Uprchlíci

Súdánská armáda dobyla prezidentský palác v Chartúmu, který byl poslední významnou baštou polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v hlavním městě. Téměř dva roky trvající občanskou válku mezi armádou a RSF mezinárodní organizace označují za jednu z největších humanitárních krizí posledních let.

Zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440 tisíc korun, schválila ve středu vláda. Podle podmínek bude moct být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Arabské země odmítají plán prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně přesunu Palestinců z Pásma Gazy. Podle experta na Blízký východ Marka Čejky se obávají, že jde o pokus o etnickou čistku a uprchlíkům by byl znemožněn návrat zpět, podobně jako se to v masovém měřítku stalo po roce 1948. Egypt i Jordánsko navíc sužují ekonomické problémy a další zátěž by mohla přinést politickou nestabilitu. Arabové schválili vlastní plán pro Gazu, ten však nechce Izrael ani USA.

Česko za tři roky plnohodnotné rusko-ukrajinské války udělilo dočasnou ochranu bezmála 400 tisícům ukrajinských uprchlíků. Zhruba čtvrtinu tvoří děti. Čtyřicet tisíc z nich chodí na základní školy. Na středních jich studuje sedm tisíc. Je mezi nimi i Nikita. Bylo mu šestnáct, když na začátku války utekl do Česka. Řada uprchlíků z Ruskem napadené země si našla v Česku práci. Patří mezi ně například cvičitelka Tara, lékař Mykhailo, operní pěvkyně Hanna nebo Liudmyla, která si otevřela vysněnou šicí dílnu.

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.

Česko vydalo na dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce loňska 62,5 miliardy korun, na odvodech a části daní od nich vybralo 55,5 miliardy, vyplývá z dat ministerstva práce. Příjmy postupně rostou, poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy.

Izrael od čtvrtka přerušuje veškeré styky s agenturou OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Ve východním Jeruzalémě pak její činnost skončí úplně. Židovský stát instituci kritizuje za to, že dovolila, aby do ní pronikli stoupenci militantních palestinských skupin. Ředitel agentury varuje před rozsáhlými humanitárními dopady.

Takzvané unity huby by měly ukrajinským uprchlíkům usnadnit cestu zpět do vlasti – nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. O vzniku návratových center v České republice v úterý jednal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem.

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Normu tak prezident Pavel dostane k podpisu jako přijatou. Senátoři navrhovali zrušit doplňky o občanství nebo o činnosti pro cizí moc. Horní komora již kývla na novelu, dle které stát bude moci kvůli své obraně získat soukromé pozemky pod vojenskými objekty.

Izrael uzavřel s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh na konci listopadu příměří, mnoho lidí však přišlo kvůli intenzivním bojům o své domovy nebo nemají peníze. Desetitisíce Libanonců se tak ještě nestihly nebo nemohou vrátit domů a bydlí v uprchlických táborech. V Libanonu natáčel štáb ČT se zpravodajem Václavem Černohorským.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak v reakci na zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.

Faktický vládce Sýrie Ahmad Šará se dohodl s vůdci povstaleckých uskupení na rozpuštění všech ozbrojených skupin a jejich začlenění pod nové ministerstvo obrany, informovala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení nové syrské vlády. Šará a přechodný kabinet pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) se tak snaží vyvarovat případných střetů mezi různými frakcemi.

Evropská unie znovu plně otevře svůj zastupitelský úřad v Sýrii, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Unijní zastoupení v Sýrii nebylo nikdy podle ní plně uzavřeno, avšak v průběhu války neměla EU v Damašku svého velvyslance. Nový faktický vládce Sýrie Ahmad Šara vyzval ke zrušení mezinárodních sankcí vůči Damašku, aby se mohli do země vracet uprchlíci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý nečekaně navštívil horu Hermon, jejíž vrchol leží v nárazníkovém pásmu na území Sýrie. Izraelské jednotky podle něj zůstanou v Sýrii, dokud se nenajde jiné řešení bezpečnosti Izraele.

Klid zbraní v Gaze by mohl nastat do konce roku. Při vyjednávání zbývá překonat neshody Izraele a vedení teroristického Hamásu ohledně počtu rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi. Izraelské nálety mezitím za posledních 24 hodin zabily nejméně tři desítky lidí, včetně civilistů. Podle OSN se z Gazy snaží uprchnout skoro dva miliony lidí – mezi ně patří i Razan, které k útěku pomáhají čeští dárci.

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Senátor Robert Šlachta (Přísaha) by postih vyzvědačství podpořil, preferoval by ale jeho zařazení do trestního řádu, jako požaduje opoziční ANO. V zákoně nazývaném lex Ukrajina, jehož je úprava součástí, by uvítal důslednou kontrolu ukrajinských uprchlíků. Rakušan oponuje, že je dostatečná a běženci musí splnit řadu tvrdých podmínek.

Lidé po téměř celé Sýrii nepřestávají slavit znovunabytou svobodu a do Aleppa i dalších měst se navracejí tisíce vysídlených lidí. Postupně se odkrývají také zločiny, které páchala vláda svrženého Bašára Asada. V ulicích je slyšet otevřená kritika padlého režimu a přibývá i svědectví o represích a mučení. Na místě natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se zřejmě omezí, schválili to v závěrečném čtení poslanci. Sněmovna ale ani na třetí pokus nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí.

Syrská občanská válka vyvolala jednu z největších migračních krizí na světě, kdy více než šest milionů lidí uteklo před boji do zahraničí. Pět milionů z nich zůstalo nedaleko za hranicemi vlasti: v Iráku, Libanonu, Jordánsku, Turecku a Egyptě. Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce uprchlíků vracejí zpět v naději na lepší budoucnost. Zlepšit situaci v zemi však nebude snadné a lidé se vracejí do nejistoty. Podle údajů OSN nemá třináct milionů obyvatel, tedy polovina tamní populace, dostatek potravin, stejnému počtu lidí chybí pitná voda. Šestadevadesát procent civilistů pak musí vyžít s méně než sedmi dolary na den.

S pádem režimu syrského diktátora Bašára Asada se pozornost obrací nejen na další vývoj v zemi, ale i na více než šest milionů běženců, kteří ze země uprchli do zahraničí. Z okolních zemí už se někteří vracejí, další dávají najevo, že se na návrat domů chystají. Mnohé země včetně Česka přestaly rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Poslanecká sněmovna schválila nový zákon o digitalizaci financí, podle kterého bude na trh s kryptoaktivy dohlížet ČNB. Také prošel zákon, který má umožnit do budoucna integraci Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. Sněmovna ale opět nedokončila závěrečné schvalování novely o prodlužování dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Schůze bude pokračovat ve středu.

Vláda má před sebou rok do konce funkčního období a při této příležitosti na tiskové konferenci zhodnotila plnění programového prohlášení. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda plní 93 procent cílů, které si před třemi lety vytyčila. Z osobních cílů, které vláda nestihne, jmenoval premiér zavedení legislativní daňové brzdy, k čemuž by koalice potřebovala ve sněmovně ústavní většinu, kterou nemá. Tisková konference se konala přesně tři roky poté, co byl Fiala jmenován premiérem.

Pokuty, které letos udělil firmám Státní úřad inspekce práce (SÚIP) za nelegální zaměstnávání, výrazně narostly. Instituce letos do konce října uložila za tento prohřešek sankce za 143,6 milionu korun, což je o více než deset milionů více než za celý loňský rok. Někteří cizinci si sami na pracovní podmínky stěžují. Do tíživých situací je přitom mnohdy dostávají jejich krajani.