Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
Plynové kotle v minulých letech řadě domácností spíš přidělávaly starosti. Kvůli vysokým cenám energií i obavám z nedostatku plynu a celkové panice, jak to dál bude s plynem, se zájem o ně propadl.
Nyní se situace změnila. „Zájem se vrátil do běžných kolejí jako byl před energetickou krizí. To znamená vytápění nyní řeší člověk, kterého se to aktuálně opravdu týká,“ řekl energetický specialista PRE Radek Šedivý.
Odhad dalšího vývoje cen
Zatímco v době energetické krize se jedna megawatthodina plynu prodávala i za 339 eur (bezmála 8,5 tisíce korun), nyní je osmkrát levnější. Cena by navíc podle některých analytiků růst neměla.
Ředitel strategie EGÚ Michal Macenauer nyní odhaduje její pokles přinejmenším do roku 2027 a potom čeká stagnaci. „V tuto chvíli tvrdíme, že v následujících dvaceti, pravděpodobněji více letech, není ekonomicky zdůvodněný přechod od plynového kotle k alternativě ve formě tepelného čerpadla.“
Je tomu tak i proto, že elektřina, kterou tepelná čerpadla potřebují, je oproti plynu dražší. Zařízení jsou ale ekologičtější, jejich pořizovací cena nicméně také zpravidla vyšší. Stát poskytuje dotace.
Dotace ovlivňuje zájem
Do úvah, jaký typ vytápění zvolit, promlouvá právě i výše dotace. Stát podporuje ekologické formy vytápění. Tedy například kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla. Ta po nedávném boomu zažívají pokles poptávky.
Žadatelé mohou získat až 130 tisíc korun. Domácnosti s nižšími příjmy ještě víc.
