Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
V americké hymně zní slova o „zemi svobodných a statečných lidí“. Během následujících desítek hodin zazní v USA skladba jménem Hvězdami posetý prapor nesčetněkrát v mnoha provedeních. Chybět nesmí ani vlajka s padesáti hvězdami – byť v době vzniku hymny jich na praporu bylo jen patnáct.
„Právě máme 29. oficiální verzi vlajky Spojených států. Tuto poslední užíváme od roku 1960, kdy se k unii přidal stát Havaj,“ vysvětlil historik Jason Opal z Univerzity státu Ohio.
Nedílnou součástí oslav tradičně bývají průvody a jízdy alegorických vozů. Kvůli očekávaným extrémním teplotám, kdy by diváci i účastníci v kostýmech mohli kolabovat z horka, organizátoři programy upravují. Po setmění bude k vidění videomapping na ikonických stavbách jako je Washingtonův monument nebo obrazy z americké historie tvořené na obloze drony.
Jednou z hlavních akcí k výročí nezávislosti v režii Bílého domu je expozice v samotném centru Washingtonu, která nese jméno Velký americký státní veletrh. Za cíl má návštěvníkům představit federální úřady a všechny státy a teritoria USA.
Ne všechny jsou zastoupeny stejně. Devět států – z velké většiny ovládaných demokraty – oficiální účast odmítlo. Některé mluví o konfliktu termínů či nedostatku peněz, jiné říkají, že akce podle nich není oslava Ameriky ale oslava Donalda Trumpa. „Rodiště Deklarace nezávislosti (Pensylvánie, pozn. red.) má guvernéra, který účast odmítl. To je velmi smutné,“ říká návštěvnice veletrhu z Pensylvánie.
Veletrh od počátku provází relativně nízká návštěvnost. Ve dnech před výročím program navíc negativně ovlivnila čtyřicetistupňová vedra. Před rozpálenou plochou dostaly přednost klimatizované stany. „Je prostě v našem srdci a duchu Ameriky slavit 4. červenec. Je to rodinná tradice,“ uvedl návštěvník veletrhu z Nebrasky.
Metropole Washington, která je fakticky hlavním městem od roku 1800, tradičně pořádá největší oslavy vzniku USA – tak jako před padesáti lety na dvousté výročí. Tehdy bylo sice slunečno, ale teplota vzduchu byla příjemnější. Do parku mezi Lincolnův památník, Kongres a Bílý dům vyrazily desetitisíce lidí.
250 let historie americké nezávislosti
Čtvrtého července roku 1776 se třináct britských kolonií podpisem Deklarace nezávislosti osamostatnilo od Velké Británie. Prvním americkým prezidentem se stal jeden z otců zakladatelů – George Washington.
Sílící občanské napětí v 60. letech 19. století vyústilo ve válku Severu proti Jihu. Padlo přes půl milionu Američanů, což je víc než všechny ztráty amerických vojsk v ostatních konfliktech dohromady.
Vítězství průmyslově vyspělejšího severu nad zemědělským jihem ale přineslo taky zrušení otroctví a hospodářský rozmach.
Do první světové války USA vstoupily v roce 1917 na straně Dohody. Čtrnáct bodů prezidenta Woodrowa Wilsona o poválečném uspořádání prosazovalo právo národů Rakouska-Uherska na sebeurčení – a položilo i základy pro vznik samostatného Československa.
Světový konflikt vtáhl ženy do nových rolí a pozměnil jejich postavení ve společnosti – s tím rostlo jejich emancipační úsilí. Ukotvení volebního práva pro ženy v americké ústavě sufražetky vybojovaly v roce 1920.
Třicátá léta se po krachu burzy na Wall Street nesla ve znamení velké hospodářské krize. Kolaps průmyslové výroby i zemědělství plně obnovila až poptávka a zbrojení před druhou světovou válkou.
Zapojení Američanů vyvolal překvapivý útok Japonska na Pearl Harbor. Svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 se zapsalo jako jediné použití jaderných zbraní v historii. Spojené státy tak upevnily své postavení světové velmoci, které si udržely i během studené války.
Přistáním na Měsíci v roce 1969 astronaut Neil Armstrong potvrdil převahu Spojených států nad SSSR v dobývání vesmíru. Neuspěly naopak se svou vojenskou intervencí ve Vietnamu, což výrazně ovlivnilo americkou společnost. Po pádu Železné opony v roce 1991 se USA jako vítěz studené války angažovaly ve vývozu demokracie.
V reakci na útoky 11. září 2001 USA zahájily globální válku proti teroru. Dlouhodobé vojenské nasazení v Iráku a Afghánistánu americkou společnost opět vyčerpaly. Donald Trump v roce 2024 vyhrál prezidentské volby s tím, že žádné vojenské kampaně nepovede. Slib ale nedodržel. A přestože Trump superlativy nešetří, jeho popularita klesá. Podle komentátorů můžou USA teď i přijít o roli lídra demokratického světa.
