Experti: Syrské armádě chyběla morálka, hlavními poraženými jsou Rusko a Írán

Rychlost, jakou syrští rebelové obsadili velkou část země a svrhli režim Bašára Asada, nečekal nikdo, shodují se experti. „Všechny mocnosti – Rusko, USA, EU – teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ řekl orientalista Petr Pelikán. „Asi neznám nikoho, kdo nebyl překvapen, že ten postup byl tak rychlý,“ doplnil expert Vlastislav Bříza. Podle odborníků syrské armádě chyběla morálka a hlavními poraženými jsou Rusko a Írán.

„Optikou toho, že předtím občanská válka trvala několik let, a optikou toho, že režim Asadovy rodiny trvá od roku 1971, tak to muselo překvapit úplně všechny,“ sdělil Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj bylo jedním z klíčových faktorů rychlého postupu povstalců to, že Asadovi příliš nepomohli jeho tradiční spojenci z Ruska a Íránu ani teroristická organizace Hizballáh.

„Hizballáh v tuto chvíli není funkční organizace, která by byla schopna aktivního koordinovaného útoku na příkaz Íránu. Tato složka pozemních jednotek padla. A to je podstatné, protože letecké krytí tvořily ruské jednotky a ty jsou v tuto chvíli mimořádně zaměstnány situací na Ukrajině,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Podobně situaci vidí i bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Všichni jsme brali za dané, že situace v Sýrii je zamrzlá a žádná z těch stran nemá sílu ji nějakým způsobem měnit. Nicméně staly se dvě věci. Jednak útok Ruska na Ukrajinu, který Rusům nevyšel podle jejich plánu a Moskvu brutálně vyčerpal, a potom útok Íránu prostřednictvím Hamásu ze sedmého října loňského roku na Izrael a následně útoky Hizballáhu z území Libanonu na Izrael a izraelská odpověď,“ popsal.

„Tyhle dvě věci způsobily to, že ti dva hlavní spojenci Bašára Asada, kteří mu pomohli ovládnout velkou část území a stabilizovat ji pod jeho kontrolou, v tuhle chvíli neměli žádnou sílu, jak mu pomoci,“ doplnil.

  • Pondělí 9. prosince 2024
  • 22:26

    On-line přenos k dění v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada nyní končí. Krátké zprávy můžete nadále sledovat na webu ČT24 v rámci sekce Právě se děje.

  • 22:13

    Šéf syrských islamistických milic Muhammad al-Džulání se podle zpravodaje ČT Václava Černohorského snaží působit umírněně už dlouhodobě. „V roce 2021 na rozhovor s PBS nepřišel v maskáčích a vojenské uniformě, přišel v košili, khaki bundě, s autorem rozhovoru se nechal fotografovat v civilu a už tehdy vlastně říkal to, co z jeho úst slyšíme nyní, že jeho organizace nepředstavuje žádné nebezpečí pro Západ, že mu jde jen o to, co je v Sýrii. Teď jsou to stejná inkluzivní prohlášení tom, že se nemá mluvit ženám do toho, jak se oblékají, nebo o ochraně menšin,“ uvedl zpravodaj.

  • 21:40

    Rusové mají v Sýrii okolo sedmi až sedmi a půl tisíce lidí, většina je personál letecké základny, která je větší než námořní. Některé stroje odletěly, ale podle satelitních snímků na místě stále zůstávají stíhačky, které by se Rusům určitě hodily na Ukrajině, ale zatím to vypadá, že se snaží o budoucnosti základen spíše domluvit,“ řekl v pořadu 90' ČT24 redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.

Poraženými Rusko a Írán

Dvěma hlavními poraženými jsou podle Mikuleckého Rusko a Írán. Kreml podle něho přichází o možnost disponovat přístavy ve Středozemním moři. „Současně to Moskvu oslabuje geopoliticky, protože všichni spojenci, kteří s Rusy nějakým způsobem drží, nyní vidí, že Kreml jim není schopný přijít na pomoc, a jen těžko se budou pouštět do nějakých větších agresivních akcí,“ vysvětlil.

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) míní, že bude velmi zajímavé sledovat další osud dvou ruských základen na území Sýrie. „Nám to říká něco podstatného i o síle samotného (ruského vládce Vladimira) Putina. O tom, jak velkými vojenskými prostředky disponuje,“ řekl dále s tím, že nevidí možnost, aby Kreml udržel svou bezprostřední přítomnost v Sýrii.

Íránu pak podle Mikuleckého situace v Sýrii zkomplikuje logistické trasy mezi Irákem a Libanonem, kudy Teherán zásoboval Hizballáh pro boj proti židovskému státu. „Opět dochází k nějakému oslabení vlivu Íránu, protože jeho spojenci nyní vidí, že není tak silný, jak se prezentoval,“ dodal.

Nahrávám video

Syrské armádě podle expertů chyběla morálka

Kromě toho, že režimním silám nepřišla dostatečná pomoc od Ruska a Íránu, sehrála svou roli v rychlé porážce i příprava ze strany povstalecké skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). „HTS dlouhodobě od roku 2020 investovala intenzivně do budování svých schopností a způsobilostí. Jsou schopní dokonce vyrábět i vlastní rakety, mají své vlastní speciální síly a měli i dronové jednotky. A dlouhodobě se připravovali na vhodný okamžik, kdy by mohli udeřit,“ popsal generálporučík ve výslužbě a bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko.

Využití dronů ze strany povstalců potvrdil i Bříza, podle kterého díky nim rebelové dokázali šířit chaos a paniku. Podle Macka byla syrská armáda poměrně velká a disponovala dobrou výzbrojí. Chyběla ale morálka. „Namísto houževnatého odporu došlo k tomu, že (vládní) síly začaly kolabovat, protože už neměly víru, že by se mohly udržet,“ míní.

Nahrávám video

Podobný názor má i Petr Pelikán z katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni. „Je možné, že všichni už byli natolik vyčerpáni, že raději předali moc a zachránili si holé životy, než aby bojovali za něco, co se náhle ukázalo být ztracenou věcí,“ řekl. Podle Mikuleckého Asadovi došli lidé, kteří by byli ochotni za něj umírat.

„Já osobně jsem přesvědčený o tom, že toto nebylo čisté povstání a boj kdo s koho a že tam bylo nějaké zákulisní ujednání,“ nabídl jiný pohled analytik a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček, který zmínil možnost určitých zákulisních dohod mezi povstalci a Íránem. „Dost možná, že Asadova armáda ustoupila i proto, že to takto bylo dojednáno,“ dodal.

Nahrávám video

V čele povstalců stojí mezinárodně hledaný terorista

Podle Břízy se Sýrie promění, ale neznamená to, že tamní situace bude výrazně lepší. Připomněl rovněž minulost lídra skupiny HTS, jímž je mezinárodně hledaný terorista Abú Muhammad al-Džulání, na něhož Spojené státy dokonce vypsaly odměnu.

„On na začátku, když dobyl Aleppo, tak nechal svoje bojovníky obcházet jednotlivé domy některých menšin typu křesťanů a sliboval jim, že se vůbec nic nezmění. Že bude tolerantní, že to nebude jako Islámský stát. Ale známe velmi dobře jeho minulost. On s Islámským státem koketoval,“ zdůraznil Bříza.

„Může jít klidně scénářem à la Taliban. Ten na počátku, když se Američané a spojenci stáhli z Afghánistánu, tak také deklaroval, že bude úplně jiný, než byl kdysi, že bude tolerantnější. No a podívejme se na současný Afghánistán dnes,“ řekl dále Bříza. „To znamená, že ta situace může být podobná. Netvrdím, že se tak stane. Al-Džulání se poučil. On věděl dobře, že když bude radikální, bude vraždit a střílet menšiny, které jsou v Sýrii zásadní, tak to může znamenat problém a nemusí docílit toho, co chce, to znamená ovládnout zemi,“ dodal.

O vůdci HTS hovořil i Mikulecký. „V tuhle chvíli se al-Džulání snaží vykreslovat se téměř jako sekulární vůdce, který říká, a zatím se to tak děje tam, kde má nad situací kontrolu, že není pronásledovaná žádná etnická a náboženská skupina. On chce být tím hodným hochem, který už nechce být na seznamu teroristů. Předpokládám, že by byl i moc rád, kdyby Spojené státy stáhly tu vypsanou odměnu na jeho hlavu, a on by se mohl stát partnerem pro celý svět,“ míní bezpečnostní analytik.

Nahrávám video

Budoucnost je podle expertů nejistá

Pelikán upozorňuje na to, že aktuální situace ještě nemusí znamenat pád režimu jako takového. „Já bych ještě úplně nezavrhoval možnost, že by tam nějaké zbytky Asadova režimu mohly přetrvat. Nesmíme zapomínat, že to nebyl jen Asad,“ řekl. Ten je podle něj jen symbol.

„Těch lidí, kteří režim tvořili, jsou tisíce a oni především netvořili jenom státní strukturu. V Sýrii je státní struktura provázána s velikou ekonomickou mocí a té se ti lidé nebudou chtít vzdát. Takže je otázka, jestli s nimi noví vládci dokáží dospět k nějaké dohodě, nebo jestli budou ty své ekonomické zájmy bránit také se zbraní v ruce,“ dodal.

Nahrávám video

Experti se navíc shodují, že Sýrie je i nadále rozdrobená. „Nezapomínejme, že je rozdělená na několik částí. Tam to není jen jedna tato organizace (HTS). Sever země je pod přímou kontrolou Turecka,“ upozornil Bříza, který rovněž zmínil, že severovýchod Sýrie je pod kontrolou Kurdů.

„Uvidíme, jak se k tomu postaví Kurdové, kteří jsou pod patronátem Spojených států. Uvidíme, co Írán, respektive jeho spojenci, tedy všechny šíitské milice v Iráku a Libanonu. A koneckonců pořád je tam velká ruská přítomnost. Vůbec netušíme, co tam bude,“ doplnil Pelikán. Rovněž připomněl, že na území Sýrie jsou internovány tisíce nebo možná desetitisíce lidí z rodin bývalých bojovníků takzvaného Islámského státu.

„Na Blízkém východě, pokud zmizí společný nepřítel, tak se dost často stává, že bojující strany se obrátí proti sobě. Takový vývoj bych Sýrii nepřál, ale může to být jedna z variant, jak se ta situace vyvine,“ řekl ředitel Centra blízkovýchodních vztahů Vysoké školy CEVRO Filip Sommer. „Bude klíčové, kdo bude ovládat Damašek, kdo bude ovládat Homs, kdo bude ovládat Aleppo. Hybnou silou může být Turecko, které už nedávno volalo po sjednocení této opozice,“ dodal.

„Lidé, kteří se teď dostali k moci, tak sami vlastně nikdy po demokracii a svobodě neprahli. Také prosazují nějakou svoji ideologii,“ řekl Tureček a dodal, že největší strach má z toho, že jednotlivé frakce se pustí do vzájemného boje o moc, až se budou rozdělovat kompetence.

Podle Břízy je vyloučené, že by v Sýrii vznikla demokracie západního typu. „Ono to ani není možné, protože mentalita, menšiny, národnostní složení, ale i náboženské složení je heterogenní a je úplně jiné než v evropských státech,“ vysvětlil.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
16:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 1 hhodinou

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus, což představuje růst o jedenáct procent. Tržní kapitalizace firmy tak činí 1,96 bilionu dolarů.
11:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
13:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12:50Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj vyzval k otevřené debatě o LGBTQ+ a rovných právech občanů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyslovil pro otevřenou veřejnou debatu o otázkách LGBTQ+ a rovných právech občanů. Uvedl to během setkání s odborníky z iniciativy Tysiachovesna.
před 5 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 5 hhodinami

Hackeři vyhrožují dronovým útokem na mistrovství světa

Hackerská skupina Handala s vazbami na Írán pohrozila útokem na mistrovství světa ve fotbale v USA s pomocí dronů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) o nichž tvrdí, že do nich dokázala proniknout. FBI v okolí amerických stadionů, kde se mají konat fotbalové zápasy, nasadil drony na ochranu proti letounům bez povolení k přeletu. S odvoláním na konzultační organizaci SITE Intelligence Group, která sleduje činnost islamistů, o tom informuje agentura AFP.
před 6 hhodinami
Načítání...