Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
Cla se budou vztahovat na asi sedm set druhů zboží v celkové hodnotě 27,6 miliardy kanadských dolarů (411 miliard korun). V plném rozsahu tak dorovnají nové tarify, které v sobotu Kanadě vyměřily USA.
Kabinet zároveň představil podpůrný balíček v hodnotě 7,5 miliardy kanadských dolarů (necelých 112 miliard korun). V něm obsažená opatření zahrnují podporu malých a středních podniků, program na financování peněžních toků firem a podporu pro pracovníky, kterým by v důsledku nových cel mohla hrozit nezaměstnanost.
„Naše odvetná cla – uplatňovaná ve stejné výši a rozsahu – spolu s miliardovým balíčkem podpory ochrání pracovníky, zemědělce, rodiny i podniky,“ zdůraznil kanadský ministr financí François-Philippe Champagne.
„Kanadská cla uvalená na americké zboží se mají týkat třeba nábytku, oblečení, mléčných výrobků, jako je třeba sýr, ale třeba také ryb nebo mořských plodů. Ale důležité je také říci, že se mají týkat výrobků z hliníku a oceli. Kanadská cla na toto americké zboží v současnosti dosahují 25 procent. Teď mají být od 8. září zvýšena na padesát procent. A jsou to možná tyto dva sektory, kde to může americkou ekonomiku bolet nejvíce,“ sdělil zpravodaj ČT v USA Václav Černohorský.
V sobotu vstoupila v platnost nová padesátiprocentní cla, která Kanadě vyměřila vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa. Stalo se tak poté, co ztroskotala jednání mezi oběma zeměmi, jež měla jejich zavedení odvrátit. V úterý oznámené odvetné tarify představují další významné zhoršení vzájemných vztahů mezi Ottawou a Washingtonem, píše Reuters.
USA jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem Kanady
Podle agentury AFP by se krok Ottawy mohl ukázat jako ekonomicky riskantní. Francouzská agentura připomíná, že Spojené státy jsou zdaleka nejvýznamnějším obchodním partnerem Kanady, do USA směřuje sedmdesát procent celkového objemu kanadského vývozu.
Obě země jsou obzvláště úzce propojeny v energetickém sektoru. Kanada je zdaleka nejvýznamnějším zahraničním dodavatelem ropy do Spojených států. Přes společnou hranici proudí rovněž zemní plyn a elektřina. V obou státech závisí na vzájemném obchodu miliony pracovních míst.
Vztahy mezi Washingtonem a Ottawou jsou ovšem za druhého Trumpova mandátu velmi napjaté a nejen kvůli obchodu. Šéf Bílého domu vícekrát hovořil o tom, že Kanada by se měla stát součástí USA, kanadského premiéra Marka Carneyho i jeho předchůdce Justina Trudeaua pak nazýval guvernéry. Odkazuje tak na to, že guvernéři stojí v čele států USA.
V úterý Trump napsal na sociální síť Truth Social, že Spojené státy vážně zvažují přejmenovat Ontarijské jezero, které leží na hranicích USA a Kanady, na Americké jezero. Prezident se už v minulosti rozhodl jednostranně měnit geografické názvy. Mexický záliv tak například přejmenoval na Americký záliv. Toto označení ale neužívá ani řada amerických médií, včetně agentury AP, s níž se kvůli tomu Trump dostal do sporu.
