Evropská komise navrhla vytvořit první unijní seznam bezpečných zemí původu. Je na něm sedm zemí: Kosovo, Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Indie, Maroko a Tunisko. Členské státy by tak dostaly možnost zpracovat žádosti o azyl občanů těchto států ve zrychleném řízení na základě toho, že žádosti pravděpodobně nebudou úspěšné, uvedla Komise. O návrhu musí nyní rozhodnout Evropský parlament a Rada EU.
„Některé členské státy již mají vnitrostátní seznamy bezpečných zemí původu. Seznam EU je doplní a podpoří jednotnější uplatňování tohoto konceptu,“ stojí v tiskovém prohlášení.
Evropská komise se rovněž domnívá, že kandidátské země na členství EU v zásadě splňují kritéria pro to, aby mohly být označeny za bezpečné země původu. „Kandidátská země by byla vyloučena pouze za určitých specifických okolností: násilí v konfliktních situacích či sankce přijaté Radou EU,“ dodala Komise.
„Státním příslušníkům bezpečných zemí původu se jejich žádosti (o azyl) vyřídí rychleji s maximální délkou do tří měsíců, a to buď ve zrychleném řízení, nebo v řízení na hranicích,“ ujasnil mluvčí EK. Nová pravidla mají podle něj zefektivnit a zrychlit vyřizování žádosti, nicméně neznamená to, že nebudou dodržována lidská práva. „Označení jako bezpečná země původu nezakládá záruku bezpečnosti pro všechny státní příslušníky dané země. Podle práva EU tak musí členské státy provádět individuální posouzení každé žádosti o azyl v každém jednotlivém případě,“ zdůraznil.
Unijní seznam bezpečných zemí původu lze časem rozšířit nebo přezkoumat, doplnila Komise. Země z něj mohou být rovněž vyškrtnuty, pokud již nesplňují příslušná kritéria. Seznam bezpečných zemí byl podle unijní exekutivy vypracován na základě analýzy Agentury EU pro otázky azylu, ale i na základě informací od členských států EU a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Bezpečná země původu je podle mezinárodního práva taková země, která je obecně považována za bezpečnou pro své vlastní občany ve smyslu toho, že tam nedochází k politickému pronásledování a neexistuje tam hrozba vážné újmy kvůli ozbrojenému konfliktu, mučení či trestu smrti.
Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že je s návrhem spokojena. Schválení seznamu by totiž mohlo umožnit spuštění migračních středisek v Albánii, o což její vláda velmi usiluje. Soudy zatím fungování center blokovaly právě kvůli nejasnostem ohledně definice bezpečných zemí.
Urychlení některých aspektů azylového paktu
Evropská komise rovněž navrhuje urychlení některých aspektů migračního a azylového paktu, který byl schválen loni a který má vstoupit v platnost v červnu 2026. Podle agentury DPA by to mělo umožnit rychlejší vyřizování žádostí o azyl od žadatelů, kteří budou pravděpodobně odmítnuti.
Jedním z urychlených pravidel je, že členské státy budou moci provádět řízení na hranicích či zrychlené řízení pro osoby pocházející ze zemí, kde je v EU udělena mezinárodní ochrana v průměru maximálně dvaceti procentům žadatelů.
Venezuelané předstihli Syřany
V lednu se stali největší skupinou žadatelů o azyl v Evropské unii Venezuelané. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V čele tohoto žebříčku tak Venezuelané poprvé od května 2022 nahradili Syřany, v jejichž zemi dlouho zuřila občanská válka. Každý osmý žadatel o azyl v EU pocházel v lednu právě z Venezuely.
Řada Venezuelanů dávala před loňskými prezidentskými volbami najevo, že budou vážně uvažovat o odchodu ze země, pokud se nezmění vláda. Venezuelské úřady označily za vítěze voleb prezidenta Nicoláse Madura, který se v lednu znovu ujal úřadu. Podle opozice zvítězil její kandidát Edmundo González Urrutia. Ten loni v září zemi opustil a získal azyl ve Španělsku, kam dříve zamířila řada představitelů venezuelské opozice.
