Tarify

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.

Celní válka by poškodila všechny, proto je třeba dál jednat, ale také učinit kroky k ochraně českých firem. Po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Oznámil vznik pracovní skupiny, která bude sloužit k předávání všech informací ohledně cel a dalších kroků Evropy a umožní vládě i podnikatelům rychle reagovat. Potřeba je také hledat nové trhy, odstraňovat bariéru na vnitřním trhu EU a chránit se před záplavou levného čínského zboží, řekl premiér.

Syntetické krystaly či sklo. České firmy, pro které je americký trh velkým odbytištěm, se obávají v důsledku ohlášených cel prezidenta USA Donalda Trumpa ztráty příjmů. Oproti tomu se ulevilo třeba tuzemským výrobcům léčiv – ta jsou z tarifů vyňata. Podle Svazu průmyslu a dopravy je nyní hlavně potřeba jednat o snížení tarifů tak, aby se předešlo dramatickému dopadu na celou ekonomiku.

Na cla ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem reagují i čeští politici. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je Praha nemůže přejít mlčením. Evropa je podle něj připravena s USA jednat. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček uvedl, že ANO podle něj nedoporučuje odvetná opatření a radí jednat s rozvahou. Podle něj nepomůže ukřivděnost ani ukvapenost v odvetných krocích.

Vláda schválila, že se většině zaměstnanců státu a veřejných služeb od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. V pořadu Press klub rádia Frekvence 1 to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) později potvrdil, že se z rozhodnutí kabinetu zvednou učitelům platové tarify o sedm procent. Přidáno dostanou též lidé z bezpečnostních sborů.

Pro policii se v letošním roce z hlediska platů udělalo absolutní maximum, co se vzhledem k rozpočtovým možnostem udělat dalo, prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek v Interview ČT24. Situace není sice dobrá, ale Rakušan vidí trend k tomu, že by se mohla zlepšit. Svých dřívějších slov o tom, že by se platy mohly zvedat i o deset procent, prý nelituje, ale vyvozuje z nich pro sebe poučení a nadále bude mluvit jen o věcech, které jsou jisté.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Odboráři a zástupci vlády se zatím nedohodli na růstu platů od září, resorty propočítávají varianty. Jednání bude pokračovat ve středu, řekl šéf odborů Josef Středula. Zopakoval, že požadují pro všechny pracovníky veřejného sektoru od příštího měsíce zvýšení platových tarifů o deset procent a další přidání pak od ledna, jinak hrozí protesty. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že jednání nejsou jednoduchá, je ale vůle k dohodě.

Odborové svazy veřejného sektoru vyhlásily od středy stávkovou pohotovost, a to kvůli tomu, že zatím nemají s vládou dohodu na zvýšení platů pro letošek a příští rok. Požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejné sféře, řekl šéf odborů státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČT řekl, že od září prosazuje desetiprocentní zvýšení platů pro zaměstnance v první platové tabulce. K připomínkám odeslal dvě varianty – první počítá s navýšením o sedm procent, druhá o zmiňovanou desetinu. Jeho plán ale nemá podporu celé koalice.

S prázdninami podle operátorů roste zájem o mobilní služby, hlavně ty datové. Dlouhodobý trend potvrzuje i telekomunikační úřad. Z jeho dat vyplývá, že průměrná měsíční spotřeba dat na jednu SIM kartu loni stoupla o třetinu a přiblížila se deseti gigabytům.

Sněmovna ve druhém čtení schválila novelu zákoníku práce, která se týká přesnějšího vymezení práce na dohodu či zavedení nároku na kratší úvazky. Poslanci rovněž v úvodním kole podpořili novelu o zdravotnické záchranné službě, resort zdravotnictví by tak mohl hradit provoz informačního systému vrtulníků záchranářů. Dolní komora také rozhodla o návratu nezařazeného poslance Ivo Vondráka (dříve ANO) do školského výboru.

Ministerstvo práce připravuje změny platových tabulek, které stanovují výši výdělků ve veřejném sektoru, sdělil šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nově nastavit by se měly do konce volebního období. Vyšší by mohly být pak třeba nástupní platy pro mladé. Odstranit se dle Jurečky mají tarify pod minimální mzdou.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Školské odbory se se v pátek shodly s ministrem Vladimírem Balašem (STAN) na potřebě rozdělení peněz na přidání pedagogům mezi základní složky platů a odměny. Mluvčí odborářů Jana Kašparová řekla, že podle dohody by mělo jít do tarifů osmdesát procent slíbeného navýšení, zbytek do nadtarifů. Dohodu ale ještě musejí potvrdit lídři koaličních stran. V návrhu státního rozpočtu se počítá s navýšením peněz na platy pedagogů o čtyři procenta.

Mezi ženami a muži ve školství se zvyšují platové rozdíly. Ještě výraznější nepoměr vykazují výdělky řídících pedagogů. Podle ministerských statistik za první letošní pololetí berou učitelé v průměru až o dva a půl tisíce korun hrubého víc než učitelky.

Přechod na tržní ekonomiku s sebou počátkem devadesátých let nesl i svá negativa. Jedním z nich bylo i skokové zdražení cen jízdného za autobusovou dopravu. Vláda od léta 1992 zvýšila tarify jízdenek – u takzvaného dělnického jízdného dokonce o 100 procent.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sněmovna vyzvala vládu, aby pokračovaly státní podpory pro firmy s karanténami zaměstnanců. Chce také zřízení skupiny k projednávání omezení ve školách. Členové vlády ve středu seznámili poslance s důvody zavedení nouzového stavu a nových opatření. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mají vést ke zbrždění tempa růstu počtu nemocných. Dolní komora ve středu také schválila odškodnění pro oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969. Sněmovna jednala i o přechodu na nízkouhelnou energetiku a poslanci se věnují i poskytování dávek a vydávání průkazů zdravotně postiženým.

Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru pro příští rok růst platových tarifů podle profesí o sedm, deset a 15 procent. Patnáctiprocentní navýšení od ledna prosazují pro zdravotníky, desetiprocentní pro učitele a sedmiprocentní pro hasiče, policisty, úředníky a ostatní. Po jednání s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) to uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Resort práce požadavky nekomentoval.

Školství čeká od prvního ledna zásadní změna – zcela se mění jeho financování. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. Nový způsob má být spravedlivější a ministerstvo si od něj slibuje i zvýšení kvality vzdělávání. Zohlednit by měl rozdíly ve velikosti a oborové struktuře škol v jednotlivých krajích. Reforma měla začít už v roce 2019, poslanci ale její start o rok odložili.

Kvůli stávce učitelů zůstala ve středu uzavřena část škol. Některé jen omezily svůj běžný provoz. Část učitelů se zapojila do protestu, protože je nespokojena s výsledky vyjednávání o růstu platů.

Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) nesouhlasí s avizovanou středeční stávkou učitelů. Uzavření škol s tak krátkým předstihem pokládá za neadekvátní tlak na rodiče žáků a zřizovatele škol. Ani Asociace ředitelů gymnázií ČR stávku nepodporuje. O jednání, nikoliv o konfrontaci, se snaží také Unie školských asociací ČR – CZESHA. Naopak vedení Pedagogické komory stávkující učitele podporuje a trvá na růstu platů ve školství příští rok o 15 procent.

Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) nepodporuje stávku učitelů, kterou odbory svolaly na středu. Ředitelé, kteří jsou členové asociace, se k protestní akci nepřipojí, učitelům na svých školách ale nebudou ve stávce bránit, řekl viceprezident AŘZŠ Jaroslav Jirásko. Asociace podle něj nesouhlasí s cíli vyhlášené stávky, vládou navržený růst platů však považuje za příliš nízký.