Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.
Trump oznámil vysoká cla na dovoz z řady zemí
49 minut
ZÁZNAM: Prezident USA Trump oznamuje uvalení cel
„Je to naše vyhlášení nezávislosti,“ prohlásil Trump. Nově oznámená cla se týkají mnoha států. Vedle dvaceti procent pro zboží z EU a 34 procent z Číny bude třeba import z Tchaj-wanu zatížen tarify ve výši 32 procent, z Japonska 24 procent a z Jižní Koreje 25 procent. Podle Trumpa americká administrativa výši tarifů určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňuje daná země.
Velká Británie, Brazílie či Singapur podle Trumpa uplatňují vůči Spojeným státům desetiprocentní tarify a Washington na ně zavádí své základní clo ve výši deseti procent.
„Tato čísla jsou naprosto smyšlená, protože se do nich přidávají nejrůznější náhodné věci,“ napsal na sociální síti BlueSky novinář serveru Financial Times Alan Beattie o výši „cel“ vůči USA, s kterými v prezentaci pracoval Trump. „Podle těchto výpočtů účtuje Evropská unie USA čtyřikrát vyšší cla než Brazílie. V žádném případě nejsou reciproční,“ dodal.
Agentury Kjódó a Reuters s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedly, že základní clo deset procent pro všechny obchodní partnery vstoupí v platnost 5. dubna. Vyšší cla pak 9. dubna. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje následně upřesnil, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších cel vůči některým americkým obchodním partnerům.
Výjimka pro Kanadu a Mexiko
Na Kanadu a Mexiko se nové základní clo deset procent nevztahuje. Na zboží z těchto zemí již Trump oznámil clo 25 procent v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Tato cla zůstanou v platnosti a nový celní režim se na tyto země vztahovat nemá. Zachovány zůstanou také výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA při svém prvním funkčním období.
Na seznamu figuruje Ukrajina, není na něm však Rusko, které proti sousední zemi rozpoutalo v roce 2022 válku, konstatoval server Ukrajinska pravda. Na dovoz zboží z Ukrajiny budou podle tabulky platit desetiprocentní cla, na zboží z Ruska by ovšem měla platit stejná výše v rámci obecného základního cla. Trump také naznačil, že zváží snížení sazeb, pokud ostatní země odstraní své obchodí bariéry vůči americkému zboží.
Očekává se, že američtí obchodní partneři budou reagovat vlastními opatřeními, která by mohla vést k dramatickému zvýšení cen různého zboží. Trump označil středu za jeden z nejdůležitějších dnů v americké historii. „Pracovní místa a továrny se vrátí,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters.
Jihokorejský premiér Han Duk-so, který je současně úřadující hlavou státu, nařídil v noci ze středy na čtvrtek mimořádná opatření na podporu podniků, které pocítí dopady amerických cel, včetně cel na dovoz automobilů.
„Uvolněte se, přeberte si to a počkejte, jak se situace vyvine. Protože pokud budete oplácet, dojde k eskalaci,“ vzkázal americký ministr financí Scott Bessent zemím, na které americká administrativa uvalila cla. Bessent v televizi Fox News podle agentury Reuters také vysvětloval, že Rusko není na seznamu zemí, vůči kterým USA zavádí reciproční cla, protože USA s Ruskem neobchodují a na Rusko uvalily sankce.
„Vytváření chaosu“
Trump kvůli oznámení cel nazval už dříve středu „Dnem osvobození“ pro americké podniky, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla.
„Nevím, proč se má jmenovat den osvobození. Bylo to spíš jako vyhlášení války,“ komentoval bývalý český ministr financí Ivan Pilný. „Nic konkrétního jsme neslyšeli, ale ono to není podstatné, protože podle mého názoru to, co se stane jako obvykle, je to, že pan prezident vytváří chaos,“ dodal.
Během čtvrtka se podle Pilného veřejnost dozví konkrétní podobu opatření, která ovšem nebude konečná. „Teď zřejmě nastane fáze, která vždycky u pana prezidenta Trumpa nastává. To znamená: odvolávám, co jsem odvolal,“ míní bývalý ministr financí.
19 minut
Události, komentáře: Zavedení amerických cel
„Hrůza té věci je prostě to, že nejen akciové trhy, ale i podnikatelé – nejen evropští, ale i američtí – nevědí, co mají dělat,“ řekl Pilný. „Bude třeba čekat na skutečné znění příkazu,“ zdůraznil analytik Natlandu Petr Bartoň.
V případě cel na dovoz automobilů očekává Bartoň přímo pro Česko nižší dopady než například na sousední Slovensko. Zdůvodňuje to tím, že tuzemské automobilky do USA nevyvážejí. „Postiženi budeme spíše jen nižšími dodávkami dílů do německých automobilek,“ podotkl Bartoň. Zavedené clo podle něj dopadne především na české výrobce měřicích přístrojů.
16 minut
Události, komentáře: Dopady amerických cel z pohledu ekonomů
Reakce ze světa
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds prohlásil, že k novým americkým clům zaujme klidný přístup, protože se země snaží dosáhnout hospodářské dohody s Washingtonem, která zmírní dopady cel. „Máme k dispozici řadu nástrojů a nebudeme váhat jednat. Budeme i nadále spolupracovat s britskými podniky, včetně jejich hodnocení dopadu jakýchkoli dalších kroků, které podnikneme,“ dodal britský ministr.
„Švédsko se bude i nadále zasazovat o volný obchod a mezinárodní spolupráci,“ reagoval na oznámená cla, která jsou v případě Evropské unie na úrovni 20 procent, švédský premiér Ulf Kristersson, podle něhož vzájemná obchodní spolupráce přispívá k míru, technologickému pokroku i snížení globální chudoby.
„Proto hluboce lituji cesty, kterou se USA vydaly, když se snaží omezit obchod vyššími cly. Nechceme zvyšující se obchodní bariéry. Nechceme obchodní válku,“ poznamenal Kristersson s tím, že jeho země je na nynější situaci dobře připravena. V rámci EU chce využít všech příležitostí aktuální vývoj zvrátit.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, pokládaná za Trumpova blízkého evropského spojence, podle agentury Reuters uvedla, že nová cla jsou špatná, a dodala, že doufá ve společnou práci s USA a Evropou na odvrácení obchodní války, která by západní svět oslabila.
Ministerský předseda Austrálie Anthony Albanese řekl, že Trumpovo rozhodnutí nebylo „činem přítele“. Austrálie ale podle něj zatím odvetná cla nezavede. Švýcarská prezidentka Karin Kellerová-Sutterová v krátkém vyjádření sdělila, že vláda alpské země o své reakci rozhodne rychle. Švýcarsko bude čelit clům ve výši 31 procent.
Reakce české politické scény
„Z oznámených cel Donalda Trumpa nemám radost. Není to dobře pro nikoho, ani pro Spojené státy. Rozhodně se jich ale nezalekneme a Evropa na ně bude adekvátně reagovat,“ uvedl předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Zmínil možnost evropské digitální daně.
„Je zřejmé, že obchodní válka poškozuje všechny zúčastněné strany. Evropa ale v takovém případě nemůže zůstat nečinná, musí být připravena na adekvátní odpověď,“ míní předsedkyně TOP 09 a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Americký prezident spustil podle europoslankyně STAN Danuše Nerudové nebezpečnou hru, na cla podle ní doplatí celý svět včetně Česka i Spojených států. Podle europoslance hnutí ANO Ondřeje Knotka je potřeba zavedená cla dobře zanalyzovat. „Mě třeba osobně velmi zajímá jako první otázka ze všeho, jestli se sektorová cla pro automobilový průmysl a reciproční cla sčítají,“ sdělil. Podle něj to z tiskové konference Donalda Trumpa nebylo zcela zřejmé.
Cla na automobily
„O půlnoci zavedeme 25procentní cla na zahraniční automobily,“ potvrdil Trump dříve avizované tarify, které se budou od čtvrtka vztahovat na osobní a lehké užitkové vozy, motory, převodovky, lithium-iontové baterie a menší díly včetně pneumatik, tlumičů a drátů zapalovacích svíček, napsala Reuters. Trump už v únoru zvýšil tarify na dovoz z Číny. Zavedl také cla na hliník a ocel.
Trump plánuje další sektorová cla na polovodiče, léčiva a potenciálně kritické nerostné suroviny. Na ty se nový režim vztahovat nebude, řekl podle agentury Reuters vysoký úředník Bílého domu.
Ovšem průzkum ukazuje, že právě zavádění cel, ale i zacházení Trumpovy administrativy s informacemi o vojenském útoku v Jemenu se podepisuje na podpoře nynějšího šéfa Bílého domu. Podle průzkumu agentur Reuters a Ipsos jen 43 procent dotázaných Američanů schvaluje Trumpovo počínání. Je to nejméně od Trumpova návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Třídenní průzkum skončil ve středu a ukázal, že souhlas s Trumpovým výkonem v nejvyšší funkci poklesl o dva procentní body oproti průzkumu z 21. až 23. března a o čtyři procentní body oproti stavu, kterého dosáhl krátce po nástupu do úřadu 20. ledna.