 procent (uprchlíků na trhu práce) už má zpojistněné pracovně-právní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi čtyřicet procent,“ přiblížila Štěpánková. Resort práce už dříve oznámil, že od třetího čtvrtletí roku 2023 začaly příjmy z pojistného a části daní od uprchlíků převyšovat výdaje na jejich podporu.
Celkem dvacet osm procent z 368 tisíc uprchlíků tvoří děti a lidé nad 65 let. V aktivním věku je 265 400 dospělých, z nichž tři pětiny představují ženy.
Podle Štěpánkové roli při zaměstnávání na počátku hrály i rozdílné zvyklosti a vnímání. Ministerstvo přistoupilo k osvětě o volném přístupu na trh práce bez prostředníků a plateb či o pracovních podmínkách v tuzemsku. „Uprchlíci už nejsou v tom prekérním postavení. Z šedé zóny se postupně dostávají do standardních poměrů,“ vysvětlila. Dodala, že příchozí pracují stále nejvíc na místech s nízkou kvalifikací. „Na začátku, když potřebujete vydělávat, vezmete jakoukoliv práci. Postupně se dostáváte kvalifikačně i se znalostí češtiny výš,“ doplnila ředitelka sekce MPSV.
Česko podle průzkumu dovednosti uprchlíků nevyužívá
Podle zprávy z poslední vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), dovednosti a odbornost uprchlíků Česko nevyužívá. Ve vlasti nekvalifikované a pomocné práce dělala tři procenta dotázaných, v tuzemsku je to pětinásobek.
Jako obsluha strojů a zařízení pracovalo doma šest procent lidí, zde třicet jedna procent. Specializované činnosti vykonávalo na Ukrajině čtyřicet pět procent respondentů, v Česku šestnáct procent. Dvě třetiny oslovených pracovaly loni v listopadu na plný úvazek či minimálně třicet hodin týdně. Třetina dotázaných řekla, že jim výdělek na živobytí nestačí.
Povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu
Uprchlíci, kteří jsou v tuzemsku už víc než dva roky a plánují zde zůstat, mohou požádat o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Ročně ale musí vydělávat aspoň 440 tisíc hrubého a na člena rodiny 110 tisíc korun. Doba v Česku se pak započítá do pětileté lhůty při případné žádosti o trvalé usazení.
„U zvláštního dlouhodobého pobytu jsou ze strany ministerstva vnitra stanovena poměrně přísná ekonomická pravidla. Pokud by se ukázalo, že je schopno administrovat žádosti rychle, je připraveno se dál bavit o změkčení některých podmínek,“ sdělila Štěpánková.
Úřad práce evidoval loni v pololetí 286 300 zaměstnaných z Ukrajiny, z nich 147 100 žen. Volně bez povolení a zaměstnaneckých karet pracovalo 218 300 osob. Mezi nimi jsou vedle uprchlíků i lidé s trvalým pobytem či ti, kteří mají českou střední či vysokou školu nebo tu zrovna studují. Na konci prvního čtvrtletí mělo povolení k trvalému pobytu 111 700 lidí z Ukrajiny.
