Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu kritizuje.
Soudci nejvyššího soudu v poměru šesti hlasů ku třem potvrdili rozhodnutí nižšího soudu, že republikánský prezident takovýmto použitím zákona z roku 1977 překročil své pravomoci a obešel Kongres. Nejvyšší soud dospěl k tomuto závěru v rámci soudního sporu, který proti Trumpovu použití této legislativy k jednostrannému uvalení cel vedly dovozními tarify zasažené firmy a dvanáct amerických států – většina z nich spravovaná demokraty.
Ústava Spojených států dává pravomoc ukládat daně a cla Kongresu, nikoli prezidentovi. Trump však místo toho uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) cla na téměř všechny obchodní partnery Washingtonu bez souhlasu zákonodárců.
Trump zavedl některá další cla i na základě jiných zákonů, které v tomto konkrétním případě nejsou předmětem sporu. Podle vládních údajů z období od října do poloviny prosince 2025 představují tato cla asi třetinu příjmů z veškerých cel uvalených Trumpem, uvedl Reuters.
Šéf Bílého domu označil aktuální rozhodnutí soudu za skandální a oznámil, že „má záložní plán“, píší agentury a média.
Nesoulad mezi soudci
Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava „velmi jasně“ stanovuje zavádění daní, což zahrnuje i cla, do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ uvedl Roberts.
Soudci Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh s rozhodnutím většiny nesouhlasili. „Cla, o něž se zde jedná, mohou, nebo nemusí být moudrou politikou. Avšak z hlediska textu, historie a precedentů jsou zjevně zákonná,“ uvedl Kavanaugh ve svém stanovisku.
Trump může použít jinou legislativu
Soud se v pátek nezabýval tím, zda by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům.
Rozhodnutí soudu zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle serveru BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Verdikt tak podle agentury AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takové zavedení cel bude zřejmě pomalejší a komplikovanější proces, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.
Cla jsou pro Trumpa důležitý nástroj
Úřadující šéf Bílého domu využívá cla jako klíčový nástroj hospodářské a zahraniční politiky. Byla hlavním prvkem globální obchodní války, kterou zahájil na začátku svého druhého prezidentského období. Ta vedla ke zhoršení vztahů s obchodními partnery, ovlivnila finanční trhy a způsobila globální ekonomickou nejistotu, připomněl Reuters.
Předpokládalo se, že Trumpova cla v příštím desetiletí přinesou Spojeným státům, které mají největší ekonomiku na světě, příjmy v řádu bilionů dolarů.
Trumpova administrativa neposkytla údaje o výběru cel od 14. prosince. Ekonomové z Penn-Wharton Budget Model však v pátek odhadli, že částka vybraná z těchto cel na základě legislativy IEEPA činila více než 175 miliard dolarů (zhruba 3,6 bilionu korun). Tato částka bude pravděpodobně muset být kvůli rozhodnutí nejvyššího soudu vrácena, upozornil Reuters.
K rozhodnutí Nejvyššího soudu USA se už vyjadřují další země a subjekty – mimo jiné Evropská unie či Velká Británie. Reakce jsou nicméně zatím víceméně opatrné a odměřené s tím, že verdikt soudců je třeba nejprve zanalyzovat.
