S pádem režimu syrského diktátora Bašára Asada se pozornost obrací nejen na další vývoj v zemi, ale i na více než šest milionů běženců, kteří ze země uprchli do zahraničí. Z okolních zemí už se někteří vracejí, další dávají najevo, že se na návrat domů chystají. Mnohé země včetně Česka přestaly rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl.
„Na řadě hraničních přechodů jak z Turecka, tak z Libanonu, tak ze sousedního Jordánska, čekají dlouhé fronty na to, až budou vpuštěny nazpět do Sýrie, aby se mohly vrátit do svých domovů, případně do trosek, které po nich zbyly v rámci občanské války, která začala v roce 2012,“ přiblížil zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Také web listu The New York Times (NYT) popsal, že v blízkosti hraničního přechodu Masna’a mezi Sýrií a Libanonem slavily pád režimu Bašára Asada tisíce lidí, z nichž se někteří již vracejí domů.
Další to plánují. „Moji rodiče mi říkali, že (v Damašku) je to krásné, je to jako ráj,“ řekla NYT třiadvacetiletá Syřanka, která přišla do Libanonu v jedenácti letech. „Chci vidět všechno v Damašku, všechno.“
V Libanonu je podle NYT jeden a půl milionu syrských uprchlíků. Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že v zemi je 775 tisíc běženců ze Sýrie, kterým poskytuje ochranu nebo asistenci. V sousedním Jordánsku žije podle oficiálních údajů 1,3 milionu Syřanů včetně zhruba 630 tisíc registrovaných UNHCR.
Syrští běženci dávají najevo, že chtějí domů
Také syrští uprchlíci v dalších zemích říkají, že se chtějí vrátit domů. „Na Sýrii si téměř nepamatuji,“ řekl agentuře AFP patnáctiletý mladík v Egyptě, kam přišel ve svých pěti letech. „Ale teď se vracíme domů, do osvobozené Sýrie. S Bašárem Asadem a jeho zkorumpovaným režimem je konec,“ raduje se a říká, že je součástí nové generace Syřanů, která zemi přebuduje k lepšímu.
Celkem je v zemích Blízkého a Středního východu zhruba pět milionů uprchlíků ze Sýrie, přičemž nejvíce jich žije v Turecku, podle UNHCR více než tři miliony. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan uvedl, že Ankara bude usilovat o jejich bezpečný návrat zpět do vlasti. Na turecko-syrských hraničních přechodech Cilvegozu a Oncupinar se podle stanice ABC shromáždily stovky Syřanů, kteří se chtějí vrátit domů.
„Počet lidí, kteří se snaží vrátit do své vlasti, se zatím počítá řádově maximálně na jednotky tisíc,“ podotkl ze syrsko-turecké hranice zpravodaj ČT Václav Černohorský. „Lidé, kteří tudy procházejí, totiž před sebou mají zásadní volbu. Pokud nemají turecké občanství, turecký pas – a těch je tady v Turecku většina – musejí na celnici odevzdat své turecké doklady, ztrácí status ochrany a už se nemohou ze Sýrie vrátit.“
„V Turecku mezi lidmi, kteří sem utekli, panují velmi pozitivní emoce, mnoho z nich na první dobrou říká: ‚My se chceme vrátit domů, ale počkáme, jakým způsobem se to dál vyvine.‘ Bavíme se také o lidech, kteří tu za ta léta vybudovali rodiny, byznysy, zapustili částečně kořeny. Ale určitě se mnoho lidí vrátit chce,“ dodal Černohorský.
Další více než milion syrských běženců je v Evropě, z nichž někteří také mluví o návratu – třeba Jásir, který od roku 2015 žije v britském Manchesteru, ale v Sýrii má rodinu. „Každou chvíli tam mohou být v nebezpečí,“ řekl stanici Sky News. „Ale nakonec se tento sen stal skutečností,“ dodává k pádu režimu. „Lidé v Manchesteru mě přivítali velmi dobře – jsem velmi, velmi šťastný, že jsem tady, ale těším se na první let do Sýrie, abych se vrátil.“
BBC nicméně upozorňuje na panující nejasnosti o stabilitě a politickém složení nové vlády a také na obrovskou míru destrukce v Sýrii. Není proto podle ní jasné, kam se mnozí lidé vrátí.
„Během války bylo zničeno mnoho domů a od doby, kdy tyto oblasti Asadova vláda znovu dobyla, nemáme žádné zprávy o masivním úsilí o rekonstrukci. Na některých místech (sice) byly projekty přestavby a budování velkých budov, ale (nevíme) nic o majitelích pozemků – mají tam (běženci) ještě domy? To je velká otázka pro lidi, kteří se vracejí. Všichni chtějí jet, ale časový rámec ještě není jasný,“ píše BBC.
Berlín přestal rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl
Nejvíce syrských uprchlíků v Evropě je v Německu, kde pád Asadova režimu vyvolal debatu o jejich budoucnosti. Někteří politici – především ze sociální demokracie (SPD) a strany Zelených – vyzývají, aby se nepřijímala unáhlená rozhodnutí, opoziční konzervativní unie CDU/CSU vyzvala, aby Berlín syrské uprchlíky motivoval k návratu a podpořil je třeba i finančně.
Německé ministerstvo vnitra už oznámilo, že migrační a azylový úřad přestal s okamžitou platností rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl. Mluvčí resortu uvedla, že situace v Sýrii je příliš nepřehledná a každé případné rozhodnutí by „stálo na hliněných nohách“. Dočasné opatření se týká 47 270 žádostí o azyl, o kterých nebylo zatím rozhodnuto.
Podle mluvčí ministerstva vnitra současný vývoj nemá na status lidí, kteří už mají azyl nebo doplňkovou ochranu v Německu, žádný vliv. S různým statusem nyní v Německu pobývá 974 tisíc Syřanů, uvedla mluvčí, doplňkovou ochranu má značná část z nich. UNHCR uvádí téměř osm set tisíc běženců ze Sýrie v Německu.
Německý azylový zákon přiznává doplňkovou ochranu těm, kterým hrozí, že se stanou oběťmi násilí při ozbrojeném konfliktu. Když válka skončí, skončí i doplňková ochrana, takže uprchlíci musejí odcestovat, případně je může Německo deportovat. K rozhodnutí o odebrání doplňkové ochrany je ale podle pondělního prohlášení mluvčí ministerstva vnitra třeba „trvalá změna poměrů“ v dané zemi, což zatím není případ Sýrie.
„Milion Syřanů v Německu se integroval docela dobře, samozřejmě se najdou i výjimky. Bude obtížné po dvanácti či třinácti letech očekávat, že se budou hromadně vracet,“ podotýká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Jejich integrace, ať už dětí do škol nebo dospělých do práce, je dlouholetá. Nedělám si moc velké naděje, že se milion Syřanů z Německa bude ochotně vracet zpátky.“
Stejné opatření učinilo i Česko
Vyřizování žádostí o azyl Syřanů zastavilo i Česko, oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj jde o běžnou praxi v situacích, kdy v nějaké zemi dochází k výrazné změně poměrů. V Česku je nyní podle OSN zhruba osmdesát syrských běženců včetně žadatelů o azyl.
„Česká republika stejně jako okolní země k tomuto také přistupuje, to znamená, že vždy, když dojde k nějaké výrazné změně poměrů, třeba k převratu a podobně v takto nestabilní zemi, tak přistupujeme k tomu, že se zastavují řízení o azyl,“ řekl Rakušan České televizi.
„Bylo to očekávatelné,“ hodnotí krok českého ministerstva vnitra Rozumek. „Azyl slouží lidem, u kterých státní moc selhává a jde jim o život, pronásleduje je. A my teď vlastně ani nevíme, kdo je státní moc v Sýrii. Situace je tak nepřehledná, že to pozastavení je v pořádku.“
V Česku žije kromě uprchlíků také dalších deset až dvacet tisíc Syřanů, kteří do země přišli už v šedesátých a sedmdesátých letech. „Integrovali se velmi dobře. Podle oficiálních statistik tady máme asi jen tisíc šest set Syřanů, takže ti z dřívější doby už zřejmě všichni mají české státní občanství,“ říká Rozumek.
„Jsou to čísla opravdu zanedbatelná, třeba v Německu požádalo jen loni o azyl více než sto tisíc Syřanů a v celé Evropské unii 181 tisíc Syřanů. Letos v Německu požádalo o azyl přes sedmdesát tisíc Syřanů a u nás ten počet byl 21,“ dodává ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Také Rakousko chce zastavit všechna azylová řízení se Syřany a situaci po pádu Asadova režimu znovu vyhodnotit, informoval s odvoláním na vládní zdroje deník Kronen Zeitung.
Ve zhruba devítimilionovém Rakousku nyní žije asi sto tisíc Syřanů, kteří z velké části do země uprchli před občanskou válkou ve vlasti. V letošním roce o ochranu v Rakousku požádalo dvanáct a půl tisíce Syřanů a úřady nyní posuzují několik tisíc azylových žádostí.
Pozastavení rozhodování o azylových řízeních u Syřanů avizovaly také Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Norsko a Itálie. Na stejném opatření pracuje i Francie.
