O nedělní půlnoci skončí státní regulace cen benzinu a nafty. Analytici očekávají, že nejvýrazněji zdraží motorová nafta, u níž se zároveň vrátí spotřební daň na původní úroveň. Během týdne by její cena mohla vzrůst až o tři a půl koruny za litr, u nejdražších dálničních čerpacích stanic se může přiblížit 45 korunám. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že by vláda mohla při dalším růstu cen znovu zasáhnout.
Ještě do nedělní půlnoci mohou řidiči tankovat za regulované ceny. Stát na víkend stanovil maximální cenu nejprodávanějšího benzinu na 43,41 koruny za litr, u nafty na 42,13 koruny.
Od pondělí už budou moci čerpací stanice ceny opět nastavovat zcela podle svého. U nafty se navíc spotřební daň vrátí na původní úroveň, což by po započtení daně z přidané hodnoty mělo cenu zvýšit přibližně o dvě koruny za litr. Ceníky se ale pravděpodobně nezmění u všech čerpacích stanic současně. Záležet bude na tom, jak rychle prodají zásoby paliv pořízené ještě za regulovaných podmínek.
„Čerpací stanice, které mají vysokou výtoč, by mohly být zaváženy již v pondělí během dne. Tam to znamená nárůst ceny motorové nafty o dvě koruny a pětatřicet haléřů,“ uvedl mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.
Nafta může během týdne zdražit o tři a půl koruny
Vedle vyšší spotřební daně se do cen promítne také vývoj velkoobchodních cen paliv a ropy. Ta sice zůstává pod květnovými maximy okolo 115 dolarů za barel, v posledních dnech ale zdražovala a dostala se přibližně na 88 dolarů.
Hlavní analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak očekává, že růst cen bude pokračovat i během dalších dnů. „Za celý týden očekáváme, že u nafty může zdražení dosáhnout až tří a půl koruny za litr. U benzinu by mohlo být mírnější, zhruba od jedné do jedné a půl koruny,“ odhadl. U nejdražších čerpacích stanic, například na dálnicích, by podle něj mohla nafta stát až 45 korun za litr.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček upozornil, že dálniční čerpací stanice bývají dlouhodobě výrazně dražší než běžné pumpy. Rozdíl podle něj standardně dosahuje pěti korun za litr a někdy může být ještě vyšší.
Další vývoj bude záviset především na situaci na Blízkém východě a reakci světových trhů. Cena samotné ropy tvoří přibližně třetinu výsledné ceny paliva. Zhruba polovinu představují spotřební daň a daň z přidané hodnoty, zbytek připadá například na přepravu, zpracování suroviny a marže distributorů a čerpacích stanic.
Schillerová: Vláda může znovu zasáhnout
Schillerová nevyloučila opětovné zavedení cenových stropů, pokud by se situace na trhu výrazně zhoršila. „Pokud by eskaloval konflikt na Blízkém východě v Hormuzském průlivu, cena ropy na burze vystřelila nebo se prodejci začali chovat neadekvátním způsobem, stát a vláda České republiky opět zasáhnou,“ prohlásila.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib vládě vytkl, že dočasnou regulací nevyřešila vysokou závislost Česka na fosilních palivech. Kritizoval také skutečnost, že snížení spotřební daně se týkalo pouze nafty, nikoliv benzinu, který podle něj používá přibližně 75 procent majitelů aut.
Předseda ODS Martin Kupka je proti případnému rychlému návratu tvrdé regulace cen. Za vhodnější považuje sledování trhu a případné snížení spotřební daně u nafty i benzinu. Cenové stropy by podle něj měly být až krajním řešením.
Řidiči před koncem regulace tankovali více
Obavy ze zdražení přivedly během víkendu k čerpacím stanicím více řidičů než obvykle. Podle odhadů provozovatelů vzrostl během týdne prodej paliv v průměru zhruba o deset procent. Některé společnosti zaznamenaly přibližně pětinový nárůst zájmu.
Fronty se tvořily například u čerpacích stanic v Praze a ve Zlínském kraji. Někteří zákazníci kromě plných nádrží odváželi palivo také v kanystrech. U čerpacích stanic poblíž německých hranic tvořili část zákazníků němečtí řidiči, pro které zůstávají pohonné hmoty v Česku levnější.
Podle Louly by mělo tuzemsko i po zvýšení spotřební daně u nafty patřit mezi země s nižšími cenami paliv. Daňové zatížení podle něj zůstane nižší než v některých dalších evropských státech a ceny by měly být nadále pod průměrem Evropské unie.
