Vytápění

Velká část tuzemských domácností, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí. Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent, což zvýší výdaje na vytápění a ohřev vody v průměru o vyšší desítky korun měsíčně. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu, informovalo v úterý Teplárenské sdružení ČR.

Začínající topná sezona by měla vyjít levněji než minulá. Přispějí k tomu nižší ceny elektřiny a plynu, ale i uhlí a dřeva. Právě o tyto formy vytápění nyní roste zájem.

V saské metropoli Drážďanech se ve středu nad ránem zřítila část mostu Carolabrücke přes Labe. Zasažena byla stezka pro pěší, cyklostezka i tramvajová kolej, informovala agentura DPA. Neštěstí si nevyžádalo žádná zranění, ale čekají se dopravní komplikace v ranní špičce.

Kotlíkové dotace v sobotu končí. Stát tak skoro deset let podporoval domácnosti, aby vyměnily stará topeniště za modernější a pomohly vyčistit ovzduší. Nabídku za tu dobu využilo přes 130 tisíc rodin. Celkem si rozdělí více než 15 miliard korun. Akce podle ministerstva životního prostředí měřitelně zlepšila poměry v obcích.

Od 1. září, kdy začíná platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy, se sníží takzvané kotlíkové dotace až o desítky tisíc korun. Přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Pokud si domácnosti požádají o dotaci do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit včas, budou k tomu úředníci přihlížet při kontrolách. Nově bude možné od září žádat o podporu na výměnu kotlů bez ohledu na emisní třídu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) to oznámilo v pondělí na tiskové konferenci. Odhaduje, že je ještě nutné vyměnit až 150 tisíc starých kotlů, přesná data podle resortu nejsou.

V Česku je stále až 250 tisíc kotlů nejnižší emisní třídy, jejichž provoz bude od letošního září zakázaný. Už nyní je přitom zřejmé, že značnou část z nich provozovatelé nestihnou vyměnit. Pokuty za vytápění neekologickým kotlem mohou dosahovat až padesáti tisíc korun, a to opakovaně, upozornila Asociace podniků topenářské techniky. Firmy připomněly, že do konce srpna budou moci domácnosti požádat o dotaci na ekologické systémy vytápění.

Evropský parlament v úterý přijal plán na zvýšení energetické účinnosti budov. Vyžaduje, aby nové budovy měly od roku 2030 nulové emise, veřejné budovy už od roku 2028. Od roku 2040 by se podle tohoto plánu měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva, přičemž už od roku 2025 bude zakázáno na tyto kotle poskytovat dotace. V případě hybridních systémů vytápění, které kombinují kotel například s tepelným čerpadlem, budou finanční pobídky možné i nadále, uvádí tisková zpráva EP.

V Sokolově se rozběhl unikátní projekt, který má odhalit úniky tepla v panelových domech. Monitoruje je dron s termokamerou. Město může díky tomu opravy cílit s přesností na centimetry. Sokolovská radnice si od toho slibuje, že ušetří spoustu peněz. Dron dokáže za pár hodin prověřit plochy, které by člověk kontroloval několik dní. Některé panelové domy už jsou staré i více než padesát let. Právě na tak dlouhou dobu byla sídliště stavěna. Někteří odborníci tvrdí, že by mohla vydržet i dalšího půl století.

Špatný způsob vytápění, vznícené saze, ale také obyčejné nedodržení vzdálenosti od zdroje tepla – to jsou časté důvody výjezdů hasičů po celém Česku. Jen během noci na neděli museli zasahovat u dvou takových událostí. Podle odborníků stojí za vznikem požárů často stáří topidel, blízkost paliva kamnům nebo nepravidelná kontrola od kominíků. Tu je podle zákona nutné absolvovat alespoň jednou ročně.

Letošní topná sezona se zatím vymyká. Začala velmi pozdě, až v polovině října, a navíc domácnosti šetří. Ve třetím čtvrtletí se tak snížila spotřeba tepla meziročně skoro o čtvrtinu. Na dálkové vytápění jsou v Česku napojeny skoro dvě pětiny domácností. Většině z nich teplo od příštího roku zdraží. Ceny zvyšují hlavně uhelné teplárny. Ty plynové mají naopak prostor pro zlevnění.

Podzemní voda, která u Oslavan na Brněnsku vtéká do bývalých černouhelných dolů a mění se v kontaminovanou důlní vodu, by mohla sloužit jako zdroj pitné vody. Jihomoravský kraj začal hloubit v údolí Neslovického potoka dva vrty o hloubce 25 metrů. V následujících dnech má pak kraj spolu se Svazkem vodovodů a kanalizací Ivančice získat informace o vydatnosti zdroje i o chemických a fyzikálních vlastnostech vody.

Do energetických úspor se vedle domácností pustily i velké státní instituce. Na drahých energiích tak ušetří až desítky procent. Svým rozpočtům modernizací nově uleví třeba některé nemocnice.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Škola v pražských Hrdlořezích využila dotačních programů a prošla komplexní rekonstrukcí, která zahrnula solární panely, dřevěné obklady i zeleň. Svým zpracováním unikátní škola tak výrazně šetří na nákladech za vytápění i energie. Jaké programy a opatření mohou školy na cestě za efektivním hospodařením využít? Pořadu Drahé Česko odpovídal Jiří Tencar, energetický specialista poradny EKIS a generální ředitel společnosti Ecoten.

Některé vysoké školy v Polsku ve svých rozpočtech nenašly peníze na provoz přes zimu. Důvodem jsou vysoké ceny energií a především elektřiny. Zvažují proto on-line výuku nebo dřívější zkoušky. Obavy o svůj provoz mají i některé kostely.

Na Ostravsku jde do finále unikátní výzkumný projekt s názvem Bora. Odborníci v něm pomocí inovativních metod zjišťují, kdo konkrétně znečišťuje ovzduší, a to hlavně ve východní části Ostravy. Z výsledků vyplývá, že dominantní podíl na znečištění mají domkaři. Analýzy probíhají v ostravské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise z pěti odvětví dosud nezahrnutých do systému emisních povolenek o 40 procent proti hodnotám z roku 2005. Shodli se na tom v úterý večer zástupci českého předsednictví Rady EU a Evropského parlamentu, kteří dojednali podobu nařízení stanovujícího závazky jednotlivých zemí na omezování emisí ze silniční dopravy, vytápění budov, zemědělství, malých průmyslových provozů a nakládání s odpady. Dohodu musí ještě formálně stvrdit členské státy i europoslanci.

Brněnská energetická společnost oznámila svým zákazníkům, že zdražuje teplo – konkrétně o dvacet procent. Připlatí si ale i jinde zákazníci dalších tepláren. Vláda vyzývá k topení na nižší teploty tak, aby domácnosti ušetřily na spotřebě. Jak konkrétně je to v případě tepla z tepláren, zjišťovala v Brně redaktorka ČT Barbora Telferová.

Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda v pondělí kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení. Podle něj má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

Polské město Walbrzych plánuje zavést drastická opatření na úsporu energií, městské podniky začnou šetřit na osvětlení i vytápění. Radnice také vyčlenila budovy, kde se lidé budou moci zadarmo ohřát. Podle radnice totiž kvůli vysokým cenám plynu nebo chybějícímu uhlí někteří obyvatelé nevytopí své domovy. Město ale plánuje dál plně vytápět botanickou zahradu se vzácnými tropickými rostlinami.

Vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu by mohla určit nižší průměrné teploty v budovách během topné sezony. Ministerstvo tím reaguje na případný výpadek dodávek ruského plynu a návrh označuje za záchrannou síť. Minimální přípustné teploty chce zveřejnit v následujících dnech. Vyhláška ještě musí projít schvalovacím procesem.

„Cílem je zaručit tepelný komfort v domácnostech v případě výpadku,“ prohlásil v pořadu 90' ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) v souvislosti s navrhovanou vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu. Dodal, že jde pouze o airbag, který se použije v případě nouze, ale nejlépe bude, pokud jej Česko nepoužije. Vyhlášku však kritizují například Asociace hotelů a restaurací či poskytovatelé sociálních služeb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. Cílem Evropské komise je snížit spotřebu plynu v evropských zemích o patnáct procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na osmnáct stupňů, ve školních učebnách na devatenáct stupňů.