Automobily

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.

Obchod a situace v rusko-ukrajinské válce budou hlavními tématy rozhovorů představitelů Evropské unie a Číny na čtvrtečním summitu v Pekingu. Navzdory očekávání snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla ekonomické zájmy obou subjektů zatím sblížit nedokázala. Další postup v tomto ohledu experti zpochybňují, mimo jiné i kvůli diplomatickým políčkům, které Unii zasadili zástupci čínského režimu ještě před začátkem jednání.

Příští pátek 1. srpna mají začít platit odložená americká cla. Evropské unii Donald Trump pohrozil třicetiprocentním pásmem, pokud nepřistoupí na značně velkorysé podmínky pro import amerického zboží. Zatímco jednání pokračují za zavřenými dveřmi, obchodníci a podnikatelé se připravují na potenciálně těžký dopad na transatlantickou výměnu. Podobně jsou na tom i země ve zbytku světa.

Částečky, které se uvolňují z pneumatik, mají zásadní dopady na přírodu. Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Journal of Environmental Management, se dají negativní důsledky najít v celé řadě oblastí, hlavně ve vodních ekosystémech.

Červencovou lhůtu na jednání o clech na dovoz z Evropské unie a dalších zemí je možné prodloužit, ale nebude to nutné, prohlásil prezident USA Donald Trump. Podle agentury Reuters dodal, že EU chce jednat a že pokrok a další postup zhodnotí zhruba za týden. Trump v květnu oznámil, že na zboží z evropské sedmadvacítky uvalí od června padesátiprocentní cla, krátce nato však odložil jejich zavedení na 9. července.

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.

Lezení může vypadat jako zdravý sport. Jenže podle nové studie v něm může být ukrytý problém. Drobné částečky chemikálií, jež se uvolňují ze sportovní obuvi, mohou představovat zdravotní riziko.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.

Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.

Český Krumlov chce v historickém centru snížit automobilový provoz, zejména kvůli bezpečnosti pěších. Od jara do podzimu se tam totiž pohybuje velké množství lidí, hlavně turistů. Omezí tam proto vjezd. Co se týče zásobování, to je nyní povolené do deseti hodin dopoledne, po změně by to bylo až do jedenácti. Změna by měla platit od poloviny června.

Nákladní vůz Tatra 815 se za více než čtyřicet let výroby zařadil mezi automobilové legendy. Řada 815 se stala nejdéle vyráběnou modelovou řadou kopřivnické automobilky a díky své univerzálnosti dosáhla širokého uplatnění mezi civilními odběrateli i armádou. Tatra vyrobila celkem 158 065 kusů všech provedení této řady. Její výroba teď končí, v úterý se v Kopřivnici koná rozloučení s posledním vyrobeným vozem Tatra 815-2 Terra, určeném pro službu u hasičů.

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.

Nadcházející rok bude výzvou pro automobilový průmysl, který je důležitou součástí tuzemské ekonomiky. Některé společnosti v rozhovorech pro Českou televizi připouštějí, že vyrobí méně vozů než letos, nebo že jejich produkce bude stagnovat.

V Česku se letos otevřelo nejvíce nových úseků dálnic od devadesátých let, přes sto kilometrů. Nové úseky na jihu Čech a Moravy už přinášejí úlevu nejen řidičům, ale i obcím, přes které dříve projížděly tisíce aut denně. Mnozí lidé v regionech si pochvalují menší intenzitu provozu, a to zejména v případě kamionů, které nově využívají bezpečnější a rychlejší cestu po dálnici.

Japonské automobilky Honda a Nissan se dohodly na zahájení rozhovorů o fúzi, oznámily firmy. Spojením podniků by vznikl třetí největší výrobce automobilů na světě za konkurenty Toyota a Volkswagen, napsala agentura Reuters.

Problémy evropských výrobců v automobilovém průmyslu zasáhly i dodavatele tohoto odvětví, včetně těch z Česka. Ti často vyváží třeba do Německa, jenže tamní odběratelé snižují své objednávky. Výrobce mimo jiné brzdí vysoké náklady nebo konkurence z Číny. Společnosti proto začaly propouštět a v některých případech plánují v dalším škrtání pozic pokračovat.

Emise skleníkových plynů klesají ve všech oblastech kromě dopravy, ukazuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Od roku 1990 dopravní emise narostly o sedmdesát dva procent. Souvisí to nejen s počty vozidel, ale i větší mobilitou lidí. Ta podle zprávy zůstává závislá na benzinu a naftě. Alternativní pohony v Česku příliš populární nejsou.

Podle Filipa Turka (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě) se cíle Green Dealu ohledně elektromobility „v žádném případě, ani technicky, nepovede naplnit“. Spolu s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Martinem Jahnem poukazuje na to, že se prodeje elektroaut automobilkám nedaří, jelikož po nich není dostatečná poptávka a již vyčerpaly dotační programy. Ekonom Václav Vislous (Piráti) míní, že se to změní, až se elektrické vozy časem zlevní. Všichni tři hosté pořadu Otázky Václava Moravce pak kritizovali uvalení cel na elektroauta z Číny. Míní totiž, že situaci nevyřeší a mohou podnítit obchodní válku.