Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
Trump v pátek uvedl, že s rozhodnutím soudu „hluboce nesouhlasí“. Vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí dokonce prezidenta posílí. Zároveň podotkl, že má možnosti, jak zavést ještě tvrdší cla. Podle agentury Reuters Trump v této souvislosti poznamenal, že země, které se nyní radují, se nebudou radovat dlouho. Pohrozil novými tarify s tím, že nemusí žádat Kongres o svolení. Jen o několik hodin později Trump podepsal dokumenty o uvalení desetiprocentního cla na dovoz ze všech zemí.
„Je mi velkou ctí, že jsem právě v Oválné pracovně podepsal globální desetiprocentní clo na všechny země, které bude účinné téměř okamžitě,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Nové desetiprocentní clo zavedl Trump na základě paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974. Ten mu umožňuje uvalit cla ve výši až patnáct procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres. Clo vstoupí v platnost v úterý a podle Bílého domu se nebude vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters.
Trump uvedl, že k prosazení své celní politiky hodlá využít i další zákony. „Máme alternativy, skvělé alternativy,“ prohlásil. „Získáme více peněz a budeme díky tomu mnohem silnější,“ dodal. Americký prezident zavádění cel zdůvodňuje mimo jiné snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy k návratu výroby do USA.
Rozhodnutí soudu je dle Trumpa „hlubokým zklamáním“
Na narychlo svolané tiskové konferenci Trump v pátek večer SEČ prohlásil, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA o jím zavedených clech je „hlubokým zklamáním“ a že se „absolutně stydí“ za soudce, kteří byli proti jeho tarifům. Obvinil tyto soudce, že jsou ostudou a pod vlivem „cizích zájmů“, zároveň poděkoval těm, kteří hlasovali proti odmítnutí cel.
Šéf Bílého domu dle Reuters také sdělil, že není jasné, zda a kdy dojde k vrácení finančních prostředků zaplacených za soudem zablokovaná cla. Dodal, že soudní řízení v této věci může trvat roky. Během tiskové konference také zmínil, že nechtěl po jiných zemích zatím tolik a že chtěl být „hodný chlapec“. Nejvyšší soud podle Trumpa dosavadní cla nezrušil, ale pouze změnil způsob jejich vyhlášení.
Trump se na brífinku vyjádřil také k evropskému kontinentu. Uvedl Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko jako státy, které si vedou dobře. Evropa jako taková je však podle něj „měkká“.
Soud: Trump překročil své pravomoci
Soudci Nejvyššího soudu USA v poměru šesti hlasů ku třem potvrdili rozhodnutí nižšího soudu, že republikánský prezident použitím zákona z roku 1977 k uvalení cel překročil své pravomoci a obešel Kongres. Nejvyšší soud dospěl k tomuto závěru v rámci soudního sporu, který proti Trumpovu použití této legislativy vedly firmy zasažené dovozními tarify a dvanáct amerických států – většina z nich spravovaná demokraty.
Ústava Spojených států dává pravomoc ukládat daně a cla Kongresu, nikoli prezidentovi. Trump však místo toho uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) cla téměř na všechny obchodní partnery Washingtonu bez souhlasu zákonodárců.
Trump zavedl některá další cla i na základě jiných zákonů, které v tomto konkrétním případě nejsou předmětem sporu. Podle vládních údajů z období od října do poloviny prosince 2025 představují tato cla asi třetinu příjmů z veškerých cel uvalených Trumpem, uvedl Reuters.
Nesoulad mezi soudci
Předseda nejvyššího soudu John Roberts ve zdůvodnění uvádí, že většina soudců dospěla k závěru, že ústava „velmi jasně“ stanovuje zavádění daní, což zahrnuje i cla, do kompetence Kongresu. „Autoři ústavy nesvěřili žádnou část daňové pravomoci výkonné moci,“ zdůraznil Roberts.
Soudci Samuel Alito, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh s rozhodnutím většiny nesouhlasili. „Cla, o něž se zde jedná, mohou, nebo nemusí být moudrou politikou. Avšak z hlediska textu, historie a precedentů jsou zjevně zákonná,“ uvedl Kavanaugh ve svém stanovisku.
Trump může použít jinou legislativu
Soud se v pátek naopak nezabýval tím, zda by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům.
Rozhodnutí soudu zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle serveru BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Verdikt tak podle agentury AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takové zavedení cel bude zřejmě pomalejší a komplikovanější proces, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.
Možné ekonomické dopady
Rozhodnutí zvyšuje nejistotu ohledně obchodních kontraktů a globálních trhů. Trump používal cla jako páku při vyjednávání mezinárodních dohod. Jejich zrušení může ovlivnit investice v řádu bilionů dolarů a přístup amerických firem na zahraniční trhy.
Dopady se dotýkají i amerických spotřebitelů a firem. I když někteří političtí komentátoři hovoří o „výhře pro peněženky Američanů“, není jasný mechanismus vrácení již zaplacených částek, což může způsobit právní a byrokratické komplikace, upozorňují někteří analytici.
Cla jsou pro Trumpa důležitý nástroj
Úřadující šéf Bílého domu využívá cla jako klíčový nástroj hospodářské a zahraniční politiky. Byla hlavním prvkem globální obchodní války, kterou zahájil na začátku svého druhého prezidentského období. Ta vedla ke zhoršení vztahů s obchodními partnery, ovlivnila finanční trhy a způsobila globální ekonomickou nejistotu, připomněl Reuters.
Předpokládalo se, že Trumpova cla v příštím desetiletí přinesou Spojeným státům, které mají největší ekonomiku na světě, příjmy v řádu bilionů dolarů.
Trumpova administrativa neposkytla údaje o výběru cel od 14. prosince. Ekonomové z Penn-Wharton Budget Model však v pátek odhadli, že částka vybraná z těchto cel na základě legislativy IEEPA činila více než 175 miliard dolarů (zhruba 3,6 bilionu korun). Tato částka bude pravděpodobně muset být kvůli rozhodnutí nejvyššího soudu vrácena, upozornil Reuters.
K rozhodnutí Nejvyššího soudu USA se už vyjadřují další země a subjekty – mimo jiné Evropská unie či Velká Británie. Reakce jsou nicméně zatím víceméně opatrné a odměřené s tím, že verdikt soudců je třeba nejprve zanalyzovat.
