Václav Černohorský

Skupina pro efektivitu státní správy (DOGE), kterou po své lednové inauguraci spustil šéf Bílého domu Donald Trump, předčasně ukončila činnost, píše agentura Reuters. Úřad, který do května vedl miliardář Elon Musk, měl přitom mandát až do konce července 2026. Trump v lednu pověřil Muskův tým rozsáhlými škrty ve federální vládě, podle kritiků však úsilí vyústilo pouze v malé úspory.

Americká Sněmovna reprezentantů a po ní i Senát jednoznačně podpořily návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného sexuálního delikventa a finančníka Jeffreyho Epsteina. Prezident USA Donald Trump už předestřel, že tento právní předpis podepíše, pokud jej schválí Kongres. Sněmovna reprezentantů si zároveň vyžádala Epsteinovy finanční záznamy od jeho bank.

Příštím starostou New Yorku bude Zohran Mamdani, který se označuje za demokratického socialistu. Ve volbách porazil demokratického exguvernéra státu New York Andrewa Cuoma, jenž kandidoval jako nezávislý a jehož podpořil republikánský prezident Donald Trump. V noci na středu to napsaly agentury Reuters a AP. Demokratické kandidátky uspěly i ve volbách guvernéra ve Virginii a v New Jersey. Hlasování podle experta mohl ovlivnit takzvaný shutdown vlády.

Ve Spojených státech se konají místní volby. Ve Virginii a v New Jersey si občané volí nového guvernéra a v Kalifornii hlasují o úpravách volebních obvodů. V New Yorku si občané vyberou starostu. Favoritem je demokratický kandidát Zohran Mamdani, který se považuje za demokratického socialistu a je trnem v oku republikánů prezidenta Donalda Trumpa. Mamdaniho hlavním soupeřem je bývalý guvernér státu New York Andrew Cuomo, který kandiduje jako nezávislý.

Americká federální vláda již měsíc funguje v nouzovém režimu. A zatím bez výhledu na kompromis. Demokraté trvají na tom, že rozpočet schválí jen výměnou za státní dotace do zdravotního pojištění. Takzvaný shutdown vede k výpadkům mezd milionu a půl státních zaměstnanců a od soboty hrozí také pozastavení potravinových dávek pro více než čtyřicet milionů lidí. Řada z nich nemá finanční rezervy a vychází jen díky provizorním opatřením. Dva federální soudci zatím ale v pátek rozhodli, že vláda musí prozatím pokračovat ve financování Programu doplňkové potravinové pomoci za použití nouzových prostředků.

Americký prezident Donald Trump přiletěl do Jižní Koreje, kde poobědval se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem. Trump řekl, že USA se zemí uzavřely obchodní dohodu, nicméně podle jihokorejské prezidentské kanceláře musí dohodu schválit místní parlament. Šéf Bílého domu také dostal zlaté dary za snahy zprostředkovat mír na Korejském poloostrově, napsala agentura Reuters. Korea je poslední Trumpovou zastávkou na cestě po Asii.

Návrat do centra diplomacie – tak ministerstvo zahraničí hodnotí přesun české ambasády ve Washingtonu na Massachusetts Avenue, kde sídlí mnoho dalších velvyslanectví. Bude také blíž Bílému domu i Kongresu. Zastupitelský úřad by měl na nové adrese začít fungovat příští rok v létě. Česko nyní v metropoli Spojených států vlastní tři budovy. V aktuálním sídle ambasády má po rekonstrukci zůstat konzulární, vojenský a kulturní úsek.

Už týden trvá nouzový stav americké federální vlády kvůli neschválenému rozpočtu, takzvaný shutdown. Kompromis nepřineslo ani pondělní hlasování v Senátu. Šéf Bílého domu Donald Trump nejdřív pohrozil trvalými škrty ve vládě a zastavením velkých dopravních projektů v demokraty ovládaných městech. Teď opozici nabízí, že když schválí rozpočet, vyjde jí vstříc v reformě zdravotnictví. Administrativa už kvůli pozastavenému přísunu peněz poslala na nucenou dovolenou statisíce státních zaměstnanců. Ovšem pracovníci klíčové infrastruktury – jako jsou letiště – do práce musí. Výplatu dostanou, až provizorium skončí. Podle úřadů nedostatek personálu jen za pondělí zpozdil na čtyři tisíce letů po celých USA.

Americká vláda ve středu vstoupila do nového fiskálního roku, aniž by měla zajištěné financování. To znamená, že řada federálních agentur a úřadů bude muset dočasně omezit svůj chod, uvádí agentury. Demokraté a republikáni se totiž nedohodli na návrhu, který by odvrátil tento scénář známý pod anglickým názvem shutdown.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Letošní laureátkou ocenění za celoživotní přínos Centra Václava Havla je Joan Baezová. Legendární písničkářka a aktivistka jej převzala během slavnostního večera v Českém domě v New Yorku. Čtyřiaosmdesátiletá Baezová se proslavila nejen svou hudbou, ale také dlouholetým bojem za lidská práva. „Celý život se snažím být u věcí, které mě nějakým způsobem volají. Člověk by si myslel, že v mém věku už mě to přejde, ale stále to tak cítím,“ uvedla v rozhovoru pro ČT.

Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN se svým projevem vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nedlouho po něm hlavy států a šéfy vlád z celého světa oslovil také český prezident Petr Pavel. Zelenskyj na úvod svého vystoupení prohlásil, že pokud chce národ mír, musí pracovat na zbrojení. Mezinárodní právo nefunguje, pokud nemáte dostatečně silné spojence, dodal ukrajinský prezident s tím, že ani to nefunguje beze zbraní.

Rusko nese plnou zodpovědnost za nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, uvedla Severoatlantická aliance. Podle NATO takové chování ohrožuje životy, vyostřuje situaci, a proto musí přestat. Velvyslanci členských zemí Aliance se setkali v Bruselu a společně s novým vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) Alexusem Grynkewichem z USA řešili páteční narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonsko požádalo spojence o konzultace podle čtvrtého článku smlouvy o Severoatlantické alianci.

Rada bezpečnosti OSN se na žádost Tallinu mimořádně zabývala pátečním narušením estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna před jednáním zopakoval, že Rusko dle něj a dalších států porušuje mezinárodní právo a vyzval ho, aby skoncovalo s „provokacemi“. Britská šéfka diplomacie Yvette Cooperová během schůze hovořila o risku ozbrojeného konfliktu s NATO. Spojené státy pak zopakovaly, že území členů Aliance hodlají chránit.

Vražda aktivisty Charlieho Kirka a reakce na ni, především ta od populárního moderátora Jimmyho Kimmela, rozvířila v USA debaty o svobodě slova. Po nedávném ohlášení konce pořadu Stephena Colberta a aktuálním stažení Kimmelovy show z obrazovek jsou kritici administrativy prezidenta Donalda Trumpa přesvědčeni, že jeho lidé tlačí na vysílatele a ti jim kvůli záchraně vlastních zisků ustupují. Trumpovi spojenci odmítají, že by byl jeho postup nestandardní.

Americká stanice ABC pozastavila „na neurčito“ vysílání noční talk show Jimmyho Kimmela poté, co jeho komentáře k vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka vyvolaly kritiku. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP. Krok televize přivítal prezident Donald Trump, který Kimmela označil za břídila. Později dodal, že byl vyhozen pro „nedostatek talentu“.

Tyler Robinson, o němž úřady v USA v uplynulých dnech hovořily jako o podezřelém z atentátu na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka, byl obžalován z vraždy s přitěžujícími okolnostmi, trestného užití zbraně a z maření spravedlnosti, informovala v úterý večer SELČ agentura AP. V případě vraždy s přitěžujícími okolnostmi, tedy spáchané obzvlášť krutým způsobem, lze v Utahu, kde se čin stal, pachatele odsoudit až k trestu smrti.

Většina z asi 475 lidí zadržených při razii amerických imigračních úřadů v rozsáhlém závodě jihokorejské automobilky Hyundai Motor ve státě Georgia byli Jihokorejci. Potvrdil to jihokorejský ministr zahraničí Čo Hjon. Dodal, že jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil, aby se řešení této záležitosti věnovalo maximální úsilí.

Turecká justice pokračuje v zátazích proti opozičním republikánům. Jen za poslední týden skončilo v rukou policie několik čelných představitelů nejsilnější nevládní strany včetně starostů velkých měst, jako je Adana či Antalya. Jako jeden z posledních si obvinění z korupce vyslechl starosta jihotureckého Adiyamanu. Soudce navíc nařídil, že má do začátku procesu zůstat v domácím vězení. Kritici mluví o politických procesech a snaze prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana ještě více utužit kontrolu nad státem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.