Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
„Vedli jsme opravdu náročná jednání a téma ETS 2 tím rozhodně nekončí, protože se k němu znovu vrátíme. Evropská komise do října 2027 navrhne přezkum uplatňování systému ETS 2 na budovy a silniční dopravu. Zároveň představí další úpravy, například změny stávajícího cenového stropu ve výši 45 eur, nad který by cena povolenky neměla vystoupat, a jeho prodloužení,“ sdělila česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z frakce Evropské lidové strany. Nerudová byla zpravodajkou návrhu a kompromis dojednávala za Evropský parlament.
Nerudová uvedla, že se jí do pozice europarlamentu, schválené letos v březnu, podařilo prosadit opatření na ochranu domácností před vysokými náklady. Ta zahrnovala mimo jiné prodloužení cenového stropu emisních povolenek a změny v uplatňování systému na rezidenční budovy.
Druhá jednací strana v trialogu, členské státy, měla od počátku výrazně omezenější pozici a prosazovala pouze návrh Evropské komise na cenové brzdy, který spočíval především v uvolňování většího množství povolenek na trh s cílem snížit jejich cenu.
Na společném jednání evropských institucí se však po hodinách vyjednávání podařilo najít kompromis spočívající v tom, že by Komise měla přijít s úpravou dalších cenových brzd včetně úpravy a prodloužení stávajícího cenového stropu na 45 eurech. Evropská komise zároveň musí do října 2027 předložit nový přezkum uplatňování systému ETS 2 na budovy a silniční dopravu, na jehož základě by měla následovat další revize systému.
„Rezerva tržní stability řeší nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v ETS 2 úpravou počtu emisních povolenek dostupných v oběhu. Dnešní (čtvrteční) dohoda posílí rezervu tržní stability a dále zajistí stabilní a předvídatelný trh s povolenkami před plným spuštěním ETS 2 v roce 2028,“ napsalo ve svém prohlášení kyperské předsednictví, které jednalo jménem členských států.
„Pro zlepšení dlouhodobé předvídatelnosti a důvěry na trhu dosažená dohoda ruší zneplatnění povolenek držených v rezervě tržní stability k 1. lednu 2031, což znamená, že celá rezerva ve výši šest set milionů povolenek zůstává k dispozici i po tomto datu a může být v případě potřeby uvolněna ke stabilizaci trhu,“ doplnil další bod dohody Evropský parlament. Cílem návrhu bylo právě posílit předvídatelnost trhu a řešit nadměrný růst cen povolenek.
Systém má motivovat ke snižování emisí
Systém emisních povolenek EU ETS má motivovat ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu oxidu uhličitého, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Systém EU ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU.
Rozšíření systému EU ETS 2 má být zavedeno po ročním odkladu v roce 2028 a má se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.
Unijní zákonodárci se úpravou odloženého systému zabývali po podnětech některých zemí včetně Francie či Česka, kterým se nelíbil možný dopad potenciálního zdražení paliv či vytápění na obyvatele.
Zásadní novinkou je, že pokud cena povolenky dosáhne zmíněného stropu, z rezervy se do systému uvolní čtyřicet milionů povolenek, což má předejít dalšímu nárůstu ceny. Původní plán počítal s uvolněním polovičního počtu. Aby mohla upravená podoba systému vstoupit v platnost, musí ji ještě schválit členské státy i europarlament.
Úpravy jsou kosmetické a nepomohou, míní Havlíček
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jsou úpravy systému kosmetické. Domnívá se, že větší vliv na hrozící dopad na domácnosti mít nebudou.
„Nejde o strop na úrovni 45 eur za tunu, ale o bod intervence, který nastane v momentě, kdy bude cena povolenky 57 až 60 eur a bude se v dalších letech navíc zvyšovat. A to proto, že 45 eur se vztahuje k ceně v roce 2020,“ podotkl Havlíček. Pozitivní podle něj je, že se zvyšuje frekvence intervence a že nevyužité povolenky z rezervy se po 2030 nezruší. Naopak za negativní považuje, že počet povolenek, které se uvolní, je omezený. Jinými slovy, marketingově to zní lépe, než je realita, dodal.
Předseda Poslanecké sněmovny a vládní SPD Tomio Okamura v reakci na výsledek jednání připomenul, že vládní koalice žádá zrušení povolenek.
Opozice změny vítá
K úpravě systému se vyjádřili i zástupci opozice, kteří změny vítají, přičítají je ale standardním unijním legislativním procesům, nikoli působení vlády Andreje Babiše (ANO). „Je to cesta, kterou jsme nastartovali. Reálně mají platit ti, kdo škodí, ale nesmí to ohrožovat konkurenceschopnost českého průmyslu,“ sdělil bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Podobně jako předseda ODS Martin Kupka zmínil práci europoslanců. Občanští demokraté se přitom plánují ještě snažit o další úpravy. „Každý pozitivní krok vítáme, pevně doufám, že toto ještě není ještě finální podoba,“ řekl Kupka.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib přivítal, že se podařilo najít mechanismus omezení výše ceny za tunu vyprodukovaného CO2. Dodal, že přehodnocování nástrojů je vždy součástí legislativního procesu v EU, přestože se Babišova vláda změnu bude zřejmě snažit prodat jako výsledek svého působení. „Je to standardní součást hodnocení dopadů legislativy,“ doplnil.
Se zastropováním cen povolenek souhlasí také předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Dává to smysl, i proto, že se jedná o regulátor vypouštění skleníkových plynů,“ řekl. Dodal, že je důležité nastavit systém tak, aby se sociálně slabí lidé a ti, kteří jsou ohroženi energetickou chudobou, nedostali do svízelné situace.
Podle Hospodářské komory úprava omezí cenové výkyvy
Ke změnám se vyjádřila i Hospodářská komora ČR. „Pokud bude systém ETS 2 v Česku plně implementován, hodnotíme schválenou úpravu pozitivně, protože posiluje nástroje na ochranu trhu před nadměrnou volatilitou ceny povolenky a snižuje riziko cenových výkyvů, které by ztěžovaly plánování investic a rozpočtů firem i domácností,“ řekla viceprezidentka Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková.
Zároveň ale zdůraznila, že vedle úpravy systému ETS 2 je nutná zásadní revize také u stávajícího systému povolenek ETS 1 a jeho parametrů. „Pro firmy je pak obecně důležité transparentní využití výnosů z povolenek a zachování programů, které pomohou zmírnit dopady na konkurenceschopnost firem, jako je Modernizační fond,“ dodala Krejčiříková.
Kritické je k emisním povolenkám sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia, které jejich zavedení dlouhodobě odmítá. Podle generálního tajemníka sdružení Vojtěcha Hromíře představuje ETS 2 fakticky další daň z fosilních paliv s malou předvídatelností a Unie by měla hledat spíše pozitivní motivace. Nově schválený cenový strop není podle něj důvodem k optimismu, protože očekává, že se cena ustálí na této hranici.
Dopravci podle Hromíře už nyní čelí vyšším nákladům kvůli emisní složce mýtného. „Unijní regulace se nevztahují na dopravce ze zemí mimo EU. Z těchto zemí sem budou přijíždět dopravci s podstatně levnější naftou nezatíženou povolenkami. To by byla velká konkurenční výhoda poškozující zájmy dopravců z členských států. Tento problém by měla EU vyřešit, pokud chce ETS 2 v dopravě v roce 2028 zavést,“ myslí si Hromíř.
Podle analytiků ceny plynu i pohonných hmot i přes úpravy vzrostou
Analytici se domnívají, že ceny plynu či pohonných hmot i přes úpravu systému emisních povolenek ETS 2 vzrostou. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka upozornil, že změny neznamenají zavedení tvrdého stropu na cenu povolenek, ale jen posílení obranného mechanismu proti cenovým extrémům. I proto podle něj nelze vyloučit, že cena povolenky překročí cenu 45 euro v cenách roku 2020, které v současnosti činí kolem 55 euro. „Růst ceny nad hodnotu 55 euro lze dokonce předpokládat. Ze začátku spíše nárazově,“ zdůraznil Peterka.
Do budoucna je ale podle něj plán EU k emisním povolenkám jasný, a tím je růst ceny. „Vyšší cena povolenek bude tlačit domácnosti a firmy k omezení spotřeby zatížených položek, tedy plynu, uhlí a pohonných hmot,“ poznamenal.
Peterka tak očekává zdražování plynu, uhlí i pohonných hmot. „Při ceně povolenky na 55 euro lze čekat zdražení litru benzinu s DPH o zhruba 3,8 koruny za litr a u nafty 4,3 koruny za litr. Megawatthodina plynu pak zdraží o 326 a tuna uhlí o 2292 korun. Při růstu ceny povolenky na 65 euro pak litr benzinu zdraží o zhruba 4,5 koruny, nafta o 5,1 koruny, megawatthodina plynu o 386 korun a tuna uhlí o 2708,“ popsal Peterka. Při ceně povolenky kolem 55 euro si tak podle něho domácnost v bytě s jedním autem, která topí plynem, připlatí zhruba 6280 korun za rok. Při zdražení povolenky na 65 euro si pak připlatí 7422 korun.
Podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška schválená úprava problém kolem emisních povolenek pouze zmírňuje, ale neodstraňuje. Hlavní očekávaný efekt změn vidí v omezení velkých cenových výkyvů. „Ale neznamená to, že domácnosti a firmy budou chráněny před samotným zdražením paliv, plynu nebo vytápění,“ připomněl Míšek.
Dopady nových povolenek navíc podle něj budou nerovnoměrné. „Nejvíce je pocítí domácnosti s nižšími příjmy, lidé mimo velká města, rodiny závislé na autě a domácnosti, které nemají jednoduchou možnost změnit zdroj vytápění. U nich nepůjde o motivaci k rychlé zelené investici, ale často spíše o vynucené omezení spotřeby,“ varoval Míšek.
U tuzemského průmyslu pak vidí riziko dalšího zhoršení konkurenceschopnosti. „Česká ekonomika je energeticky a průmyslově náročnější než průměr EU, proto podobné opatření dopadá na tuzemské firmy citelněji než na ekonomiky s vyšším podílem služeb a vyššími příjmy domácností,“ dodal Míšek.
Hlavní analytik Greenbuddies Tomáš Krejčí úpravy hodnotí spíše jako politické gesto než skutečné řešení. Problém je podle něj v samotné konstrukci nástroje. „Tržní stabilizační rezerva pracuje s velkým zpožděním, kdežto ceny povolenek se – jak jsme názorně viděli u ETS 1 – hýbou mnohem rychleji a často iracionálně. MSR navíc reguluje množství povolenek, ne cenu přímo, takže do trhu prosakuje nepřímo a opožděně. Hranice 45 eur tedy není žádnou garancí. Je to měkký práh. Kdo čeká, že tohle zastaví růst cen plynu, paliv a uhlí, bude zklamán,“ míní Krejčí.
