Uprchlíci strana 3 z 5

Varšava odmítla v Radě EU prodloužit ochranu uprchlíkům z Ukrajiny. Směrnice nakonec prošla i proti vůli polské vlády. Ta v předvolební kampani nasadila vůči Kyjevu ostrý tón. Oznámila také, že od nového roku zřejmě přestane uprchlíkům vyplácet finanční podporu. To může jejich život v zemi zkomplikovat, soudí zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Státy Evropské unie (EU) se shodly na prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v rámci sedmadvacítky. Mechanismus by měl být prodloužen až do 4. března 2025. Ve čtvrtek o tom informovala Rada EU. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Francie posiluje hlídky u hranic s Itálií, přes pomezí se totiž denně snaží nelegálně přejít až tři sta lidí. Paříž se zároveň obává zesílení migrační vlny kvůli uprchlíkům, kteří v posledních dnech přistáli na italském ostrově Lampedusa.

Americká pohraniční stráž ve čtvrtek na americko-mexické hranici nedaleko kalifornského San Diega začala zpracovávat údaje migrantů. Stovky lidí tam přišly v uplynulém týdnu a uvázly za kovovými zábranami, informovala agentura Reuters.

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina ve středu schválila vláda, čeká ji projednání ve sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného bude stát příští rok na zdravotním pojištění platit měsíčně 2085 korun, letos je to 1900 korun. Příslušné nařízení ve středu schválila vláda. Na takzvané státní pojištěnce půjde podle odhadu ministerstva financí příští rok z rozpočtu 151 miliard korun, téměř o jedenáct miliard víc než letos. Podle aktuálního odhadu stát letos zaplatí 140,1 miliardy, zhruba o 1,7 miliardy méně, než se očekávalo ve schváleném rozpočtu.

Spojené státy i Velká Británie odsoudily násilí v súdánském Dárfúru. Satelitní snímky z posledních dní ukazují další vypálené vesnice, svědci mluví o brutálním násilí povstaleckých jednotek a spřátelených milic. Mezinárodní společenství vyzývá k dialogu. Při poslední sérii těžkých bojů bylo zabito nejméně dvacet civilistů. Kvůli nebezpečí prchají obyvatelé Súdánu i za hranice, v uprchlických táborech ale na ně čekají tíživé podmínky.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou možná moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, a to do konce března 2025. Postup popisuje novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou v pondělí ministerstvo vnitra poslalo do meziresortního připomínkového řízení.

Když ze strachu z Talibanu opouštěl Firůz Mašůf narychlo Afghánistán, netušil, že následující dva roky stráví v zemi, kterou do té doby skoro neznal. Spojenci ho totiž evakuovali do Albánie. Na pobřeží Jaderského moře doteď čeká na vízum do Spojených států amerických.

Někteří uprchlíci z Ukrajiny přichází o dočasnou ochranu, kterou jim dříve udělily české úřady. A to s odůvodněním, že předtím azyl získali v jiném státě. Někteří však tvrdí, že o přiznání víza v zahraničí nevěděli a obávají se, že budou muset tuzemsko opustit.

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

Za zpronevěření dotace na integraci Ukrajinců pražskou nadací Help Ukraine policie zahájila stíhání jednoho muže. České televizi to potvrdil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Zda obvinění rozšíří, zatím není jasné, vyšetřování není u konce. Nadace v minulosti dostala od státu na provoz komunitního centra dvacet milionů korun. Zakladatele organizace Vladimíra Gergela podle informací Reportérů ČT policie podezírá, že si ze zpronevěřených peněz koupil byt v Braníku.

Krajská asistenční centra a úřady práce budou o víkendu a o svátcích v pohotovosti kvůli změně podpory uprchlíků. Ve výjimečných případech budou moci příchozí v nouzi získat na bydlení dávku mimořádné okamžité pomoci. Pokrýt by mohla třeba kauci na byt, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by od pondělí měla začít fungovat databáze s informacemi o všech ubytovacích kapacitách. Organizace na pomoc příchozím varují, že po změně podpory může řada lidí skončit bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) odhadl, že do problémů se může dostat pět až deset tisíc lidí.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

Ukrajinští uprchlíci v Kašperských Horách se dostali do komplikované situace. Buď se mají vystěhovat z hotelu ministerstva vnitra, kde našli zázemí na jaře loňského roku, nebo za ubytování v něm platit 18 tisíc měsíčně. Možnost bezplatného ubytování totiž kvůli novele zákona lex Ukrajina od 1. července až na výjimky končí, a to nejen tam. Uprchlíci ale tolik peněz nemají a jiné volné kapacity na Šumavě přes prázdniny nejsou. Město se s ministerstvem snaží situaci řešit.

Dobrovolníky při mimořádných událostech v Jihomoravském kraji bude koordinovat takzvaný Dobro tým. Třicet speciálně vyškolených pracovníků ve spolupráci se záchrannými složkami zajistí, aby při živelních a jiných katastrofách dobrovolníci mířili tam, kde jsou potřeba.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ukrajinci mají stále větší zájem o český trh. Někteří uprchlíci v tuzemsku budují úplně nové firmy, jiní sem rozšiřují své podnikání z domova. Narážejí ale na potíže – hlavně kvůli neznalosti jazyka, legislativy nebo daňového systému.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Do letošního října ze Súdánu uteče podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mnohem víc lidí než původně odhadovaný milion. Organizaci navíc chybí prostředky, aby jim poskytla humanitární pomoc. Od 15. dubna, kdy konflikt o moc mezi armádou a polovojenskými jednotkami vypukl, už ze země odešlo do sousedních států víc než 350 tisíc lidí. Ti ale neutíkají jen za hranice – vnitřně vysídlen je v Súdánu víc než jeden milion obyvatel.

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

Pátým týdnem pokračují v Chartúmu boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými milicemi RSF. Střety mezi dřívějšími spojenci v rámci vojenské junty si už vyžádaly už přes osm set obětí a vyhnaly z domovů milion lidí. Uprchlíci se snaží dostat do bezpečí přes hranice všech okolních států. Někteří z nich už podruhé za posledních dvacet let.