Uprchlíci

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Dohromady Česko vyplatilo uprchlíkům od začátku plnohodnotné ruské agrese do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá, v létě jich bylo zhruba 51 400.

Sedm lidí zabil raketový útok teroristického hnutí Hizballáh v zemědělské oblasti u severoizraelského města Metula, které leží na hranici s Libanonem. Podle tamních médií to uvedl starosta města, píše agentura Reuters. Izraelská stanice Channel 12 informovala, že oběťmi jsou jeden izraelský občan a čtyři zahraniční zemědělští pracovníci. Jiní dva lidé byli zabiti při další vlně útoku v oblasti města Haifa. Na jihu Libanonu dle tamního ministerstva zdravotnictví při izraelských úderech zemřelo šest zdravotníků a další čtyři utrpěli zranění.

Soud začal projednávat případ zneužití dotací pro ukrajinské uprchlíky. Vladimír Gergel čelí obžalobě, že neoprávněně získal peníze na integraci běženců. Státní zástupce navrhuje pět a půl roku vězení, obžalovaný však vinu odmítá a tvrdí, že má čisté svědomí. Gergel měl část peněz použít například na koupi bytu v pražském Braníku.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Šíitské teroristické hnutí Hizballáh na podporu spřáteleného palestinského Hamásu z jihu Libanonu již rok ostřeluje sever židovského státu. Odveta izraelské armády přinesla drtivé údery na nejužší vedení i objekty Hizballáhu. Ty se v posledních týdnech stupňují a čím dál víc dopadají na civilisty. Své domovy podle Mezinárodní organizace pro migraci muselo opustit přes 550 tisíc Libanonců, kteří povětšinou míří do centra Bejrútu, kde přespávají ve školách nebo i na ulici. Většina tamních obyvatel se navíc obává, že se současná krize bude prohlubovat a že z ostřelovaného jihu země bude přicházet stále více lidí.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Britský soud poslal na devět let do vězení muže, který se v době srpnových protiimigračních nepokojů v zemi podílel na založení ohně před hotelem pro žadatele o azyl. Jde o nejvyšší trest pro člověka z několika stovek obviněných lidí, nad nimiž začala justice vynášet verdikty brzy po zadržení, informují britská média.

Domovy museli kvůli ostřelování v posledních týdnech opustit také lidé v Charkovské oblasti. Útočiště našli uprchlíci mimo jiné v jejím centru – v budově bývalých vysokoškolských kolejí. I tam je přitom stále ohrožují ruské rakety a drony. Provozovatelé těchto ubytovacích zařízení proto povolili natáčení jen ve vnitřních prostorách. Reportáž připravil zpravodaj ČT Jan Řápek.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

Pro uprchlíky z Ukrajiny v Česku přichází další omezení pomoci. Od neděle bydlení zdarma dostanou už jen ti nově příchozí – a to maximálně na devadesát dnů. Ostatní si budou muset ubytování hradit sami, a to včetně zranitelných skupin, jako jsou matky s dětmi, zdravotně postižení nebo senioři.

Státní zástupce obžaloval zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela z dotačního podvodu. Kvůli údajné zpronevěře milionových dotací určených na integraci uprchlíků mu hrozí až desetileté vězení, řekl České televizi mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Ministerstvo školství poskytlo předloni nadaci na provoz komunitního centra celkem dvacet milionů korun. Na případ začátkem loňského roku upozornili Reportéři ČT.

Izraelská armáda uvedla, že při dronovém útoku na jihu Libanonu zabila Husajna Ibráhíma Kasaba, jednoho z velitelů elitních jednotek šíitského hnutí Hizballáh. Židovský stát také vyzval civilisty k evakuaci některých oblastí v Pásmu Gazy poté, co zaútočil na město Zavajda v centrální oblasti. Podle AP tam zemřelo nejméně osmnáct Palestinců a další desítky byly zraněny. Dvoudenní vyjednávání o příměří mezi Izraelem a Hamásem, které v pátek skončilo v katarském Dauhá, konečnou podobu dohody nepřineslo. Americký prezident Joe Biden však tvrdí, že je na dohled, což rozporuje představitel hnutí Hamás. Izraelská delegace zamířila do Káhiry jednat o možném otevření hraničního přechodu Rafah.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Ministerstvo obrany nakoupí munici pro americké vrtulníky systému H-1 za 3,74 miliardy korun bez DPH, mezi lety 2025 až 2031 ji dodá česká firma STV Group. O zakázce ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Česko v roce 2019 nakoupilo celkem dvanáct vrtulníků americké firmy Bell za 14,6 miliardy korun bez DPH. Vláda dále ve středu schválila například nový zákon o kybernetické bezpečnosti.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

Většina provozů huti Liberty Ostrava od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila dodávky energií, stojí. Převážná část zaměstnanců, kterých má podnik zhruba pět tisíc, je od té doby doma. Stát jim vyplácí náhrady za neproplacené mzdy za tři měsíce prostřednictvím úřadu práce. Na nahrazení vyhradila vláda již miliardu a tři sta milionů korun. „Členové vlády jsou v kontaktu s možnými zájemci o hutě, kteří by učinili její restart,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který byl hostem Interview ČT24.

Poté, co v pondělí ráno zamířilo z Chán Júnisu asi dvacet raket na izraelské pohraniční obce, nařídila izraelská armáda evakuaci města. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) tvrdí, že se příkaz dotkl asi čtvrt milionu lidí. Z oblasti se přitom po jejím dobytí na začátku dubna vojáci stáhli, podle médií a zahraničního zpravodaje ČT současná situace naznačuje, že místo znovu ovládli teroristé hnutí Hamás. Židovský stát město nyní bombarduje a zřejmě do něj opět vstoupí i armáda.

Velká část uprchlíků souhlasí s tím, že najít si práci načerno bez smlouvy je pro Ukrajince jednodušší než pracovat oficiálně. Ukázal to výzkum o postojích válečných uprchlíků z Ukrajiny, který provedli výzkumníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Víc než čtvrtina dotázaných pak považuje neformální zaměstnání za podstatné pro zajištění živobytí. Posiluje pak skupina těch, kteří jsou nespokojení s nynějším pracovním uplatněním.

Řecká pobřežní stráž podle svědků během tří let zavinila smrt desítek migrantů ve Středozemním moři. Server BBC přinesl analýzu případů více než čtyřiceti lidí, kteří údajně zemřeli v důsledku vytlačení z řeckých teritoriálních vod tamní pobřežní stráží, z čehož devět mělo být úmyslně vhozeno do moře. BBC upřesňuje, že řecká vláda je již delší dobu obviňována z nucení uprchlíků k návratu do Turecka. Zdroji pro analýzu BBC byla především místní média, nevládní organizace a turecká pobřežní stráž. Řecké úřady obvinění z nezákonné činnosti důrazně odmítly.

Dočasná ochrana Ukrajinců prchajících ze země před ruskou agresí bude v zemích Evropské unie platit nejméně do března 2026. Shodli se na tom unijní ministři vnitra během zasedání v Lucemburku. Podle českého ministra Víta Rakušana (STAN) je prodloužení nevyhnutelné, EU by ale měla začít přemýšlet o alternativním řešení. Dočasná ochrana je zásadní i z pohledu nedávno schváleného migračního paktu.

Izraelský válečný kabinet je ochotný omezit či dokonce pozastavit válečné operace, pokud to povede k propuštění 132 rukojmí. Není přitom jasné, kolik jich je ještě naživu. Jeruzalém signalizuje vstřícnost k americkému mírovému plánu. Ten mimo jiné počítá s oživením hraničního přechodu Rafah, který Egypt uzavřel v reakci na jeho obsazení izraelskou armádou. Nečekané řešení by mohla nabídnout Evropská unie.