Afghánistán

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Talibanem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.

V čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany bude od 1. března stát plukovník Tomáš Krampla. Ten u nich dlouhodobě působil a za nasazení v Afghánistánu dostal medaili Za hrdinství. Jednotky má přebudovat tak, aby dokázaly reagovat na aktuální hrozby. Krampla ve funkci nahradí Miroslava Hofírka.

Pákistán podnikl v noci na neděli údery u hranic s Afghánistánem. Jejich cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na svém území. Zdroj z pákistánských bezpečnostních složek později agentuře AFP sdělil, že zahynulo přes 80 ozbrojenců. Afghánská vláda naopak obvinila Pákistán z bombardování civilistů na území Afghánistánu, při kterém podle ní zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen a dětí. Podle afghánského Červeného půlměsíce při útocích zahynulo 18 lidí a další byli zraněni, napsala agentura AP.

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.

Nejméně šest pákistánských vojáků bylo zabito a sedm dalších utrpělo zranění při útoku na kontrolní stanoviště na severozápadě země. Tři policejní a bezpečnostní zdroje podle agentury Reuters uvedly, že útok provedli islamističtí ozbrojenci napojení na afghánský Taliban.

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.

Afghánec podezřelý ze střelby na dva gardisty poblíž Bílého domu v úterý prostřednictvím svého právníka u soudu odmítl vinu. Devětadvacetiletý muž, který v rodné zemi spolupracoval s americkou armádou a Ústřední zpravodajskou službou (CIA) v boji proti hnutí Taliban, čelí obvinění z vraždy prvního stupně a z napadení. Střelným zraněním po jeho útoku z konce listopadu podlehla 20letá gardistka Sarah Beckstromová, zatímco její o čtyři roky starší kolega Andrew Wolfe zůstává v nemocnici.

Americká imigrační služba USCIS v pátek pozastavila udělování azylu všem cizincům. Den poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že zastaví přijímaní migrantů ze zemí třetího světa do Spojených států, to podle agentury Reuters oznámil šéf služby Joseph Edlow. Ministerstvo zahraničí zároveň přestalo vydávat víza Afgháncům v reakci na středeční střelbu, při níž podle úřadů afghánský imigrant nedaleko Bílého domu zastřelil příslušnici Národní gardy a těžce zranil jejího kolegu.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že zastaví přijímaní migrantů ze všech zemí třetího světa do Spojených států. Chce také přestat vyplácet jakoukoli federální podporu lidem, kteří nejsou občany USA. Uvedl to na své síti Truth Social krátce poté, co zemřela členka Národní gardy, kterou podle úřadů nedaleko Bílého domu ve středu postřelil muž původem z Afghánistánu.

Dvacetiletá členka Národní gardy Sarah Beckstromová, postřelená spolu s kolegou ve středu poblíž Bílého domu, zemřela v nemocnici. Pode tiskových agentur to ve čtvrtek večer oznámil prezident Donald Trump. Z útoku je podezřelý Afghánec pobývající v USA pátým rokem. Druhý zraněný gardista stále v kritickém stavu bojuje o život, dodal šéf Bílého domu. Ministerstvo spravedlnosti nově proti podezřelému vznese i obvinění z vraždy, informovala washingtonská prokurátorka Jeanine Pirroová.

Afghánec podezřelý z postřelení dvou gardistů nedaleko Bílého domu spolupracoval v Afghánistánu s americkou vládou včetně CIA, oznámil podle televize Fox News ředitel CIA John Ratcliffe. Dodal, že nyní byl devětadvacetiletý muž příslušníkem partnerské síly v Kandaháru. Do USA přišel v rámci programu exprezidenta Joea Bidena. Spojené státy v reakci prověřují všechny žádosti o azyl schválené za předešlé administrativy.

Dva příslušníci americké Národní gardy byli po 20. hodině SEČ postřeleni nedaleko Bílého domu. Guvernér Západní Virginie Patrick Morrisey následně na síti X oznámil, že oba gardisté zemřeli, ale o pár minut později uvedl, že dostává „rozporuplné informace“. Podle ředitele FBI Kashe Patela jsou oba příslušníci v kritickém stavu. Úřady zadržely muže afghánské státní příslušnosti, uvedl prezident USA Donald Trump.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.