Uprchlíci strana 3 z 5

Dobrovolníky při mimořádných událostech v Jihomoravském kraji bude koordinovat takzvaný Dobro tým. Třicet speciálně vyškolených pracovníků ve spolupráci se záchrannými složkami zajistí, aby při živelních a jiných katastrofách dobrovolníci mířili tam, kde jsou potřeba.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ukrajinci mají stále větší zájem o český trh. Někteří uprchlíci v tuzemsku budují úplně nové firmy, jiní sem rozšiřují své podnikání z domova. Narážejí ale na potíže – hlavně kvůli neznalosti jazyka, legislativy nebo daňového systému.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Do letošního října ze Súdánu uteče podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky mnohem víc lidí než původně odhadovaný milion. Organizaci navíc chybí prostředky, aby jim poskytla humanitární pomoc. Od 15. dubna, kdy konflikt o moc mezi armádou a polovojenskými jednotkami vypukl, už ze země odešlo do sousedních států víc než 350 tisíc lidí. Ti ale neutíkají jen za hranice – vnitřně vysídlen je v Súdánu víc než jeden milion obyvatel.

Na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně v sobotu opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci, kteří českou hymnu na svém setkání nechali poprvé zahrát loni, následně poděkovali Česku za rozsáhlé přijímání ukrajinských válečných běženců. Sjezd navštívil lidovecký poslanec Pavel Bělobrádek. V neděli v Řezně vystoupí ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který na sjezd přijede jako třetí úřadující český ministr.

Pátým týdnem pokračují v Chartúmu boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými milicemi RSF. Střety mezi dřívějšími spojenci v rámci vojenské junty si už vyžádaly už přes osm set obětí a vyhnaly z domovů milion lidí. Uprchlíci se snaží dostat do bezpečí přes hranice všech okolních států. Někteří z nich už podruhé za posledních dvacet let.

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Lotyšská vláda vybídla západní spojence k dalšímu navýšení podpory Ukrajině. Pobaltská země už Kyjevu od začátku války poslala pomoc ve výši jednoho procenta HDP. Navzdory horšící se ekonomické situaci má podpora Ukrajině a uprchlíkům stále mimořádně vysokou odezvu i mezi lotyšským obyvatelstvem.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Končí registrace ukrajinských uprchlíků na prodloužení víz dočasné ochrany. Kdo se o prodloužení přihlásí, bude mít vízum platné ještě rok. Registrace je elektronická, potom ale budou muset běženci i osobně dorazit na ministerstvo vnitra, které také od začátku dubna převezme evidenci nově příchozích od krajů. Po dokončení přeregistrací by mělo být jasné, kolik uprchlíků v Česku aktuálně pobývá.

V průmyslové zóně v bývalých kasárnách v Holýšově na Plzeňsku otevřeli centrum volného času a vzdělávání ukrajinských uprchlíků. Nachází se vedle dvou rekonstruovaných ubytoven, kde jich dnes žije zhruba tři sta, z toho sedmdesát dětí. Čtyři nové prosklené buňky pořídila za tři čtvrtě milionu korun pražská personální agentura Nazar-Invest, vlastník a provozovatel obou ubytoven, které jsou od počátku války na Ukrajině plně obsazené.

Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) přispěje dětským lékařům a nemocnicím v Česku na rozšíření kapacity pro uprchlíky z Ukrajiny. Informalo o tom ministerstvo zdravotnictví, které slibuje navýšení kapacity až o 12 tisíc dětí z Ukrajiny i Česka.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Krátce po napadení Ukrajiny Ruskem uprchl s rodinou z Charkova a nový domov našel v Třebíči, aniž by uměl slovo česky. O rok později obsadil Ukrajinec Mykyta na tamní základní škole ;crop;T. G. Masaryka třetí místo v olympiádě z českého jazyka. Jeho příběhu se pro pořad 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Kromě milionů Ukrajinců, kteří uprchli před válečným konfliktem do zahraničí, se svého domova musel vzdát i nespočet dalších, kteří zůstali ve své vlasti. Řada z nich se snaží najít bezpečné místo jak pro život, tak pro restart svého podnikání.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo v Česku 78 procent dotázaných.

Sedmnáctiletá sportovní gymnastka Alina Favorská prchla z Ukrajiny s dvěma mladšími bratry a babičkou hned zkraje invaze. V Česku začala od nuly a nyní už pracuje jako trenérka. V rozhovoru pro 90' ČT24 říká, že v nové zemi cítí podporu.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Většina lidí v Česku podporuje podle průzkumu agentury STEM pomoc ukrajinským uprchlíkům a považuje členství v Evropské unii za záruku bezpečnosti země. Za rok, který v pátek uplyne od začátku plnohodnotné ruské války proti Ukrajině, příliš nepřibylo prorusky smýšlejících lidí v Česku, vyplývá z průzkumu, který agentura uskutečnila v době vrcholící prezidentské kampaně na reprezentativním vzorku 1089 občanů Česka starších 18 let.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Olha Poltoraková byla ještě před rokem sólistkou Oděské filharmonie. Krátce po prvních ruských raketových útocích domov opustila se třemi dětmi. Skoro po roce teď zase předstoupí před diváky, už ale ve sboru českého Národního divadla.

Za necelé dva týdny uplyne rok od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. Druhý díl se zaměřil na vystěhovaleckou krizi, kterou začátek války zapříčinil, a také na mohutnou vlnu solidarity, kterou exodus ukrajinských uprchlíků v Česku, ale i v jiných zemích vyvolal.

Poslanecká sněmovna v úterý v prvním kole hlasování podpořila vládní návrh úprav podpory válečných uprchlíků z Ukrajiny. Na úvod jednání také poslanci schválili upravenou novelu o změně řízení Národní sportovní agentury (NSA). Dolní komora souhlasila s předlohou, kterou s úpravami vrátil Senát. Dojde tak k omezení pravomoci Národního rozhodčího soudu pro sport. Zákon také zprostí obce povinnosti zpracovávat plány rozvoje sportu.